Osivo máku se stejnou klíčivostí může mít jinou vitalitu

Pro testování kvality osiva jsou obvykle využívány optimální podmínky, které odpovídají botanickým druhům. Na poli se však semena setkávají se zcela odlišnými podmínkami. Semenářská hodnota se nejčastěji vyjadřuje pomocí klíčivosti, čistoty a hmotnosti tisíce semen.

Ing. Hana Honsová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze spolu s dalšími autory popisuje rozdílné výsledky testování osiva máku v laboratorních a polních pokusech. Článek vyšel v Úrodě č. 1/2017.

Autoři připomínají, že klíčivost ve smyslu laboratorního zkoušení osiva představuje schopnost semene poskytnout v optimálních podmínkách za stanovenou dobu normálně vyvinuté klíčence, u nichž je předpoklad, že v příznivých podmínkách v půdě se vyvinou v normální rostliny. Pro uznání partie osiva máku příslušná vyhláška Ministerstva zemědělství stanoví minimální klíčivost na 80 %.
V laboratorních a polních pokusech v letech 2015 a 2016 se potvrdilo se, že osivo se stejnou klíčivostí může vykazovat různou vitalitu, tedy schopnost vzcházet ve stresových podmínkách. Autoři konstatují, že vysoká vitalita byla zjištěna u osiva s klíčivostí nad 90 %. Nízkou vitalitu vykazovaly vzorky osiva s klíčivostí těsně nad hranicí osmdesáti procent klíčivosti stanovené pro uznání partie osiva. V porovnání modrosemenného a bělosemenného máku byl na stresové podmínky citlivější mák bílý.
V polních pokusech z nejvitálnějšího osiva vzešlo nejvíce rostlin. Kvůli nedostatku vláhy na jaře ale byla polní vzcházivost obecně nízká. Následně rostliny vzešlé z osiva s nejvyšší vitalitou vytvořily i nejvíce makovic. Osivo s nejvyšší vitalitou poskytlo také nejvyšší výnosy semen. Srovnatelný výnos ale měl i jeden méně vitální vzorek osiva, výjimka potvrzující pravidlo. Vysévání osiva máku s klíčivostí těsně nad povolenou osmdesátiprocentní hranicí se ale obecně ukazuje jako rizikové, uzavírají autoři.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *