Peklov a Wels – porovnávání neporovnatelného

Zúčastmil jsem se v uplynulých dnech nedlouho po sobě dvou odborných akcí, jejichž obsahem byla (v prvním případě zcela, ve druhém jen jako část celého programu) problematika využívání biomasy pro energetické účely.

Peklov: nadšení má své meze
Inženýr Václav Novotný z Hospodářského družstva v Unhošti u Prahy je v každém slova smyslu nepřehlédnutelnou postavou mezi nadšenci, propagujícími využívání biomasy jako zdroje tepla. Vyzkoušel už kdeco; pěstoval neškodné konopí seté (ale stejně se nevyhnul nájezdům kuřáků „trávy“ ani technologickým problémům se sklizní zbylého porostu), začal pěstovat rychlerostoucí topoly a stále hledá a ověřuje tu nejekonomičtější cestu od několikametrových stromů k teplu v objektu. Nejvíce tepla však v současné době „vyrobí“ z drcených dřevěných bedniček od dovozového ovoce a zeleniny, jichž se za odvoz rád zbaví velkosklad na okraji Prahy. Slouží mu k tomu prototypové zařízení, jehož ideovým tvůrcem je inž. Sladký z VÚZT a vyrobili je zruční údržbáři Hospodářského družstva Unhošť a instalovali v areálu farmy Peklov.
Každý však nemá takový výhodný zdroj vhodného odpadního materiálu a proto je právě cesta pěstování rychlerostoucích dřevin pro řadu dalších zájemců o teplo z biomasy jedna z dalších možných. V Unhošti se účastníci semináře mohli seznámit s pěstováním topolů pro krátké obmýtí. Jedním z rozhodujících momentů úspěchu je pořadavek na co nejvyšší – pokud možno stoprocentní – ujímavost řízků při vegetativním množení a zakládání porostu. Každý chybějící jedinec při výsadbě 10 – 12 tis. kusů řízků na hektar znamená snížení výnosu plantáže. Kritický je i průběh prvního roku pěstování, kdy je třeba udržovat černý úhor. Při dobře založeném porostu lze očekávat výnos nad 10 tun suché hmoty z hektaru za rok.
V Peklově však nešlo jen o topoly. Seminář probíhal převážně formou volného hemžení účastníků mezi pevně lokalizovanými stanovišti specialistů na jednotlivé tématické okruhy dané problematiky (spalování biopaliv, pěstování energetických rostlin a jejich uplatnění v rámci uvádění půdy do klidu, legislativa, praktické ukázky). Zvolená forma se ukázala být velmi efektiví.
V Peklově byl letos cítit větší podíl nových zájemců o praktické zkušenosti proti těm již přesvědčeným, kteří se v minulosti na podobných akcích vzájemně opět o své víře přesvědčovali. (Snad k tomu svou „mediální záštitou“ nad akcí přispělo i naše vydavatelství.) Je ale otázkou, zda naše české prostředí, legislativně ani ekonomicky energetickým alternativám nepřející, jejich zájem neochladí. Nadšení je jistě krásná věc, reálný život je však většinou usměrňován pragmatickými a prokalkulovanými rozhodnutími…
Wels: výběr z možností
Ve Welsu vlastně ani nešlo o „problematiku využívání biomasy pro energetické účely“, ale o bohatou nabídku reálných zařízení a technologií, s jejichž pomocí je energetické využívání biomasy záležitostí rutinní: od možnosti výběru technologie a konkrétního kotle z nabídky řady výrobců až po kompletní servis dodavatele paliv. Uživatelský luxus, porovnatelný s vytápěním „ušlechtilými“ fosilními palivy (plynem, topným olejem) usnadnil těmto zařízením cestu i do rodinných domků.
V Rakousku je přitom v rovnováze jak využívání biomasy v individuálních topeništích pro rodinné domky nebo menší podnikatelské provozy, tak i v obecních výtopnách. Rakouským specifikem je systém vytápění, založený na spalování granulí z pilin lisovaných na průměr 6 mm. Právě tento systém je uživatelsky velmi pohodlný, i když energeticky poněkud hýřivý: piliny jsou z místa vzniku v pilách a truhlárnách sváženy ve velkoobjemových kontejnerech do lisoven (spotřebovává se při tom nafta v motorech dopravních prostředků), tam jsou z pilin vyrobeny granule (velmi drahé lisy pracují s příkonem desítek kW elektrické energie při hodinové produkci granulí menší než 10 tun) a speciálními přepravníky jsou pak granule rozváženy do zásobníků u jednotlivých vytápěných objektů s pneumatickým naskladněním, podobně jako jsou rozváženy krmné směsi. „Nasávací okruh“ granuláren činí až desítky kilometrů, stejně jako okruh pro dodávky granulí. Pohodlí na straně konečného spotřebitele tedy něco stojí a je minimálně z 10 % vyváženo i „fosilními“ energetickými vklady.
Nezanedbatelný podíl na energetickém využití biomasy mají v rakousku i obecní výtopny, které spalují dřevní štěpku – ať už jako odpad vznikající při lesní těžbě, při zpracování dřeva nebo štěpkováním céleně pěstovaných energetických dřevin.
Ve Welsu byly prezentovány i některé zcela nové postupy, například využívání řepkového oleje do hořáků teplovodních kotlů nebo k pohonu motorů kogeneračních jednotek, produkujících současně elektřinu a teplo.
Ani ve Welsu však (zdaleka!) nešlo jen o biomasu. Z celkového počtu dvou desítek pavilonů byla tato problematika prezentována jen ve čtyřech z nich. Překvapivě mnoho vystavovatelů nabízelo tepelné i fotovoltaické solární systémy – a kdo se cestou do Welsu díval kolem sebe, může potvrdit, že i solárních instalací na střechách domů v Rakousku rychle přibývá.
Z toho poučení…
Co při pohledu na dvě odborné akce, věnované stejné problematice, dodat? Ač byla biomasa a její energetické využití společným jmenovatelem obou odborných akcí, jen těžko se hledají další styčné body. To, že jsem obě absolvoval v nedlouhém časovém intervalu, naopak zvýraznilo rozdíly v pochopení, pojetí i dosažených výsledcíchmezi Českou republikou a Rakouskem..
V Česku nemají „alternativní“ energetici zdaleka na růžích ustláno, spíš jsou jim cíleně házeny klacky pod nohy. Snahy o legislativní podporu jsou vždy smeteny pod stůl jako „nesystémová řešení“, systémová přitom neexistují. Mohly by pomoci dotace na půdu v klidu, na níž je možné pěstovat energetické plodiny. Obávám se však, že roztříštění dotačních peněz na mnoho subjektů, z nichž každý bude volit jinou, a tudíž dále z hlediska spalování či jiného možného využití nekompatibilní „energetickou“ plodinu, povede v praxi k typicky českým řešením po vzoru nažraný vlk, celá koza a dotace přece jen na účtu. Břetislav Koč

Text k fotografiím:
(1)
Václav Novotný, předseda Hospodářského družstva Unhošť byl při semináři v Peklově všude – nejvíce však ve své oblíbené topolové platnáži. Urostlý mezi uroetlými…
(2)
Tisíce řízků jsou v Peklově připraveny pro další jarní výsadbu rychlerostoucích topolů.
(3)
Zařízení ke spalování dřevního odpadu a štěpky z topolů v Peklově nezapře svůj „prototypový“ charakter.
(4)
Rakousko vsadilo při energetickém využívání biomasy na granulky z pilin.
(5, 6)
Automatický kotel na spalování granulí Pellematic byl ve Welsu odměněn Světovou energetickou cenou.
Foto B. Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *