Odborníci zrazují od prodeje slámy

Ceny hnojiv pro nastávající sezónu se rapidně zvyšují. A to se jednoznačně odrazí v ekonomice pěstování většiny plodin. Toto téma a z něj vyplývající praktická doporučení se proto jako červená nit táhly většinou přednášek, které zazněly na semináři Nové metody a postupy ve výživě rostlin uspořádané na konci října v Lukavci u Pacova.

Organizátorem akce byl spolu s dalšími institucemi Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) a v Lukavci se seminář nekonal náhodou. Právě na zdejší pokusné stanici jsou realizovány dlouhodobé výživářské pokusy. Ty jsou i v celosvětovém měřítku doslova unikátní, neboť byly založeny již v roce 1956 a dodnes kontinuálně pokračují.

Nevyvážený poměr živin
Jedním z největších problémů výživy rostlin v České republice je její nevyváženost. V úvodním referátu na to upozornil Ing. Jan Klír, CSc., z VÚRV. Jak informoval, zatímco se použití dusíkatých hnojiv v posledních několika letech zvýšilo, používání draselných a fosforečných hnojiv je minimální. V poměru dodávaných živin v porovnání s patnáctkou původních zemí Evropské unie Ing. Klír zhodnotil naší situaci jako nejhorší. Z toho vyplývající vnitřní dluh půdě u nás vyčíslil na 20 mld. Kč.

Nové metody hnojení
Přestože ceny hnojiv rapidně stoupají, u některých typů téměř až o dvojnásobek, bez dostatečné výživy se intenzivně pěstované plodiny neobejdou. Vysoké ceny hnojiv jsou však jednoznačným argumentem k tomu hledat nové cesty k jejich co nejefektivnějšímu použití. Ing. Pavel Růžek, CSc., odborný garant akce, zmínil mimo jiné možnost lokální aplikace hnojiv k porostům brambor pěstovaných v odkameněné půdě. Tato možnost je již i po technické stránce propracována ve spolupráci s Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod a umožňuje aplikaci jak kapalných, tak granulovaných hnojiv. Zmínit problematiku výživy brambor v Lukavci bylo víc než na místě, neboť jde o typickou bramborářskou oblast.
Na principu lokální aplikace hnojiv je založena také metoda Cultan, o níž informoval prof. Ing. Jiří Balík, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. Speciální injektážní technikou je výživný roztok aplikován pod povrch půdy v blízkosti rostlin, čímž se mimo jiné docílí většího rozvoje kořenů. Tuto metodu zatím u nás prověřují výzkumní pracovníci.

Zahraniční zkušenosti
Ing. Růžek hovořil také o zahraničních zkušenostech ve výživě rostlin a jako nový směr při pěstování řepky uvedl možnost zvýšení dávky dusíkatého hnojení na podzim. To se osvědčilo především v severních částech Evropy, kde jsou chladné oblasti s pomalým prohříváním půdy na jaře. Podzimní výživa má opodstatnění zejména pro porosty s výnosovou ambicí nad 4,5 t/ha, pro něž je důležité, aby měly dostatek živin v přezimovaných částech rostlin a u kořenů již v samotném startu vegetace. Protože však hrozí riziko vymrzání hnojených rostlin, jejichž pletiva obsahují příliš vody, je nezbytné aplikovat dusík v amidické, popř. v amoniakální formě, které jsou na rozdíl od nitrátů metabolizovány v kořenech a jejich transport do listů je pomalejší.

Cena hnojiv a ekonomika řepky
Velmi zajímavá čísla věnovaná ekonomice pěstování řepky prezentoval v Lukavci Ing. Petr Markytán ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Vycházel se svého průzkumu v zemědělských podnicích v jižních Čechách. Podle něj se minerální hnojiva podílela v sezóně 2007/2008 na materiálových nákladech při pěstování řepky 36 %. V nadcházející sezóně se tento podíl zvedne vzhledem k vyšším cenám hnojiv na 48 %. Celkové materiální náklady na 1 hektar řepky Ing. Markytán odhaduje v daných podnicích na 14 636 Kč/ha oproti 11 869 Kč v uplynulé sezóně. Ačkoliv je to výrazné zvýšení, může být řepka i nadále ziskovou plodinou. Složitější bude podle něj situace při pěstování obilnin.

Skutečnou cenu slámy spalovny nezaplatí
Ing. Markytán a s ním i ostatní přítomni odborníci hovořili rovněž o neopodstatněnosti prodeje jak pšeničné, tak řepkové slámy ke spalování. Cena, která se při tomto prodeji nabízí, zdaleka neodpovídá ceně obsažených živin. Pšeničná sláma obsahuje v 1 tuně 4,5 kg N, 1,6 kg P2O5, a 7,7 kg K2O. Řepková sláma 5,6 kg N, 2,5 kg P2O5 a 11,3 kg K2O. Z hlediska výživy rostlin je proto ponechání slámy na pozemku bez diskuzí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *