Ohlédnutí agronoma za uplynulým ročníkem – II. část

V březnovém čísle časopisu Farmář jsme začali hodnotit růst a vývoj zemědělských plodin v meteorologických podmínkách ročníku 2014/2015. Již začátek sledovaného období, tedy podzim 2014 a loňská zima i jaro 2015, ukázal atypický průběh. Ten ovšem pokračoval i dále a vyústil v extrémně teplé léto s výrazně podnormálními srážkami. Popisovaná situace překvapivě neovlivnila příliš výnosy obilnin a řepky, naopak plodiny sklízené až v druhé polovině léta a později dosáhly výrazně horších výsledků. Dubnový Farmář se věnoval druhé polovině vegetace roku 2015.

V druhé polovině června, zejména v nižších polohách, se objevil deficit srážek a většímu výskytu letních a tropických dnů. Aridní (anticyklonální) charakter počasí pokračoval téměř celý červenec, do 25. července, kdy teploty převyšovaly normál zhruba o 4 °C a srážky byly silně podnormální. Nejtepleji bylo ve 30. týdnu, kdy atmosférické a půdní sucho dále výrazně prohluboval značně silný a velmi suchý vítr.

Narůstající deficit vody v půdě

Narůstající deficit vody v půdě (tři předchozí měsíce se již vyznačovaly podprůměrnými srážkami) a extrémně vysoké teploty nejen urychlily zrání a počátek sklizně obilnin a ozimé řepky, ale negativně ovlivnily růst a vývoj všech plodin s delší vegetační dobou. Zvýšila se škodlivost zejména savých škůdců (např. poškození chmele, sóji a dalších plodin sviluškou, došlo k výskytu řady abiotikóz).

Po krátkodobém ochlazení se srážkami pouze lokálního charakteru, ve 31. týdnu (koncem července), došlo vlivem výrazně anticyklonálního (vysloveně aridního) počasí opět k nástupu období s extrémně vysokými teplotami, nepatrnými srážkami a velmi intenzivní sluneční radiací. V řadě nejnižších a nejteplejších lokalit klesl obsah vody v půdě až k bodu vadnutí. Byly zaznamenány další fyziologické poruchy a poškození rostlin (nutriční poruchy, úžehy apod.). Díky velmi suchému počasí rychle proběhly žně a sklizeň ozimé řepky.

Je překvapivé, že navzdory suchu byly výnosy obilnin i řepky tak vysoké (obilniny cca 6,02 t/ha, z toho ozimá pšenice asi 6,55 t/ha, ozimá řepka 3,46 t/ha). Analýzou této skutečnosti jsme dospěli k závěru, že na výnosech těchto plodin se významně podílel reziduální dusík z hnojiv aplikovaných na porosty v jarním období. Ten v důsledku dlouhodobého přísušku, místy až sucha, zůstával v půdě (nebyl rostlinami plně využit ani vyplaven dešti) a začal být pro rostliny dostupný až v důsledku srážek na přelomu května a června a v období Medarda. Zmíněný reziduální dusík působil v této době (hlavně na obilniny) z části jako produkční a následně i jako kvalitativní hnojení.

 

Ing. Jaroslav Štranc, CSc.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.

Daniel Štranc

ZEPOR+ – zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

 

Více ve Farmáři 4/206.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *