Pěstování slunečnice v okrajových oblastech

Slunečnice se v posledních letech více dostává do okrajových obilnářských oblastí. Má to hned několik důvodů. Tím hlavním je fakt, že se poslední dobou těžko hledají dlouhodobě ekonomicky zajímavé plodiny, což u jarních plodin platí dvojnásob. Výhodou je také bezproblémové zpeněžení produkce, i když samotná realizační cena není pro zemědělce vždy nejatraktivnější.

Za okrajovou lze pro pěstování slunečnice považovat obilnářskou oblast s minimální průměrnou roční teplotou 7 – 8 °C, nadmořskou výškou do 400 metrů a ročním srážkovým úhrnem okolo 600 mm. Při volbě pozemku je třeba upřednostňovat úrodnější hony s jižní expozicí.
V současné době je možné vybírat z dostatečného množství kvalitních raných a velmi raných hybridů. Výběru hybridu je potřeba zejména v okrajové oblasti věnovat velkou pozornost, neboť je to faktor přímo ovlivňující konečný výsledek. Některé firmy bohužel deklarují u svých hybridů ranost, která se pak při pěstování ukazuje jako nespolehlivá, což způsobuje problémy právě v oblastech, kde jsou teplotní podmínky požadované pro slunečnici hraniční. V tomto případě lze doporučit prostudování přehledu hybridů, vydávaného ÚKZÚZ, kde jsou uváděny konkrétní délky vegetační doby, dosažené v registračních zkouškách.
Sklizeň se provádí většinou v druhé polovině září až do poloviny října v závislosti na klimatickém průběhu daného ročníku, v okrajových oblastech je to zpravidla okolo pozdější časové hranice. Většinu porostů (opět především v okrajových oblastech) je nutno desikovat. Nejpoužívanějším desikantem je přípravek Reglone s velmi razantním účinkem. Další variantou je přípravek Basta, který volíme pro desikaci pozvolnější. Pro určení správného termínu desikace v okrajové oblasti je vhodné zvolit konzultaci s odborníkem, neboť případné špatné načasování desikace může negativně ovlivnit kvalitu nažek. Sklizeň by měla být provedena pokud možno novějšími výkonnými sklízecími mlátičkami. Tyto mlátičky by měly být opatřeny speciální lištou (adaptérem) pro slunečnici, nebo upravenou obilní lištou s naváděcími „člunky“, případně lze použít i adaptér pro sklizeň zrnové kukuřice. Při sklizni a prodeji jsou sledovány hlavní kvalitativní parametry, kterými jsou olejnatost (min. 44 %), obsah volných mastných kyselin (max..2 %), obsah kyseliny linolové (min.62 %). Sklizené nažky se v případě vyšších sklizňových vlhkostí dosouší na vlhkost 8 %. Při skladování je nutno klást důraz na udržení co nejlepší kvality pro pozdější výhodnější zpeněžení. Většina pěstitelů však prodává produkci nažek hned po sklizni podnikům ZZN, distributorským firmám, popřípadě jiným obchodním organizacím, z nichž některé v průběhu ročníku poskytují zemědělcům zálohy na osiva, hnojiva a pesticidy při pěstování této plodiny.
Tak jako každá plodina, má i slunečnice svá pěstitelská rizika. Předpokladem úspěchu je dodržení všech výše uvedených doporučení. Ovšem ani to někdy nestačí. Všemocná příroda, která ovlivňuje klimatické podmínky, je vždy ta, která má velký vliv na úspěch či neúspěch v daném ročníku. To ovšem platí obecně, nejen u slunečnice, a nejen v okrajových oblastech. Při rozhodování je samozřejmě nutno zvážit, zda jsme ochotni a schopni dodržet nezbytné agrotechnické zásady. Příčinou pěstitelského neúspěchu bývají totiž daleko častěji chyby v agrotechnice než například nevhodně zvolený hybrid, či pozemek.
Slunečnice je v tzv. okrajových oblastech pěstována již několik let. Při svém sledování jsem se zaměřil na oblasti západních a středních Čech. Zde by měla slunečnice sloužit jako určitý doplněk spektra plodin, případně náhrada za některou jinou plodinu. Průkopníkem jejího pěstování v západních Čechách je Lukrena a.s. Dolní Lukavice, (okr.Plzeň-jih), kde pěstují slunečnici již pátým rokem s dosahovanými výnosy od 2,2 t.ha-1 (2001 – hranice rentability) do 3,4 t.ha-1 v roce 1998. Dle slov hlavního agronoma ing.Terše zde bude mít slunečnice místo i v příštím roce. Plochy slunečnice se tam pohybují okolo 30 – 40 hektarů.
V posledních dvou letech slunečnici pěstovala také a.s. Triagra Heřmanova Huť a v loňském roce také Kralovická zemědělská a.s. (oba podniky jsou z okresu Plzeň-sever) a byly tam dosaženy dobré výsledky na plochách okolo 30 ha. Další podniky v západních Čechách se na základě dobrých zkušeností výše uvedených podniků na vyzkoušení této plodiny chystají. Z okrajových oblastí středních Čech lze uvést jako příklad společnost Agrona Rpety (okres Beroun), kde již slunečnici pěstují také druhým rokem. V letošním roce zde navíc založili poloprovozní pokusy se šesti novými hybridy. Na základě získaných zkušeností uvažuje hlavní agronom společnosti ing. Rys, že slunečnici bude podnik pěstovat i v roce 2002.
Ekonomika pěstování slunečnice je v okrajových oblastech nejčastěji porovnávána s ekonomikou pěstování ozimé řepky. Zatímco v oblasti okresu Plzeň-sever vychází téměř jednoznačně lépe pěstování ozimé řepky, na okrese Plzeň-jih už to tak jednoznačné není a právě slunečnice by zde mohla najít své stabilní plochy. Příznivě vyznívá situace pro slunečnici na okresech Beroun, Kladno a Praha-západ. Zde začíná být pěstování slunečnice ekonomicky zajímavější vzhledem k dosahovaným nižším výnosům ozimé řepky. Právě nepříznivé srážkové a příznivější teplotní poměry v těchto lokalitách by mohly více vyhovovat pěstování slunečnice. Při těchto úvahách nelze ovšem vycházet z jednoho ročníku.
Rok 2001 byl pro slunečnici klimaticky velmi nepříznivý. To se projevilo nejen při zakládání porostů, tlakem chorob, ale i průběhem sklizně a kvalitou sklizených nažek.. Výkupní ceny slunečnice, které se pohybovaly v rozmezí 7 500 – 7 700 Kč za tunu, se vzhledem k nižší kvalitě nažek (vyšší obsahy VMK) pravděpodobně nebudou zvyšovat. Za těchto okolností zůstává otázka, zda pěstitelé udrží plochy slunečnice v příštím roce na úrovni letošních nebo loňských ploch (28 –30 tis. ha). První signály ukazují na pokles vzhledem k letošní problematické kvalitě. Je však třeba vzít v úvahu to, že ani k jiným plodinám nebyl podzim nijak příznivý. Především nebyly osety plánované plochy ozimé řepky a navíc ne všechny porosty této plodiny jsou vyvinuty tak, aby bez poškození přežily zimu. Lze tedy předpokládat určité procento zaorávek. Dále je potřeba připomenout, že ani ostatní ozimé plodiny nebyly zasety na všech plánovaných plochách. Za těchto okolností se dá předpokládat, že pokles ploch slunečnice pravděpodobně nebude nijak dramatický, neboť při výběru jarních plodin je nutné si uvědomit, že pěstování slunečnice patří k ekonomicky výhodnějším a jistějším.
Závěrem lze říci, že letošní ročník opět ukázal, že je nutné se orientovat – zejména v oblastech s horšími klimatickými podmínkami – na pěstování raných hybridů, které vedle vysokých a stabilních výnosů a dobré odolnosti proti houbovým chorobám, mají šanci dosáhnout nižší sklizňové vlhkosti. Jen u takových hybridů může být dosažena i příznivá ekonomika pěstování slunečnice. A v okrajových oblastech to platí dvojnásobně. Závěrem bych si přál, aby pěstitelé ve svém úsilí vytrvali, aby jim slunečnice mohla v příštích letech jejich očekávání splnit.
Milan Spurný
Agrofinal s.r.o., Praha

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *