Ozimý ječmen a jeho perspektiva

Ozimý ječmen není celosvětově tak rozšířen jako ječmen jarní. Má totiž poměrně vyhraněné požadavky zvláště z hlediska zimovzdornosti, neboť vydrží v úrovni odnožovacího uzlu teploty do –15 °C.

Mezi obilninami je tím řazen za ozimé žito a pšenici. Proto má největší rozšíření v západní Evropě, zvláště v zemích s mírnými zimami (Anglie, Francie a Německo), kde pěstují jak šestiřadé, tak dvouřadé odrůdy ozimého ječmene. Ve skandinávských státech nepěstují ozimý ječmen pro jeho nedostatečnou zimovzdornost prakticky vůbec a podobná situace je v úrovni naší zeměpisné šířky na východ od naší hranice se Slovenskem přes Ukrajinu a Rusko. Ve Francii činil v letech 1995 – 1999 podíl ozimého ječmene na celkové ploše ječmene 57 %, v Německu 47 %, v ČR 30 % a na Slovensku 5 %. Na Ukrajině a v Rusku jsou plochy ozimého ječmene minimální.
V jižní Evropě jsou pěstovány šestiřadé a dvouřadé odrůdy jarního ječmene jako ozimé, zvláště ve Španělsku. Na Sicílii jsou pěstovány převážně odrůdy dvouřadé a v Pádské nížině šestiřadé. Odrůdy ozimého ječmene z jižní Evropy nemají pro naše podmínky dostatečnou zimovzdornost. Rovněž na Balkánském poloostrově jsou pěstovány jak šestiřadé, tak dvouřadé odrůdy s nižší zimovzdorností.
Nejzimovzdornější odrůdy ozimého ječmene, zvláště šestiřadé, jsou pěstovány na jižní Ukrajině a v Krasnodarském kraji. Ozimý ječmen z této oblasti má sice vysokou zimovzdornost, ale pro naše klimaticko-půdní podmínky není vhodný, neboť je dlouhostébelný a má nízkou odolnost proti poléhání. V našich klimaticko-půdních podmínkách se v současné době nejlépe uplatňují odrůdy z Německa, Francie a Holandska, neboť se pravděpodobně v souvislosti s globálním oteplováním průběh zim i na našem území. Největší počet zahraničních odrůd registrovaných u nás po roce 1995 pochází z uvedených zemí. Naopak naše odrůdy s vyšší zimovzdorností (Kromoz, Luxor a Luran) byly registrovány v letech 1999 – 2000 na Ukrajině, kde jsou v současné době zimy obdobné jako u nás v letech 1980 – 1990. Mimo Evropu jsou pěstovány šestiřadé ozimé sladovnické odrůdy v USA, ve státě Oregon. Převážně dvouřadé ozimé sladovnické odrůdy s nízkou zimovzdorností jsou pěstovány v Japonsku.
Z Japonska se však rozšířila do Evropy velmi nebezpečná choroba ozimého ječmene – virová mozaika ječmene (Barley yellow mosaic virus – BaYMV). Anglie, Francie a Německo jsou touto chorobou tak zamořeny, že prakticky není v současné době registrována odrůda bez odolnosti vůči BaYMV. V České republice se zatím tato choroba nevyskytla.

Pěstování a šlechtění ozimého ječmene v ČR

Pěstování ozimého ječmene v České republice prošlo velmi bouřlivými změnami, které silně souvisely se šlechtitelskými úspěchy nebo neúspěchy. Vzhledem k malým plochám pěstování (asi 4000 ha) bylo šlechtění ozimého ječmene v ČR v roce 1974 ukončeno. Bylo rozhodnuto, že šlechtění bude pro ČR zajišťovat bývalá NDR, neboť se předpokládalo, že plochy ozimého ječmene u nás nepřesáhnou 20 tisíc ha. Po roce 1975 došlo k rozšiřování ploch ozimého ječmene v důsledku registrace výkonných zimovzdorných odrůd, zvláště odrůdy Erfa a Borwina. Protože plochy vzrostly až na 100 tisíc ha bylo české šlechtění obnoveno. První odrůda Lunet byla registrována v roce 1990 a po tomto roce došlo k rozšíření množitelských ploch českých odrůd ozimého ječmene na 70 – 85 % všech ploch ozimého ječmene.
Ozimý ječmen se stal v devadesátých letech naší druhou nejvýnosnější a třetí nejrozšířenější obilninou, která doplňuje hlavní obilniny ozimou pšenici a jarní ječmen. Celkové plochy ozimého ječmene a dalších obilnin a jejich vývoj v letech 1999 a 2000 jsou uvedeny v tabulce1.
Zemědělskou praxi vedly k rozšíření ploch ozimého ječmene tyto důvody:
1. Ekonomické – vyšší výnosový potenciál než u jarního ječmene (tabulka 2), i když rozdíly mezi výnosem ozimého a jarního ječmene jsou podstatně vyšší ve Francii a zvláště v SRN (graf 1).
2. Agrotechnické – vzhledem k ranější sklizni je ozimý ječmen vhodnou předplodinou pro ozimou řepku, která se stala významnou tržní plodinou zvláště v bramborářském výrobním typu.
3. Organizační – pěstování ozimého ječmene vede k rozložení sklizňové špičky.
Hlavní předností šestiřadých odrůd ozimého ječmene jsou jejich vyšší zimovzdornost, adaptabilita a stabilita v horších klimaticko-půdních podmínkách. Naopak nevýhodou je nižší podíl předního zrna s vyšším podílem pluch. Po roce 1990 začalo zkoušení a postupně i pěstování dvouřadých odrůd ozimého ječmene. Dvouřadé odrůdy ozimého ječmene jsou v celoevropském porovnání s šestiřadými o 10 % méně výnosné, dosahují však o 5 – 10 % vyšší HTS a v důsledku toho až o 20 % vyššího podílu zrna na sítě 2,5 mm.

Dvouřadý ozimý sladovnický ječmen

V roce 2000 došlo ke značnému nedostatku jarního sladovnického ječmene a také jeho kvalita byla nízká. Není pochyb o tom, že jarní ječmen, zvláště pak vybrané sladovnické odrůdy Kompakt, Nordus, Olbram a další, poskytují kvalitnější slad než odrůdy ozimého ječmene. Problémem však zůstává, že pokud jsou nepříznivé povětrnostní podmínky pro jarní ječmen jako plodinu, zvláště v období sklizně, jsou postiženy snížením kvality všechny odrůdy.
Jak vyplývá z grafu 2, Francie je největším světovým exportérem sladu. Tato země k jeho výrobě sice preferuje jarní odrůdy, ale sladovnicky využívá i ozimého ječmene nejen dvouřadého, ale hlavně šestiřadého. Pro celkovou výrobu sladu 1300 tisíc tun je ve Francii používán z 60 % dvouřadý jarní ječmen, z 10 % dvouřadý ozimý a z 30 % šestiřadý ozimý ječmen.
Ozimý ječmen má delší vegetační dobu, jiný průběh růstových a vývojových fází než jarní ječmen. Například rok 2000 byl typickým ročníkem nepříznivým pro odrůdy jarního ječmene a příznivým pro ozimé. V takových letech by vybrané odrůdy ozimého ječmene mohly sloužit jako náhradní nebo rezervní sladovnická surovina. Odrůda Tiffany vykázala porovnatelné sladovnické parametry s nejrozšířenější odrůdou sladovnického jarního ječmene Akcent. Další důležitou skutečností je, že podle přesných porovnávacích pokusů na zvířatech, které zajišťoval Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., bylo zjištěno, že nejsou rozdíly v krmné kvalitě mezi dvouřadými ozimými a jarními odrůdami ječmene.

Perspektivy šlechtění a pěstování ozimého ječmene ve 21.století

Je vždy velmi obtížné odhadnout vývoj u lidských činností, které jsou závislé na průběhu počasí a změnách klimatu. V modelech simulujících klima Evropy v polovině 21. století se předpokládá v zimních měsících oteplení v oblasti Španělska, Itálie, části Francie, Rakouska a Maďarska o2 °C. Ve střední Evropě, v České republice a na Slovensku by mělo být tepleji o 2 – 4 °C, na Ukrajině o 4 – 5 °C a v evropské části Ruska až o 6 °C. Vydatnost srážek v zimě by měla být v našich oblastech na stejné úrovni, jako je v současnosti, popřípadě by se měla zvýšit až o 20 %. Letní srážky by se v Evropě měly podstatně odlišovat od současných. Na jihu Evropy (Španělsko, Itálie, část Francie), pravděpodobně klesnou až o 40 %.V souvislosti s globálním oteplováním lze očekávat ve střední Evropě zhoršení podmínek pěstování jarních obilovin s C3 systémem fotosyntézy. Avšak vyšší teplota ovzduší může působit na zemědělské plodiny kladně i záporně. Kladně tak, že prodlouží vegetační období, záporně tak, že zkrátí vegetační dobu, urychlí nástup generativních fází, včetně dozrávání, a to se a důsledku projeví nižšími výnosy.

Závěr

Ozimý ječmen prokázal v období 1980 – 2000, že je obilninou, která má své přednosti, ale i nedostatky. Dokonalá znalost jejich předností i nedostatků může přispět nejen ke stabilizaci výroby obilnin, ale i ke zlepšení zásobování sladovnického průmyslu. Chceme-li porovnat naše výnosy s těmi, jichž dosahují ve vyspělých ječmenářských zemích, a vytvořit z ječmene ozimého (ale i jarního) plodinu konkurenceschopnou ozimé pšenici, je nezbytné vyrovnat také úroveň výživy, hnojení a ochrany.

Ing. Jaroslav Špunar, CSc.,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *