Ochrana rostlin je nekončící boj

Bezpečnost potravin, hodnocení uplynulého roku z pohledu ochrany rostlin či zahraniční spolupráce to byla hlavní témata na letošních Rostlinolékařských dnech. Opět se potvrdilo, že choroby ani škůdci se nedají natrvalo potlačit a kde zmizí jeden druh, často nastoupí další.

Pro potravinovou bezpečnost a dobré obchodní podmínky mají z klasových chorob pšenice zásadní význam fuzária a sněti. Jak zdůraznila Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., právě druhá skupina chorob vykazuje v posledních letech nárůst výskytu, který je výrazný především u sněti zakrslé. Ta byla prokázána v roce 2003 v 11 % procentech z tří stovek zkoumaných vzorků, v roce 2004 to bylo již ve 33 % z 308 vzorků. Problémy s touto chorobou narůstají s tím, jak se zvyšuje výměra ozimé pšenice, protože klesá možnost setí jiných obchodovatelných plodin. „V letech 2000 a 2004 výskyt snětí rodu Tilletia na ozimé pšenici ovlivnil negativně prodejnost zrna pšenice,“ potvrdila doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.
Infekci podporuje mělké či pozdní setí a nízké teploty, při kterých rostlina pomalu klíčí. Pokud teplota půdy stoupne nad 10 °C, klíčení spor sněti se zastaví. Za vyšší teploty rostlina infekci odroste, protože houbové vlákno nedostihne vegetační vrchol, vysvětlila Ing. Váňová.
Fuzariózám se věnuje setrvalý zájem především kvůli nebezpečnosti jejich metabolitů – mykotoxinů. Jejich zvýšený výskyt odbornice z Kroměříže přičítá zjednodušeným osevním sledům, v nichž převládá pšenice, ječmen a kukuřice a kde se redukuje zpracování půdy a velké množství zbytků z předešlé sklizně zůstává na povrchu půdy, nebo se v ní pomalu rozkládá. „Hlavním způsobem, který by měl významně snížit hladiny mykotoxinů, jsou výzkumné programy směřující ke šlechtění a genovému inženýrství,“ uvedla dále.
Nejlepší ochranou proti snětím je v současné době moření a používání certifikovaného osiva, ne vždy se ale správně uplatňuje. „Hlavní problémy vznikají především při výrobě farmářského osiva, kde nejsou dodržována základní pravidla jeho produkce a úplně v pořádku není ani proces moření,“ kritizoval Ing. Jiří Beran z Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace s tím, že se letos sněť zakrslá objevila i v porostech, založených z certifikovaného osiva, ale nevhodně namořených. Zdůraznil, že bez důkladného zmapování výskytu snětí nelze s uvedenou skupinou chorob účinně bojovat. Tyto údaje se podle něj ale zjišťují velice těžko, protože výskyt často zatajují jak zemědělci, tak odběratelé produkce.

Chorobám se nedařilo
Uplynulý pěstitelsky úspěšný rok byl ve většině případů nepříznivý pro choroby rostlin, jak o tom hovořil Ing. Rostislav Hrubý, CSc., ze Státní rostlinolékařské správy (SRS). U již sklizených obilnin podle něj došlo k značnému poklesu výskytu viróz, především žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Pro letošní osev je situace jiná, očekává se silná primární infekce ozimů, a to kvůli vzrůstajícímu počtu zdrojů infekce a vysoké podzimní letové aktivitě vektorů, především mšice střemchové, u které se předpokládá silná jarní populace.
U obilnin vlhké jarní počasí sice přispělo k výskytu chorob pat stébel a následně i listových, napadení horních pater ale zpomalilo suché počasí v závěru vegetace. „Znovu se potvrdilo, že fakultativní parazité, jako jsou původci chorob pat stébel nebo braničnatky, sníží výrazně výnos u oslabených a disponovaných porostů,“ uvedl Ing. Hrubý s tím, že teplé počasí podpořilo výskyt živočišných škůdců.
První příznaky plísně bramboru se letos projevily velmi časně, ale její šíření se zastavilo v polovině července. Dá se proto předpokládat, že nebudou problémy s napadením hlíz a protože byla v tomto roce letová aktivita mšic na úrovni víceletého normálu, měl by také výskyt viróz být spíše nižší. Druhá významná okopanina cukrovka sice vykázala časný výskyt skvrnatičky řepné (v červnu), pro její šíření ale nebyly příznivé podmínky nejen kvůli četnosti srážek v červenci a srpnu, ale i častým poklesům ranních teplot až k 10 °C.
V příštím roce by se ale zemědělci měli připravit na problémy s hrabošem. Jak uvedl Ing. Milan Zapletal, CSc., ze SRS, tento škůdce vstoupil do přezimování ve velmi dobrém stavu a pokud bude příznivá zima, očekává se v příštím roce přemnožení.

Nastupují noví
Podobně jako u ostatních plodin také u zeleniny ztrácejí některé choroby a škůdci svůj význam, ale objevují se další. O aktuálních problémech hovořil Ing. Jaroslav Rod, CSc., ze SRS, který právě za celoživotní práci v oblasti ochrany zeleniny obdržel na Rostlinolékařských dnech ocenění Zdravý květ. V obsáhlé přednášce například uvedl, že se v poslední době objevuje u brukvovité zeleniny nedostatek vápníku či boulovitost kořenů. Narůstá také význam třásněnek a v některých letech mšice zelné, v posledních třech letech výrazně škodí i dřepčíci, letní generace květilky zelné či plži. Klesá sice škodlivost běláska zelného, místo něj ale nastupují housenky běláska řepkového a některých můr.
U cibule se objevuje sluneční úžeh a nedostatečný odstup v pěstování náchylných plodin podporuje šíření fuzáriové bazální hniloby a nebezpečné bílé hniloby či háďátka zhoubného. Zcela novým škůdcem je pak vrtalka pórová. Podobné problémy se vyskytují i u česneku, novu významnou chorobou je u něj rzivost a až na tři nové odrůdy, dodávané na trh jako bezvirózní (Benátčan, Tantal a Tristan) je plodina stoprocentně zamořena virózami.
Také choroby mrkve mají svoje novinky, například padlí (významné ale hlavně u petržele) či kráterová hniloba kořenů, jejíž výskyt souvisí s mytím kořenů a jejich další posklizňovou úpravou. Zmíněná petržel byla v posledních dvou letech značně poškozena septoriovou skvrnitostí a na významu nabývá skládková bílá hniloba.
Jak uvedla Ing. Gabriela Červená, PhD., ze SRS, od poloviny letošního roku se na jižní Moravě v polních porostech papriky začaly objevovat příznaky vadnutí a žloutnutí rostlin, způsobené infekcí fytoplaznou stolburu bramboru. Choroba se u nás od roku 1980 objevovala jen velmi ojediněle, letošní napadení paprik bylo téměř kalamitní a výskyt se potvrdil i na rajčatech, bramboru a jako zdroj infekce byl na Břeclavsku potvrzen svlačec. Právě likvidace vytrvalých hostitelů v okolí polí a napadených plodin patří k hlavním ochranným opatřením.

Novinky z Německa
Zajímavosti, o kterých se hovořilo na 54. Německých rostlinolékařských dnech v Hamburku, tlumočil doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Uvedl, že v Německu je chemické ošetření proti houbě Sclerotinia sclerotiorum na řepce rentabilní až při výnosu 3,3 t/ha a analýzy ukázaly, že se v 67 % případů stříká zbytečně. U této plodiny se také zvyšuje škodlivý výskyt květilky zelné, například v roce 1993 bylo zjištěno 25 % napadených rostlin, v roce 2003 to již bylo 70 procent. Napadení se projevuje žloutnutím a odumíráním rostlin v ohniscích.
Svoje novinky mají také choroby okopanin, u cukrovky se rozšiřuje anastomózní typ pozdní infekce hniloby, kterou způsobuje Rhizoctonia solani a známá ochranná opatření nemají dostatečný účinek. U brambor se poprvé prokázalo, že infekce plísní bramboru v půdě se šíří přímou cestou z mateřské do dceřinných hlíz. Zjistilo se také, že larvy mandelinky bramborové 3. a 4. růstového stupně jsou schopny detoxikovat účinné látky insekticidů, ochrana je proto dostatečná jen proti mladším instarům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *