Pěstební substrát – základ úspěchu

Vývoj pěstebních substrátů, těžba a zpracování rašeliny nebo novinky v organických hnojiv se staly jedním z témat letošního semináře pořádaného společností Agro CS, a. s., Česká Skalice. Přednášky odborníků se týkaly výroby substrátu a výživy rostlin. Místem konání vzdělávací akce určené jak pro zákazníky, tak i odbornou veřejnost se stalo nově postavené školicí středisko firmy v Lukách, kde se nachází jeden z výrobních a skladovacích areálů společnosti.

S historickým vývojem společnosti Agro CS, který se datuje do roku 1992, seznámil posluchače Jaroslav Zítko (vedoucí manažer Profi programu).
V současné době je společnost rozdělena do čtyř divizí. Nejrozsáhlejší je divize Zahradní, ve které se odehrává veškerá výroba půdních substrátů, hnojiv, travních směsí a přípravků na ochranu rostlin pro hobby a profi trh. Divize Agroslužby zajišťuje zemědělcům v rámci České republiky kromě míchání a dodávky hnojiv i laboratorní rozbory půdy, rostlin, osiv, pitné a odpadní vody. Ze služeb Strojírenské divize jmenujme například výrobu a montáž dopravníků, míchacích zařízení, třídiček nebo paletizátorů. Technická divize se zabývá především prodejem pohonných hmot a plastových obalů a fólií. Prostřednictvím dceřiných společností a obchodního zastoupení působí firma Agro CS v mnoha evropských zemích, například v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku.

Změny receptur pěstebních substrátů
Výroba pěstebních substrátů prošla několika vývojovými cykly. V padesátých letech minulého století si pěstební substrát každý pěstitel míchal sám. Hlavní složkou těchto směsí byla nejdříve rašelina s přídavkem jílu, později i rašelina bílá. V osmdesátých letech částečně nahradily rašelinové substráty kůrorašelinové směsi. S pozvolnou dostupností ostatních surovin k výrobě substrátů (perlit, kokosová vlákna) a postupným vývojem pěstitelských technologií se výrazně měnily požadavky na jejich složení.
Podle slov Ing. Jiřího Valtery, manažera Profi programu, jsou nejvíce žádány profesionálními pěstiteli v současné době čistě rašelinové substráty. Z celkovému objemu 22 mil. m3 vyrobeného a spotřebovaného půdního substrátu v Evropské unii je podíl čistě rašelinových 86 %.
Ing. Valtera uvedl ve svém příspěvku zajímavý rozdíl surovinového složení mezi německými a nizozemskými substráty. Německo ročně vyrobí přibližně 9,5 mil. m3 substrátu, ve kterém převládá černá rašelina nad bílou. Naopak podíl černé a bílé rašeliny je v Nizozemsku, při roční výrobě 3,8 mil. m3 substrátu, téměř vyrovnaný. Zajímavým zjištěním je rovněž skutečnost, že v substrátech nizozemské výroby ve srovnání s německými je zastoupen daleko větší podíl kompostu. Nizozemci rovněž využívají ve velké míře (až 13% podíl z celkového objemu surovin) při výrobě substrátů minerální vlnu a kokosová vlákna (až 3% podíl z celkového objemu surovin).

Rašelina je základ Hlavním komponentem při současné výrobě pěstebních substrátů je rašelina. Přestože se s ní pěstitelé okrasných stromů a keřů a producenti záhonových a balkónových rostlin dostávají do každodenního styku, jen málo kdo ví, kde a jak se těží a následně zpracovává. Na roční těžbě 64 mil. m3 rašeliny (ve státech Evropské unie) se nejvíce podílí Finsko (41 %), dále následuje Irsko (21 %), Německo (13 %), Estonsko a Litva (6 %), Švédsko (5 %), Polsko a Lotyšsko (3 %) a Ukrajina (2 %). Z celkového množství vytěžené rašeliny se používá pouze 42 % pro pěstební účely, 50% podíl připadá na energetické využití.
Samotné těžbě rašeliny předchází odstranění porostu z rašeliniště a odvodnění plochy – pomocí vyhloubených odvodňovacích kanálů. Podle způsobu těžby se rašelina pak dělí na frézovanou a borkovanou. Frézovaná se získává postupným odebíráním z narušené povrchové vrstvy, borkovaná sběrem ve větších blocích. Následně se rašelina třídí, balí a zpracovává podle frakce.
Přestože při těžbě frézováním dochází k většímu narušení rašeliníkových částí ve hmotě, zaváděním nových těžebních technologií se toto narušení značně eliminuje. Při následném odstranění prachových částí lze jen velmi těžko rozpoznat frézovanou rašelinu od borkované.

Suroviny pro výrobu pěstebních substrátů Pěstební substráty se vyrábí z několika komponentů. Jejich výběr a podíl v celkovém objemu hmoty se odvíjí od požadavku spotřebitele na fyzikální a chemické vlastnosti substrátu. Jednotlivým surovinám, které se při výrobě pěstebních substrátů používají, se ve svém příspěvku věnoval Ing. Valtera. Stručně se zmíníme o těch nejdůležitějších:
 Rašelina
Rašelena je nejlevnější a nejdostupnější surovinou při výrobě substrátů, kde je zastoupena největším podílem. Podle účelu a způsobu použití se používá rašelina se silně či slabě rozloženými vlákny.
 Kokosová vlákna
Kokosová vlákna se dováží ze zámoří (Indie, Filipíny), příznivě působí na nesléhavost substrátu a prodlužují jeho trvanlivost; obvykle jsou v substrátech zastoupena 10–20 %.
 Kokosové chipsy
Jde o oplodí kokosových ořechů, které je možné drtit na různé frakce. V substrátu zvyšují obsah vzduchu a jako u předešlé suroviny příznivě působí na odvod přebytečné vody ze substrátu, jeho trvanlivost a nesléhavost.
 Kokosová rašelina
Vzniká kompostováním kokosových chipsů a vláken, před použitím se musí zvlhčit, dobře odvádí vodu ze substrátu a zvyšuje v něm obsah vzduchu. V případě přeschnutí má nižší poutací schopnost vody.
 Jílové minerály
Jsou nedílnou složkou substrátu pro svou schopnost poutat a postupně uvolňovat dodané živiny. V současné době se nejvíce používá granulovaný jíl a bentonit (je dostupný i v práškové formě), který je v substrátu zastoupen 5–20 %. Kvalita jílového minerálu závisí na jeho poutací síle.
 Perlit
Používá se granulovaná forma agroperlit. Odvádí vodu ze substrátu a přispívá k jeho provzdušnění.
 Pemza
Pemza je pórovitá vulkanická hornina, která je schopna poutat a uvolňovat vodu, zvyšuje v substrátu obsah vzduchu a odvádí přebytečnou vodu, hlavní předností je její dlouhá trvanlivost.
 Keramzit (liapor)
Používá se do speciálních substrátů (střešní, alejové), kde zajišťuje požadovanou strukturu, odvádí vodu ze substrátu a zabraňuje jeho slehávání, přítomnost keramzitu v substrátu podporuje větvení kořenů.
 Vápenec
Upravuje v substrátu pH, které se v čisté rašelině pohybuje v rozmezí 3,5–5. Většině rostlin však vyhovují substráty s pH 5,5–6. Použitím dolomitického vápence dodáváme najednou do substrátu jak Ca, tak i Mg.
 Hydroabsorbenty
Hydroabsorbenty výrazným způsobem zlepšují poutání vody a živin v substrátech.
 Hnojiva
Doplňují obsah živin v substrátu na požadovanou hladinu, používají se zejména prášková hnojiva typu NPK s obsahem mikroprvků v chelátové formě. Podle typu substrátu se rovněž používají hnojiva s řízeným uvolňováním živin nebo dlouhodobě působící, například hnojiva typu Osmocote. Dávkování hnojiva se řídí podle typu a použití substrátu od 0,5 do 6 kg/m3.

Pro zvýšení organických látek
Součástí pěstebních substrátů mohou být rovněž organická hnojiva. Novinkou v sortimentu těchto hnojiv je nový produkt – Organica N. Jedná se o hnojivo s vysokým obsahem organických látek, jehož základem je drůbeží hnůj. Z 90 % sušiny obsahuje hnojivo 65 % organických látek, 4 % dusíku, 2,5 % fosforu, 2,3 % draslíku a 1,1 % hořčíku. Svým obsahem živin tak několikanásobně převyšuje hodnoty hnoje skotu. Hnojivo Organica N obsahuje jak živiny snadno přístupné, tak i postupně uvolňované. Vyznačuje se přirozeným obsahem mikroprvků. Hnojivo neobsahuje žádné patogeny a semena plevelů. Poměr dávkování se stanoví podle druhu a výživného stavu půdy, klimatických podmínek a pěstované kultury; obvyklá dávka je 1–3 kg/10 m3. Pěstitelé ocení kromě výživového stavu hnojiva i jeho univerzálnost. Organica N nabízí společnost Agro CS v 25kilogramovém pytlovém balení nebo v 1250kilogramových big balech.

Dostupnost stopových prvků Na problematiku stopových prvků ve výživě okrasných rostlin poukázal ve svém příspěvku Ing. Martin Dubský, Ph.D., z VÚKOZ Průhonice, v. v. i. Přestože hnojiva, která používáme v systémech výživy při komerčním pěstování okrasných rostlin, obsahují dostatečné množství stopových živin, jejich dostupnost a příjem rostlinou ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z nich je například kvalita závlahové vody, vysoký obsah solí v substrátu, jeho nedostatečné provzdušnění, nepravidelná zálivka nebo nevyhovující pH substrátu.

Exkurze výrobním areálem Po ukončení dopolední bloku přednášek následovala prohlídka výrobních areálů společnosti Agro CS. První kroky zavedly účastníky akce do výrobního střediska v České Skalici nazvaného V Lukách. Plocha 40 000 m2 slouží především ke skladování zboží a kompletaci objednávek určených pro hobby trh. V Lukách se rovněž odehrává výroba malých spotřebitelských balení travních osiv a hnojiv. Hlavní výroba pěstebních substrátů probíhá v nedalekém Říkově, kde byl v říjnu loňského roku slavnostně otevřen nový výrobní areál společnosti. Účastníci semináře tak měli jedinečnou příležitost zhlédnout nejmodernější výrobní linku pěstebních substrátů v ČR, jejíž kapacita je až 220 m3/h.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *