Ovlivnil zákaz moření řepky neonikotinoidy letošní porosty – ano, nebo ne?

Ing. Jan Kazda, CSc.

odborný asistent na katedře ochrany rostlin, Česká zemědělská univerzita v Praze, spolupracovník Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha

Od 1. 12. 2013 se usnesla Evropská komise (EK) na omezení použití neonikotinoidních mořidel s účinnou látkou klothianidin, imidakloprid a thiamethoxam u některých plodin v následujících dvou letech, protože je považuje za nebezpečné pro včely. Nutno podotknout, že zástupci ČR byli po celou dobu jednání proti tomuto zákazu.

Je pravda, že uvedené látky jsou pro včely asi 3000x toxičtější než foliární aplikace neonikotinoidů (NE) thiakloprid a acetamiprid. Proto nebyly tyto látky nikdy povoleny k postřikům, ale byl využit jejich systémový účinek k moření osiva a ochraně vzcházejících rostlin proti živočišným škůdcům. Moření osiva je považováno za ekologicky bezpečné a v rámci systému integrované ochrany rostlin (IOR) je preferovaným způsobem ochrany.

V ČR tento zákaz nejvíce ovlivnil vzcházení ozimé řepky letos zhruba na 350 000 ha. Po mírné zimě však výsevy řepky ohrožovali ve zcela mimořádném množství  žírem dospělci dřepčíka olejkového, ale i dřepčíků rodu Phyllotreta. Na kořenech se objevily hálky larev krytonosce zelného, listy byly požrány housenkami osenic a dalších můr nebo housenicemi pilatek. Paradoxně v prvém roce, kdy vzhledem k platnosti IOR se očekávalo snížení spotřeby insekticidů, byla jejich spotřeba vyšší.

Pěstitelé si totiž včas uvědomili riziko a opakovaně ošetřovali zdecimované porosty vzcházející řepky povolenými organofosfáty a pyretroidy. Preventivně se ošetřovaly i výdroly řepek, aby škůdci nemigrovali na vzcházející porosty.

Při moření osiva řepky v loňském roce bylo na výsev jednoho hektaru (4 kg osiva) použito 80 ml přípravku Chinook 200 FS, které obsahovalo 8 ml nyní zakázaného NE imidaklopridu. Při foliární aplikaci proti škůdcům bylo na hektar letos aplikováno až 300 ml organofosfátu a 50 ml pyretroidů ve třech opakovaných aplikacích. Účinek mořidla na škůdce byl přitom výrazně lepší.

Řepka je jedinou ozimou plodinou, kde je zákaz těchto mořidel uplatňován. Ze zkušeností víme, že moření působilo maximálně pět až šest týdnů po zasetí na rostliny, které měly maximálně dva až tři páry pravých listů. Mezi setím a květem ozimé řepky uběhne 240–280 dní a rozvětvené rostliny dosáhnou výšky 160–210 cm. Představa, že by NE mohly po tak dlouhé době a po tak velkém zředění v rostoucích rostlinách ohrozit včely, je poněkud odvážná. Pro zákaz neonikotinoidních mořidel by měly být k dispozici vědecky podložené argumenty – obsah těchto látek v pylu a nektaru v květech řepky. U všech pozitivních vzorků květů bylo dodatečně zjištěno, že dnes zakázaná mořidla se dostala do květů řepky úletem prachu z namořeného osiva kukuřice při setí na okolních polích. Tuto skutečnost však patrně EK vůbec nevzala v úvahu.

Argumenty nepodložený zákaz moření osiva ozimé řepky způsobil patrně velké škody na biodiverzitě, z kterých se bude naše zemědělská krajina vzpamatovávat dlouhou dobu. Jediným štěstím je, že včely vzcházející řepku v podzimním období nenavštěvují, protože při způsobu ochrany proti živočišným škůdcům vzcházející řepky v letošním roce by byly skutečně vážně ohroženy.*

Ing. Zdeněk Kvíz

zemědělský podnikatel, Davle

Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Praze v roce 1973 jsem nastoupil do JZD Orion Davle, kde jsem pracoval jako technik rostlinné výroby (RV), agronom, specialista na výživu, hnojení a ochranu rostlin, vedoucí střediska RV a posléze vedoucí RV (hlavní agronom). Od roku 1992 jsem veden jako soukromě hospodařící rolník, v současnosti podle nového zákona zemědělský podnikatel. Jsem v provozu 41 let. V současné době obhospodařuji výměru 1750 hektarů zemědělské půdy. Za tu dobu, co hospodařím, se mnohé změnilo k lepšímu. Přestaly se používat vysoké dávky pesticidů (10 kg Zeazinu/ha, 40–50 kg TCA/ha) a příchodem sulfonylmočovin se snížilo množství přípravků (Glean 10–25 g/ha).

Již dříve se uplatňovala také integrovaná ochrana rostlin, více se používala agrotechnická opatření, podmítka, orba, střídání plodin. Zjišťoval se práh škodlivosti plevelů a škůdců a rozšířilo se  pěstování meziplodin na zelené hnojení se snahou omezit používání pesticidů. Některé chemické přípravky škodlivé pro včely byly zakázány. Například BI58 (organofosfát), který, i když se aplikoval v době, kdy včely nelétaly, byl ještě několik dní vylučován nektarem a byl silně toxický pro včely.

Jako nepochopitelné se mi však jeví nařízení, které zakazuje moření osiva řepky neonikotinoidy, které by mělo být škodlivé pro včely.Vezmu-li v úvahu, že mořením osiva by mohla být řepka infikována neonikotinoidem, který by se teoreticky mohl během vegetace vylučovat například gutační vodou a být tím škodlivý pro včely,  tak pak ovšem nechápu, proč jsou povoleny neonikotinoidy do kvetoucích porostů. To se příčí zdravému rozumu.

Tímto opatřením se napomáhá šíření škodlivého hmyzu – dřepčíci, pilatky a jiné, před kterými byla řepka chráněna mořením, zejména v počáteční fázi růstu. To se plně projevilo v letošním roce, kdy malé rostlinky ozimé řepky byly někde doslova sežrány dřepčíkem a pilatkou. Nebezpečí je o to větší za nepříznivého počasí, kdy se nedá vjet na pole a likvidovat škůdce běžnými insekticidy.

Chápu, že v současné době je snaha chránit populaci včelstev (obecně opylovačů), kterých rychle ubývá, ať kvůli varroóze či včelímu moru, nebo používáním chemických přípravků na ochranu rostlin, jež se v sezóně používají, zejména pak v době květu rostlin.

Pro podporu včel pěstujeme v našem podniku rozličné plodiny, které jsou přínosem pro tento užitečný hmyz, zejména svazenku, jeteloviny na semeno (inkarnát a jetel luční) a olejniny (řepka, hořčice, ředkev). Od letošního roku také vyséváme multifunkční biopásy, což je iniciativa „Syngenta – pastva pro včely“ v rámci zachování biodiverzity.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *