Od krajových odrůd po nové hybridy

Polní den v Bernarticích na Písecku je každoročně zaměřen na odrůdové pokusy ozimé pšenice a ozimé řepky. Během letošního jubilejního desátého ročníku si mohla více než stovka návštěvníků prohlédnout nejen rekordních 34 odrůdových pokusů ozimé pšenice a jedenáct odrůdových pokusů ozimé řepky, ale také osm parcel s ukázkami světových odrůd a stejný počet parcel s historickými odrůdami ozimé pšenice.

U řady odrůd v letošních poloprovozních pokusech byly známé i loňské výsledky sklizně odrůdových pokusů u Bilinky, kde se vyhodnocoval nejen dosažený výnos, ale také řada kvalitativních ukazatelů.

Loňské výsledky
Výnos vyšší než osm tun z hektaru dosáhly v loňském roce pouze dvě hybridní varianty Hybnos 1 a Hybred (8,1 t/ha). V rozmezí sedm až osm tun z hektaru se umístilo dalších 15 odrůd, z nichž k nejlepším patřily odrůdy Mladka (7,8 t), Rheia (7,8 t), Bill 7,8 t), Hybnos 2B (7,6 t) a Biscay (7,6 t). Výnos šest až sedm tun z hektaru dosáhly odrůdy Merito (6,8 t)a Rapsodia (6,7 t) a zbylé tři odrůdy Drifter (5,9 t), Sulamit (5,6 t) a Ebi (5,1 t) v loňských pokusech vyloženě propadly.
Pokud jde o kvalitativní ukazatele, zjišťovala se vlhkost, objemová hmotnost, N- látky a Zelenyho test. Nejvyšší vlhkost při sklizni měla odrůda Batis (15,3 %), nejnižší naopak odrůda Ilias – 13,9 %. Největší objemovou hmotnost dosáhla odrůda Batis – 753 g/l, nejnižší pak odrůda Biscay – 673 g/l.
Nejvyšší obsah N-látek byl zjištěn u odrůdy Hyno Monta (12,1 %), nejnižší u odrůdy Merito (9,9 %). Nejvyšší hodnotu u Zelenyho testu dosáhla odrůda Alana – 35, nejnižší potom odrůda Rapsodia (8) U dvaadvaceti odrůd byly dosaženy následující průměrné výsledky: výnos 7,1 t/ha, vlhkost 14,6 %, objemová hmotnost 714 g/l, N-látky 11 % a Zelenyho test 18. Nejkomplexnější ozimou pšenicí se stala starší odrůda Alana, která dosáhla ve stejném pořadí následujích výsledků: 7,3, 14,3, 742, 12, 35.

Historie šlechtění
Pokrok ve šlechtění byl vidět z porovnání nejmodernějších a nejvýkonnějších odrůd dnešní doby s osmi historickými odrůdami Stupická bastard, Pyšelka, Chlumecká 12, Kaštická osinatka, Oska, Zora, Mironovská 808 a Zdar. Již na první pohled bylo vidět, že historické odrůdy byly vzrostlé, hodně odnožovaly, měly velký sklon k poléhavosti i nižší počet klásků v klase. Vývojem šlechtění, který jde dopředu mílovými kroky, provedla přítomné Ing. Romana Novotná.
Zušlechťování pšenice začalo již koncem 19. a začátkem 20. století. Původní krajové odrůdy takzvaně vegatativního typu, či jinak označované extenzivní odrůdy, jejichž zástupcem byla Stupická Bastard (1927 až 1962) na prvním políčku, vznikaly výběrem z místních populací označovaných jako krajové odrůdy. Tyto extenzivní odrůdy velice silně odnožovaly, měly velké množství nadzemní biomasy, dlouhé tenké stéblo a byly silně náchylné k poléhání, což souviselo s nižším zastoupením sklerenchymatických vláken. Klas měl menší počet klásků a menší počet fertilních kvítků, takže nedosahovaly vysokých výnosů. Charakteristický byl i menší počet zrn s nižší hmotností, naopak se vyznačovaly vysokou adaptabilitou. HI činil u těchto odrůd 1:2 až 2,5.
Po krajových odrůdách se ve šlechtění začalo využívat kombinační křížení, na naše původní odrůdy byly nakříženy především vysoce výnosné německé, anglické a francouzské odrůdy. Příkladem byla Pyšelka, která vznikla nakřížením hustoklasé odrůdy německého původu, které se také označovaly jako paličatky. V období druhé světové války bylo tuzemské šlechtění velice utlumeno, pěstovaly se především německé odrůdy. Po druhé světové válce se pěstitelé vrátili k předválečným odrůdám, ať již k zasetým Chlumecké 12 či Pyšelce.
V padesátých letech došlo ke zlomu ve šlechtění, z této doby pochází Kaštická osinatka (1954 až 1973) – první odrůda vyšlechtěná ve šlechtitelské stanici Úhřetice, která patřila k nejvýnosnějším. Šlechtitelská stanice Úhřetice byla původně zaměřena na šlechtění květin a zeleniny, později přibylo šlechtění pícnin a v roce 1954 došlo k její reorganizaci, kdy nastoupil program zaměřený na šlechtění ozimé a jarní pšenice. Z Kaštické osinatky byla vyšlechtěna odrůda Oska.

Životnost odrůd se výrazně zkracuje
V šedesátých letech se šlechtění začalo zaměřovat především na kvalitu a ve velké míře se používaly sovětské odrůdy. V Bernarticích byla z této doby k vidění odrůda Mironovská 808, která byla velice náchylná k poléhání, nicméně byla velice ceněna pro svou pekařskou kvalitu (A), vysokou mrazuvzdornost a adaptabilitu. Sedmdesátá léta jsou zastoupena odrůdami Zora a Zdar. Zdar spolu s odrůdou Regina zaujímal v polovině osmdesátých let více než polovinu celkové výměry ozimé pšenice v tehdejším Československu. Tyto intenzivní odrůdy nemají takovou odnoživost jako extenzivní odrůdy, mají ale delší klasy, zkrácená stébla, takže jsou i více odolné k poléhání. Šlechtěním byla odstraněna vysoká náchylnost k vypadávání zrna a odolnost k porůstání zrna v klase, v klase je více klásků i fertilních kvítků. Změnila se i distribuce sušiny ve prospěch obilek. Intenzivní odrůdy se vyznačují vyššími stabilními výnosy i vysokou kvalitou produktu. Adaptabilita je proti extenzivním odrůdám nižší, naopak větší jsou požadavky na podmínky prostředí. Intenzivní odrůdy snášejí vyšší zahuštění a vyšší dávky dusíku.
Romana Novotná upozornila přítomné také na životnost odrůdy, což je doba, po kterou se odrůda uplatňuje v praxi. Nedelší životnost z historických odrůd měla Stupická Bastard (1927 až 1962), potom Mironovská (1966 až 1992), následovaly Kaštická osinatka (1954 až 1973)a Pyšelka (1947 až 1961). Naopak Oska se udržela v praxi jen šest let (1971 až 1976). U nových odrůd se jejich životnost výrazně snižuje.

Letos méně obilí
Zájem o polní dny v Bernarticích je tradičně veliký, neboť zde k aktuálním otázkám českého zemědělství pravidelně hovoří předseda pořádajícího družstva a viceprezident agrární komory Pavel Novotný. Letos nepřítomného P. Novotného nahradil předseda sousedního Zemědělského družstva Opařany František Švadlena, člen komoditní rady pro obiloviny a řepku.
Podle něj by měla letošní nákupní cena krmného obilí začínat na hranici 2600 korun za tunu. V tomto roce je zaseto o 100 tisíc hektarů méně než v loni, lze tedy předpokládat nižší sklizeň o 400 tisíc tun. Zásoba před novou sklizní bude o 500 tisíc tun nižší než v roce 2005, takže by mělo být v České republice téměř o milion tun obilí méně, než v předcházejících dvou letech. Není proto žádný důvod, proč by cena potravinářské pšenice měla být pod hranicí 3000 korun za tunu. Nákupní cena řepky by měla v srpnu začínat minimálně na hranici 6500 až 6800 korun za tunu, od září by neměla klesnout pod 7000 korun za tunu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *