Pampeliška lékařská – problém, nebo součást travních porostů

Pampelišku lékařskou zná skoro každý. Ve starší literatuře je označována jako smetánka lékařská. Lidově také byla pampeliška nazývána jako hadí mlíčí, pampalíšek, pampuliška, plečka obecná, půpava, smetaník aj. Pampeliška lékařská patří mezi běžné vytrvalé druhy z čeledi hnězdnicovitých, se kterým se setkáváme také v trvalých travních porostech.

Podle Hospodářské fytopathologie z roku 1931 od Eduarda Baudyše byla tato rostlina označována jako „nejnepříjemnější plevel, který dovede znehodnotiti časem každou louku, trávník nebo jetelinu.“ I když od tohoto data uplynulo mnoho let a mnoho plevelných druhů ze zemědělské půdy vymizelo, pampelišku tu máme stále a v hojném počtu. Pampeliška se vyskytuje na celém území státu. Je velmi plastická, roste od nížin až po horské oblasti na různých stanovištích. Ale přesto jí nejvíce vyhovují společenstva mezofilních luk. Osidluje jak zemědělskou tak i nezemědělskou půdu. Roste především na loukách a pastvinách, trávnicích a zahradách. Jedná se o nitrofilní druh rostlin, tzn., že preferuje půdy bohaté na dusík.

Pampeliška lékařská je velice úspěšný druh, který se doposud nepodařilo přes veškeré úsilí eliminovat. Velice rychle ku prospěchu sobě dokáže reagovat na změny, které v zemědělské krajině probíhají. Její početnost v porostu nám ukazuje, jakým způsobem byl pozemek obhospodařován. A až na některé její negativa je významnou součástí společenstev trvalých travních porostů.

 

Ing. Jan Štrobach, Ph.D.

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha – Ruzyně

Foto Jan Štrobach

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *