Pastovaný med je pro konzumenty výhodnější

U standardního medu občas dochází ke krystalizaci. Tato přirozená, leč nepříjemná vlastnost medu, nepřímo způsobuje snížení jeho biologické hodnoty. Hospodyňky jej totiž rozehřívají v teplé vodě. Dosáhnout ale teploty, při které med ztekucuje a zároveň nezničit biologicky cenné látky je náročné. Existuje však metoda zpracování medu, která brání krystalizaci. V zahraničí je známá dávno, u nás se prosazuje pomaleji. Jde o pastování medu.

Pan Václav Břinek je zkušený včelař. Stejně jako většina ostatních chovatelů se ke včelám dostal již v mládí. Během let se počet jeho včelstev rozrůstal až na 130, stále jen jako koníček při běžné práci. V posledních letech se mu zalíbila i truhlařina a práce se dřevem. Skloubením obou těchto zájmů se dostal ke své nynější profesi – výrobě úlů a dalších dřevěných pomůcek pro včelaře. Tato práce mu dnes zabírá tolik času, že dokonce musel opustit i své milované včely. Se včelaři je však stále v kontaktu. Vykupuje med a obchoduje i s dalšími včelími produkty a výrobky. Jeho specialitou je výroba pastovaného medu.
Pastovaný med
Pastovaný med vzniká pouze pohybem a promícháváním běžného medu. Pastování probíhá v 600litrové nádobě. Kromě výše zmiňované výhody ochrany biologicky cenných látek také pastovaný med neteče z pečiva. První květová snůška z řepky je v pastovacím zařízení 2 až 3 dny a minimálně třikrát denně se asi 20 minut med promíchává. Po této době se med stáčí do lahví, ovšem vystihnout správný bod nejvhodnějšího napastování pro ideální konzistenci výsledného produktu je náročné a vyžaduje mnoho zkušeností. Pastování medů druhé snůšky, např. malinového by trvalo asi 14 dní a pastování tmavých lesních medů je otázka mnoha týdnů. Proto se tyto medy nepastují.
Přerod včelařství
Krajně nepříjemné pro výsledky celého zemědělství je snižovaní počtu včelstev. Nikoli snůška medu, ale opylování polních kultur, což to je hlavní přínos včel pro národní hospodářství. Med je v podstatě již jen příjemným vedlejším efektem. Tytam jsou doby, kdy byla Česká republika jednou z nejvíce zavčelených republik. Tento nepříjemný trend podporuje stárnutí včelařské základny. Při průměrném věku 58 let je těžké provádět nějaké změny.
V poslední době však vznikají velké „včelí farmy“, chovatelé se rekrutují ze střední včelařské generace a pouštějí se do náročné práce s několika stovkami včelstev na profesionální úrovni. Tito chovatelé se kromě včelaření musí zabývat i zpeněžením celé své produkce, zpravidla vykupují i surovinu od okolních chovatelů. Podmínkou je medovnice v nerezu a nutnost vyhovět všem potravinářským normám. Další možností rozšíření obchodního záběru je obchod s včelařskými potřebami a dalšími včelími produkty jako je vosk, propolis. Zvláštní alternativou jsou speciální produkty jako je včelí jed nebo šlechtění a produkce chovných matek. Právě o poslední alternativě bude hovořit druhá část našeho Tipu pro vás.

František Meixner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *