Pěstitelské podmínky a kvalita brambor

Pěstování brambor je pro pěstitele náročná a nákladná záležitost a výnosy jsou výrazně ovlivňovány průběhem počasí. V současné době, kdy v obchodní síti převažují balené a prané brambory, to vyžaduje od pěstitelů volbu vhodných a kvalitních odrůd, minimalizovat mechanické poškození hlíz při sklizni a posklizňové úpravě (nebezpečí skládkových chorob), volit taková opatření, která omezí nebo vyloučí projevy chorob (obecná strupovitost, kořenomorka bramborová, plíseň bramborová) a zvýší výtěžnost konzumních hlíz.

Brambory mají významné postavení ve výživě člověka. Plní funkci sytící, energetickou a ochrannou. Uváděná spotřeba přepočtená na množství ve slupce na obyvatele a rok v ČR je mezi 80-85 kg v rozdělení:
 konzumní rané – 17,5 %
 konzumní v potravinářských výrobcích – 23,5 %
 konzumní ostatní ve slupce a loupané – 59 %.
Cena zemědělských výrobců za konzumní brambory v ČR je v posledních letech přibližně stejná ve srovnání se státy Evropské unie. Z pohledu, že konzumní brambory se téměř ze 60 % na trhu realizují ve slupce a předpokládaného nárůstu ceny v roce 2001 je však nutné spotřebiteli nabídnout vysokou kvalitu hlíz. Dodržování Zákona o potravinách č. 110/97 Sb. se u konzumních brambor zhoršilo hlavně v balení a označování. V rámci projektu PHARE bylo proškoleno 280 odborných inspektorů ČZPI a 350 výrobců, dovozců a prodejců potravin. Jejich úkolem je sledovat dodržování zákonných norem a předpisů v celém potravinovém řetězci.

Volba odrůdy

Kvalita konzumních brambor začíná u volby vhodných odrůd v závislosti na jejich úpravě (praní, loupání) a podle způsobu užití hlíz (varný typ). Nabídka odrůd je velmi široká a nejvíce informací o jejich vlastnostech a pěstitelských odlišnostech pěstitel získá na seminářích, polních dnech a dalších akcích, kde jsou odrůdy prezentovány.
Kvalitní sadba má výrazný podíl na úspěšnosti pěstování. U přihlášených množitelských ploch je nevhodná struktura množitelských stupňů (vysoký podíl C2 a u sadby malý podíl ve dvojím velikostním třídění). Odklíčení sadby a okamžitá výsadba je častý nedostatek v technologii pěstování brambor. Tento postup přináší dlouhé a nevyrovnané vzcházení s případnou redukcí jedinců, s dopadem na výnos, výtěžnost a kvalitu hlíz. U přípravy sadby je stále podceňované moření proti kořenomorce při výsadbě s bezprostředním dopadem na výnos a kvalitu hlíz.

Příprava půdy

Již při přípravě půdy před výsadbou vytváříme podmínky ovlivňující mechanické poškození hlíz. U půd se sklonem k hrudovitosti při jejich přípravě před výsadbou nářadím s pasivním pracovním ústrojím, je nebezpečí vytváření hrud, které zůstávají v hrůbku a významně se podílí na mechanickém poškození hlíz při sklizni. Proto je nutné volit takový postup přípravy půdy nebo nářadí, kdy se hroudy netvoří.
Významné opatření, které výrazně snižuje mechanické poškození hlíz v době sklizně je záhonové odkamenění pozemků při pěstování konzumních brambor. V této technologii je výrazně snížen rozsah mechanického poškození hlíz a to především podíl hlíz s hlubokým poškozením. Experimentálně je dále u této technologie prokázán pozitivní vliv na výnos a výtěžnost konzumních hlíz. Při současném důrazu na úpravu a balení brambor hraje kvalita hlíz rozhodující roli. Požadavek na kvalitu u konzumních brambor v tradičních bramborářských oblastech bez záhonového odkamenění lze velmi obtížně splnit.
Stálým problémem,s výrazným vlivem na kvalitu konzumních hlíz je strupovitost hlíz. Bakterie Streptomyces scabies, způsobující strupovitost hlíz brambor, jsou běžnou součástí půdní mikroflóry. Zvýšený výskyt je především na lehčích, písčitých a sušších půdách s vyšším pH.
Z výzkumného řešení problematiky strupovitosti brambor lze vytvořit pořadí vlivů, podle toho jak se podílí na snížení výskytu strupovitosti
a) vliv odrůdy – výběr odrůdy podle její odolnosti má výsadní postavení;
b) vliv stanoviště – zamořený pozemek vyloučit z pěstování brambor nebo volit odrůdy s vysokou odolností;
c) vliv ročníku – z vyhodnocení počasí dlouhé řady ročníků dochází ke snižování úhrnu srážek a zvyšování teploty. Významný je průběh teplot a srážek v období nasazování hlíz;
d) vliv agrotechnických zásahů – relativně malá možnost ovlivnění výskytu strupovitosti hlíz.

Ochrana

Nedostatečná ochrana proti plísni bramborové je příčinou významných ztrát, ale má dopad i na kvalitu hlíz. V ochraně je nutné využít všech dostupných možností k omezení trát. Ošetření fungicidními přípravky je rozhodující součástí intenzivní ochrany proti plísni bramborové. Pro ochranu proti plísni bramborové je vhodné využít prognózu a signalizaci. První ošetření musí být preventivní – porost by měl být chráněn fungicidem již před vytvořením podmínek pro infekci. Postřikový program musí být přizpůsoben průběhu počasí, infekčnímu tlaku plísně, lokalitě a odrůdě. Fungicid musí být aplikován v dostatečném množství vody a bez vynechávek na pozemku.
V přípravě porostů konzumních brambor pro sklizeň je dnes již vžitým zásahem odstranění natě před sklizní. Odstranění natě lze provést mechanicky, chemicky (desikace) nebo kombinací obou způsobů.

Odstraněním natě dosáhneme:
 usnadnění sklizně a zvýšení výkonu sklizňové techniky,
 zabráníme přerůstání hlíz,
 zvýšení vyzrálosti hlíz,
 nižší mechanické poškození hlíz,
 ochrana hlíz před napadením plísní bramborovou.

Sklizeň konzumních brambor provádět kvalitními sklízeči, které minimálně poškozují hlízy. Sklízeny by měly být hlízy vyzrálé se zpevněnou slupkou. Toto je zvlášť významné v případě jestliže došlo ke zmlazení hlíz. Sklizeň konzumních brambor by se měla provádět za sucha. Sklizeň za deště a krátce po dešti znamená nárůst mechanického poškození hlíz. Dojde-li z časových důvodů ke sklizni, kdy hlízy jsou mokré a vykazují nárůst mechanického poškození je vhodné uložit je na přechodnou skladbu nebo je skladovat odděleně. Vždy platí, že teplota hlíz při sklizni nebo posklizňové úpravě by neměla klesnout pod 8°C. Při nižších teplotách stoupá mechanické poškození hlíz. Z uvedených důvodů by měla být sklizeň konzumních brambor provedená včas a ukončena koncem září.
Věnuje-li pěstitel náležitou pozornost porostům konzumních brambor v průběhu vegetace, přípravě na sklizeň, sklizni, posklizňové úpravě a podmínkám skladování, vytváří si předpoklady pro zhodnocení vkladů v podobě kvalitních a konkurence schopných hlíz. O kvalitní brambory je a bude u spotřebitele a zpracovatele vždy zájem.

Text a foto

Ing. Jiří Diviš, CSc.
ZF JU v Českých Budějovicích

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *