Osvědčené moření v novém kabátě

Mořičky typu Rotostat, určené pro mokré moření, nejsou žádnou novinkou. Jejich princip je obecně známý a vyzkoušený. Inovace se však objevují i u těchto zařízení. Nastavení mořičky vybavené například aplikátorem pěny se dá zkontrolovat i prostřednictvím telefonu.

Současné typy Rotostatů jsou samonosné konstrukce a demontáž jednotlivých dílů je problematická. Sekce na sebe navazují a pokud je potřeba vyměnit například mísící komoru, musí se demontovat všechny sekce nad ní. Ve společnosti Agromega, spol. s r. o.,Litomyšl, která se již dlouho zabývá prodejem a servisem mořiček Rotostat, se rozhodli s tímto problémem vypořádat. „Naši servisní pracovníci měli s opravami mnoho práce. Pokud někdo potřeboval udělat střední opravu, vyměnit rotor v komoře, nebo prodřený plášť, bylo nutné vynaložit velké množství fyzicky náročné práce v nelehkých podmínkách. V některých případech se stroj demontoval z linky. Následovala doprava na naši dílnu, oprava, transport zpět a opětovné zabudování,“ vysvětlil Ing. Václav Racek, ředitel společnosti. „Naše modulová mořička Rotostat Compact 50 M to vše odstraňuje, dodal. Její konstrukce využívá nosný rám, ze kterého lze jednotlivé sekce vyjmout zjednodušeně řečeno jako šuplíky, bez nutné demontáže ostatních sekcí. To umožňuje nesrovnatelně jednodušší opravy. Přímo v provozu lze provést výměnu sekce kus za kus, což podstatně zkracuje dobu opravy, a tím i odstávky celé výrobní linky.“ To byl také jeden z důvodů, proč se komise výrobku rozhodla udělit na veletrhu cenu Grand Prix Techagro.
Je libo menší?
Když už se výměna mísící komory tak zjednodušila, proč toho nevyužít a nenabídnout dvě komory, jednu na vsázku 50 kg osiva a druhou na 20 kg. Firma tím reaguje na požadavky trhu, kde se objevila zvýšená poptávka po moření výsevních jednotek, hlavně u osiv řepky. „Jedna výsevní jednotka je u řepky čtyři až šest kilogramů, u hybridní odrůdy se moří tři výsevní jednotky do pytle, to znamená zhruba 15 kilogramů. U liniových odrůd se moří pět výsevních jednotek do pytle, to je vsázka kolem 25 kilogramů.
Problém je v tom, že při moření menší vsázky osiva ve velké komoře nepokryje rotující prstenec osiva celý povrch vnitřního pláště komory a část mořidla je při aplikaci nastříknuta mimo osivo, do kterého se dostává až ve fázi mísení. To vyžaduje prodloužení času mísení, aby bylo do osiva zapraveno i mořidlo stékající po plášti komory. Přesto část mořidla na plášti ulpí a do osiva se nedostane. To je na úkor výkonu mořičky a kvality moření, což je podle nás nevyhovující,“ zdůraznil Ing. Racek s tím, že výměna komory za menší, kde se osivo rozprostře po celé stěně, podstatně zlepší kvalitu.
Pěna patří nejen k pivu
Společnost Syngenta vyvinula a dodává na trh svoji patentovanou technologii, která doplňuje kvalitní moření v Rotostatu generátorem pěny. Ten do procesu mísení vnáší pěnu, která podstatně zvyšuje adhezní vlastnosti osiva, takže se povrch zrna mořidlem dokonale pokryje. Osivo je namořené i v rýze, která u normálního moření nebývá pokryta stoprocentně. „Kombinace Rotostatu se 100% aplikačním procesem od firmy Syngenta je naprosto dokonalá varianta moření osiv, podle mého názoru nejlepší na světě,“ tvrdí Ing. Racek.
A jak to prakticky funguje? Při moření se využívá látky CETM. Ta patří mezi pomocné přípravky, obsahuje pouze barviva, adheziva a tenzidy. Má za úkol lépe roznést pesticidní složku na povrchu osiva a přilepit ji na osivu, takže se neotírá. Generátor pěny, který pracuje na základě stlačeného vzduchu, vytvoří ze dvou litrů CETM ve směsi se šesti litry vody, které se dávají na tunu osiva, 120 až 140 litrů pěny. „Tím se výrazně zvyšuje objem mořící suspenze, což vylepší pokryvnost. Technologii výrazně snižuje podíl podmořených i přemořených semen. Lze říci, že 90 % osiva je namořeno na úrovni požadovaných 90 až 110 procent,“ uvedl Pavel Tvrdík ze společnosti Syngenta.
Látka je zatím registrována pro pšenici, žito, triticale, ječmen a kukuřici s přípravky Dividend 030 FS, Maxim 025 FS, Maxim Star 025 FS, Maxim XL 035 FS. Tato registrace má několik důvodů. Uvedená mořidla se aplikují v dávce jeden až dva litry na tunu osiva, právě u tak nízkého množství pěna zvýší objem mořící suspenze a lépe osivo obalí. Druhým důvodem je, že semena obilnin patří mezi těžko mořitelná. Jednak kvůli tvaru, u pšenice navíc moření znesnadňuje rýžka a ochlupení, u ječmene zvrásněná špička. Na všech těchto místech mořidlo hůře ulpívá. Kukuřice má dokonce dva povrchy – hydrofobní a hydrofilní. Snadno se na druhou stranu moří osiva kulatá, jako hrách a řepka.
Pěna přináší podle Pavla Tvrdíka pro zákazníky i další benefity. Při použití v secím stroji je zajištěna vynikající sypnost osiva. Secí ústrojí se nezahlcuje, mořidlo má téměř nulový otěr a prašnost, což prospěje i obsluze stroje. Aplikace pěny přitom moření nijak nezpomaluje, výkonnost stoje je 8,5 až 10 t/hod podle mořené plodiny.
Společnost Syngenta se spojením 100% aplikačního procesu s mořičkami Rotostat vrací ke svým kořenům. „Tento typ mořičky vyvinula firma ICI, ze které časem vznikla společnost Astra Zeneca. V roce 2000 agrochemické divize firem Astra Zenecas a Novartis fúzovaly v největší agrochemickou společnost na světě s názvem Syngenta,“ vysvětlil historické souvislosti Pavel Tvrdík.
Určeno profesionálům
Jak cenou, tak parametry je podle Ing. Racka tento Rotostat určen pro profesionální moření. Pokud se při provozu vyskytnou nějaké problémy, jejich rychlému odstranění pomůže již na začátku zmíněný komunikační GSM modem, který lze do mořičky zabudovat. Pracovník Agromegy si může „zavolat“ řídicí počítač a zkontrolovat nastavení parametrů. Problémy tak lze často odstranit na dálku, bez fyzické přítomnosti technika. Pro kvalitní práci doporučuje Ing. Racek před mořičku předřadit prašnou komoru, kde se odsávají poslední úlomky osiva, prach a nečistoty. Jednak se tím sníží opotřebení komory, ale především zlepší namoření. „Je dokázáno, že prach má tak velký povrch, že na něm ulpí až 50 % mořidla,“ konstatoval ředitel Racek.
Mořička Rotostat umožňuje mořit všechny druhy osiva.Vedle moření ji lze použít téměř pro všechny moderní způsoby úpravy osiv jako inkrustace a peletizace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *