Pěstování a perspektiva kmínu kořenného

Kmín kořenný (Carum carvi, L.) je žádanou tržní plodinou a jeho pěstování má v českých zemích bohatou tradici. Pěstování kmínu u nás nejvýrazněji ovlivnilo povolení neopadavé odrůdy Rekord v roce 1978. Další neopadavé odrůdy Prochan a nejnovější Kepron komoditu kmín ve výnosu stabilizovaly. V roce 2014 pak byla povolena odrůda ozimého kmínu Aprim. V současné době tato plodina k udržení a posílení svého významu vyžaduje využití veškerých poznatků výzkumu, šlechtění, pěstování a obchodu, i když patří k malým, přesto ale významným komoditám českého zemědělství.

V ČR existuje od roku 1996 sdružení Český kmín. Sdružení požádalo v roce 2004 o udělení označení původu českých odrůd kmínu v ČR. Toto označení původu je založeno na klimatických a půdních podmínkách a na tradici pěstování kvalitního kmínu v českých zemích. Evropská komise zapsala označení Český kmín do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení nařízením Komise (ES) č. 433/2008 ze dne 20. května 2008. To potvrdilo vysokou úroveň českého kmínařství, což je pro pěstitele a zpracovatele kmínu v ČR nejen zavazující, ale i důležitý obchodní faktor.

Kmín kořenný je rostlinou nenáročnou na teplo. Je tradiční plodinou pěstovanou v bramborářských výrobních oblastech. Je však zároveň plodinou velmi náročnou na světlo, které podmiňuje v prvním roce tvorbu vegetativních orgánů a vytvoření základů generativních orgánů. Kmín je dlouhodenní rostlina. Nízká úroveň světla opožďuje a snižuje výnos nažek. Účinek světelné kvality a mechanismus, kterým světlo působí na produkci kmínu, není stále objeven.
Kmín je velmi náročný na vodu, a to v obou letech vegetace. V prvním roce potřebuje vodu nejvíce v srpnu, kdy se vytváří kořenová soustava a listová růžice. Ve druhém roce má kmín největší požadavky na vláhu v období intenzivního růstu, od konce dubna do konce května. Pozdější srážky nevyrovnají škodlivé působení nedostatečné zimní vláhy. Dlouhodobé srážky během kvetení však prodlužují dobu kvetení, kmín nerovnoměrně dozrává a kvalita produkce se snižuje. Celkové množství srážek má vliv na výnos a rozmístění výnosového potenciálu.
Kmín není náročný na půdu, ale na půdní reakci. Vyhovují mu půdy s reakcí pH 6–7,5. Nejvhodnější jsou půdy s neutrální půdní reakcí. Na kyselých půdách působí příznivě vápnění. Roste a dobře se vyvíjí v písčitohlinitých i jílovitohlinitých půdách s dobrým vodním režimem. Zvláště vhodné jsou lehčí, humózní, neslévavé půdy v semiaridních a semihumidních oblastech, v nichž kmín rychle a stejnoměrně vzchází a v letním období může vytvořit dostatečně silný porost.*

 

Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.

AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o.

 

Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.

AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o.

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *