Pionýrské novinky

V příštím roce by se na polích v České republice mohly objevit tři zajímavé novinky. Všechny pocházejí z dílen společnosti Pioneer Hi-Bred Services GmbH, která je ohlásila na semináři Vše (nejen) o kukuřici, jež proběhl koncem listopadu v Horních Počernicích. O jaké jde? Pro osev v příštím roce bude na trhu polotrpasličí hybrid ozimé řepky a pravděpodobně také dvě další odrůdy Bt-kukuřice.

Nové odrůdy nesou názvy Bacila a PR38A25, spolu s letos poprvé pěstovaným hybridem Bolsa od stejné firmy by měly rozšířit sortiment kukuřic s vloženým genem pro rezistenci k zavíječi kukuřičnému.
V Evropské unii se v letošním roce pěstovala Bt-kukuřice přibližně na 50 000 hektarech, dominovalo jako tradičně Španělsko. Česká republika si z této hodnoty připsala 270 hektarů.
Jak uvedl Ing. Jan Hitzger, obchodní manažer společnosti Pioneer, její pěstitelé vesměs zaznamenali přesvědčivé výsledky. Především šlo o navýšení výnosu, které záviselo na intenzitě napadení lokality zavíječem a dále o výrazně nižší obsah mykotoxinů v zrnu, které je důsledkem malého napadení palic houbovými chorobami. Svoje tvrzení měl také podloženo následujícími čísly z pokusů, které porovnávaly konvenční hybrid a jeho Bt variantu. Zvýšené náklady na osivo 1500 Kč/ha vykompenzoval přírůstek výnosu zrna v průměru 1,8 t/ha (což odpovídá zkušenostem ze Španělska) a úspora za insekticid a aplikaci (800 Kč/ha). Při ceně 2500 Kč/t zrna tak Ing. Hitzger spočítal přínos z použití Bt-hybridu na 3800 Kč/ha bez započítání lepší kvality zrna a siláže a úspory za vynašeče mykotoxinů. Upozornil ale, že jde o jednoleté výsledky z mála lokalit.
Nutné je také zdůraznit, že se ekonomika odvíjí především od intenzity napadení zavíječem. Houba vstupuje do rostliny i dalšími cestami, než je poškození zmíněným škůdcem. Modifikované hybridy tedy nejsou odolné ke hnilobám způsobeným napadení fuzárii, jejich výskyt byl ale velmi nízký.

Legislativa se mění
Ing. Hitzger také avizoval připravované změny v legislativě. Dosud bylo pěstování GM plodin upraveno nařízením vlády č. 145/2005 Sb., nyní by se zemědělci měli řídit novelizovaným zákonem o zemědělství. Ten stanoví podrobnější pravidla formou připravované prováděcí vyhlášky, její vydání ale nelze podle posledních informací z ministerstva zemědělství očekávat před 9. 3. 2006. Zatím se předpokládá, že by se za určitých podmínek mohly zkrátit izolační vzdálenosti.
Veškerá produkce Bt-kukuřice se letos podle Ing. Hitzgera spotřebovala v podniku, který ji vyrobil. V tuzemských (a evropských) podmínkách to bude zřejmě hlavní forma využití, na trhu není konkrétní poptávka po transgenní produkci. Některé mlékárny navíc vyžadují od dodavatelů potvrzení, že svoje dojnice nekrmí transgenní produkcí. Takový požadavek jde ale daleko za právní rámec. Podle platných předpisů totiž vyrobené maso a mléko nemusí být nijak speciálně značeno. Kromě toho je nesmyslný i z praktického hlediska, podle dosavadních znalostí se Bt-toxin v trávicím traktu bez problémů odbourává, což se o fuzáriových mykotoxinech rozhodně říci nedá.

Kdy nasadit herbicid

Ve světová nabídce GM kukuřice patří významné místo hybridům s tolerancí vůči neselektivním herbicidům. V souvislosti s nimi se sledovalo optimální časování postemergentní ochrany. Jak uvedl Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, současné poznatky dokládají, že počáteční zaplevelení (při běžné úrovni) až do fáze čtyř listů kukuřice neovlivňuje negativně výnos. Ochrana by měla vyloučit konkurenční vliv plevelů v růstové fázi čtyř až šesti listů plodiny, poté již opět zaplevelení vliv ztrácí.
Ing. Soukup dále upozornil, že plevele, které jsou pro kukuřici významné, v některých případech vykazují rezistenci k herbicidům založených na inhibici fotosystému II. Šlo především o atraziny a fenylkarbamáty, projevovala se zvláště u merlíku, laskavců či ježatky. Ve světě se také objevují populace plevelů rezistentní k sulfonylmočovinám. Prevencí je využívání širšího spektra herbicidů z hlediska mechanismu účinku a komplexního systému ochrany, který zahrnuje i nepřímé metody regulace.

Kupte si trpaslíka
Společnost Pioneer se věnuje mimo jiné šlechtění ozimé řepky, které je od roku 2004 zaměřeno výhradně na hybridy, konstatoval Ing. Přemysl Studničný. Jak dodal, v letošním roce společnost nabídla na trh polopozdní až pozdní PR46W31, který se vyznačuje průměrnou olejnatostí a nízkým obsahem glukosinolátů. Zároveň vykazuje nadprůměrnou odolnost vůči fómě, stejně jako novinka pro rok 2006, polotrpasličí (semi-dwarf), středně raný hybrid ozimé řepky PR45D01. Ten se podle informací firmy vyznačuje podstatně nižším vzrůstem proti tradičním hybridním odrůdám (asi o 20 %). Má proto vysokou odolnost proti poléhání a nevyžaduje regulaci růstu. „Nízký vzrůst a menší množství biomasy je výhodou při ošetřování porostu a sklizni. Někteří němečtí farmáři oceňují i skutečnost, že ramena postřikovače při chemickém ošetření v závěru vegetace nezavadí o vrcholky květenství, což znamená menší problém s likvidací výdrolu v následné plodině,“ uvedl Ing. Studničný s tím, že hybrid poskytuje vysoké a stabilní výnosy semene.

Tradiční hybridy
Pro příští rok nabízí společnost Pioneer samozřejmě také tradiční hybridy kukuřice. Trojici z nich vyzvedl Ing. Radek Seidl. Šlo o PR39K13 (FAO 220 na siláž a 210 na zrno), který je určen především pro pěstování v bramborářské oblasti. V pokusech v Německu dosáhl průměrného výnosu zrna 10,1 t/ha a suché silážní hmoty 16,3 t/ha. Kvalitativní parametry zároveň umožňují využití pro mlynářské účely.
Dalším hybridem byl PR39F58 (300/290), určený pro řepařskou výrobní oblast. Ing. Seidl u něj zdůraznil dobrou odolnost k suchu, vysoký výnos a vysokou kvalitu silážní hmoty. Posledním z trojice byl PR39H84 (230/230), zrnový hybrid určený k pěstování v bramborářské, popřípadě řepařské oblasti. Výhodou je u něj mimořádně rychlé uvolňování vody ze zrna, které je podmíněnou zubovitou formou zrna.
Zákazníci firmy Pioneer, které zajímají nutriční parametry sklizené hmoty či siláže, mají možnost od července tohoto roku využít NIR mobilní laboratoř společnosti. Ta je umístěna v dodávkovém automobilu a pomocí infračervené spektrometrie během několika minut provede kompletní analýzu vzorku krmiva, konstatoval Ing. Vladimír Černík s tím, že letos bylo vyhodnoceno přes 700 vzorků kukuřičné řezanky.

Poptávka po High oleic roste
V příštím roce se očekává výraznější poptávka po slunečnici se zvýšeným obsahem kyseliny olejové, takzvaná High oleic. Jak uvedl Ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), v této skupině byly letos registrovány dvě odrůdy, Orasole a PR64H61, které v registračních zkouškách vykazovaly výnosy srovnatelné s kontrolou. To je rozdíl proti dříve povoleným odrůdám (Olivko, Olomil, Olstaril), jejich výnos byl na úrovni 95 %.
Pěstitelé by ale měli podle Ing. Málka pěstování High oleic odrůdy důkladně zvážit. Mohou sice očekávat zvýšení ceny za semeno (požadovat by měli minimálně o 10 % více) ale zároveň musejí splnit požadovaný obsah kyseliny olejové, jehož výše by měla být definována ve smlouvě. Pokud se jim to nepodaří, produkci zřejmě neprodají obvyklým odběratelům, protože bude v oleji chybět kyselina linolová.
Ing. Málek zároveň varoval před pěstováním neregistrováním hybridů. Není u nich podle něj mimo jiné zaručena vhodná délka vegetace pro pěstitelské oblasti v České republice a především existuje riziko zavlečení nových ras plísně slunečnicové.
V letošním roce se slunečnicí oselo podobně jako loni téměř 40 tisíc hektarů, ze kterých se podle odhadů SPZO sklidilo 87 tisíc tun semen při průměrném výnosu 2,2 t/ha. Převážná většina sklizně se zpracovala na olej, zhruba ze dvou tisíců hektarů se sklízelo na směsi pro ptactvo. Letošní rok byl charakteristický časnými výskyty infekcí hlízenkou obecnou, která s sebou v mnoha případech přinesla nouzové dozrávání porostu a časnější sklizeň. Nejpěstovanějším hybridem byl opět NK Alexandra PR, kterému ale podle šetření SPZO výnosově šlapal na paty PR64A63. Druhý uvedený hybrid, který nabízí společnost Pioneer, byl na semináři ověnčen superlativy. Ing. Josef Brtna zdůraznil průměrný výnos 3,34 t/ha v letošních demostračních pokusech společnosti, relativní výnos 106,8 % na kontrolu v tříletých odrůdových zkouškách ÚKZÚZ a 1. místo v roce 2004 mezi hybridy testovanými SPZO. Svůj díl na tom má určitě také vysoká odolnost k houbovým chorobám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *