Ochrana proti plevelům v porostech máku setého

Mák setý (Papaver somniferum L.) patří v ČR k tradičně pěstovaným plodinám s rostoucími plochami pěstování. V posledních letech výměry značně kolísaly a to se projevilo i na výkupních cenách makových semen. Ty se měnily od 22 tisíc Kč za 1 t v roce 1999/00, kdy byla produkce 28 tisíc tun, až po skoro 42 tisíc Kč za 1 t v roce 1997/98 s produkcí pouhých 9,5 tisíce tun. Rok 1999 měl rekordní výrobu, kdy sklizňová plocha této plodiny činila 46 tisíc ha. a celková produkce 28,5 tisíce tun.

V ČR je roční spotřeba makových semen asi tři tisíce tun. Ostatní část je exportována na evropský trh. Obecně lze napsat, že výroba nad 15 – 18 tisíc tun sráží ceny z 30 – 35 Kč.kg-1 na 22 – 25 Kč.kg-1. Mák se stal pro zahraniční obchod s českými agrárními komoditami významnou položkou. Je to také jediná plodina, u které český producent výrazně ovlivňuje cenu na světovém trhu.
Mák je plodina nenáročná na přírodní podmínky. V ČR se dá úspěšně pěstovat takřka ve všech výrobních oblastech. Problém může pouze být na těžké slévavé půdě, kde hrozí vytvoření škraloupu, na nějž je mák obzvlášť citlivý. V průběhu celého systému pěstování je jedním z největších problémů ochrana a regulace zaplevelení. Proto je nejvhodnější jej pěstovat na pozemcích, kde se nevyskytují vytrvalé a v máku těžko hubitelné plevele. V praxi je mák v osevním postupu zařazován většinou po obilní předplodině, kde je možné hubit plevele podstatně efektivněji a levněji. Mák je také citlivý na rezidua triazinových herbicidů, některých sulfonilmočovin, dále Treflanu, Devrinolu a dokonce podle některých zdrojů i na glyphosate (účinná látka herbicidu Roundup).
Nejvýznamnější plevele v máku jsou:
 Jednoleté pozdně jarní – laskavce, merlíky, lebedy, pěťour maloúborný, rdesna aj.
 Jednoleté přezimující – svízel přítula, heřmánkovec přímořský, chundelka metlice, mák vlčí, turan kanadský, kokoška pastuší tobolka aj.
 Jednoleté časně jarní – hořčice rolní, oves hluchý, pohanka svlačcovitá, ředkev ohnice, konopice aj.
 Vytrvalé – pýr plazivý, pcháč oset.
 Jednoděložné – ježatka kuří noha, béry aj.
 Výdrol předplodiny, zejména řepky.
Největší problém nastává při silném zaplevelení lebedami, merlíky a blínem. Jejich semena jdou z máku jen obtížně odstranit.
Chemická ochrana proti plevelům je v podstatě improvizací. Je to způsobeno omezením pěstování této plodiny ve většině zemí světa v obavě před možným zneužitím opiátů z makových rostlin. A tak se herbicidní přípravky určené přímo do máku nevyvíjejí. Problémem je nezájem firem o registraci nových přípravků do máku a to buď z důvodu nízkého objemu a vysokých poplatků za registraci, nebo obavy o špatnou pověst firmy v zahraničí z jakoby „podpory“ narkomanie.
Mák je na většinu používaných herbicidů citlivý, a proto je třeba správnou aplikací maximálně omezit fytotoxicitu. Při ošetření je nutné dodržovat doporučenou dávku vody a dbát na dostatečně vyvinutou voskovou vrstvičku při aplikaci. Důležitá je také kvalita provedené aplikace, neboť přestřiky nebo opakované přejezdy vedou k předávkování postřikovou látkou a porost v těchto místech hyne.

Používané herbicidy

Při regulaci zaplevelení lze použít preemergentní ošetření přípravky na bázi chlortoluronu: SYNCURAN 80 DP (0,7 kg.ha-1) a LENTIPUR 500 FW (1 l.ha-1). Takováto aplikace se však již v praxi příliš nepoužívá, neboť tento zásah má jen omezenou účinnost na merlíky. Při vlhčím roce může mák poškodit, neboť uvedené dávky jsou na hranici selektivity pro mák.
V registračním řízení je COMMAND 4 EC (0,1 – 0,2 l.ha-1), jehož účinná látka clomazone se ukazuje pro mák velmi selektivní. Velmi vhodné na střední a těžší půdě jsou pak kombinace SYNCURAN 80 DP + COMMAND 4 EC (0,7 kg + 0,1 l.ha-1), nebo LENTIPUR 500 FW + COMMAND 4 EC (l + 0,1 l.ha-1). Tato kombinace se jeví jako velmi účinná na svízel přítulu, penízek rolní, ptačinec žabinec, kokošku pastuší tobolku (COMMAND 4 EC) a zvyšuje se i účinnost na merlíky.

Možnosti postemergentní ochrany
1. čtyři pravé listy máku (u 2/3 porostu)
– LENTAGRAN WP + TOLKAN FLO (ARELON 500 FW, IPU STEFES) 1 – 1,3 kg + 0,6 – 1 l.ha-1
– LENTAGRAN WP + STARANE 250 EC 1 – 1,3 kg + 0,3 l.ha-1
2. za 7 – 14 dní po první aplikaci
– LENTAGRAN WP + SYNCURAN 80 DP 1,3 kg + 0,75 – 1 kg.ha-1
– LENTAGRAN WP + LENTIPUR 500 FW 1,3 kg + 1 – 1,5 l.ha-1
– LENTAGRAN WP + TOLKAN FLO 1,3 kg + 1 – 1,5 l.ha-1
– LENTAGRAN WP + ARELON 500 FW 1,3 kg + 1 – 1,5 l.ha-1
– LENTAGRAN WP + IPU STEFES 1,3 kg + 1 – 1,5 l.ha-1
– LENTAGRAN WP + STARANE 250 EC 1,3–1,5 kg + 0,4 – 0,5 l.ha-1
3. pozdní zaplevelení
– SYNCURAN 80 DP 1,5 – 2kg.ha-1
– LENTIPUR 500 FW 2 – 2,5 l.ha-1
Celková dávka by neměla překročit u LENTAGRAN WP 2 – 2,6 kg.ha-1 za rok; u STARANE 250 EC 0,8 l.ha-1 za rok.
Při výskytu pcháče osetu lze použít LONTREL 300 (účinná látka clopyralid) 0,15 – 0,2 l.ha-1 .(ve fázi 4-6 pravých listů).
V uvedených kombinacích je podmínkou dostatečně vytvořená vosková vrstvička na povrchu listů máku (odstup alespoň čtyři dny od silnějšího deště). Přípravek LENTAGRAN WP vykazuje velmi dobrou účinnost zejména na laskavce. Druhou přísadu při prvních aplikacích volíme podle druhového spektra zaplevelení. Pokud se vyskytuje svízel přítula, nebo rdesno ptačí, je vhodný přípravek STARANE 250 EC, v případě výskytu merlíků a lebed volíme přípravek na bázi isoproturonu nebo chlortoluronu.
Proti výdrolu řepky je úspěšně zkoušen herbicidní přípravek ASSERT 250 SC (účinná látka imazamethabenz) v dávce 0,6 – 0,75l.ha-1 do fáze šesti pravých listů (Bartoška 2001). Assert by měl nahradit Pivot. Proti širokému spektru plevelů je také zkoušen přípravek MERLIN.

Výsledky pokusů

V roce 2000 byly v okrese Kladno ve firmě Penta Dřetovice s.r.o. založeny pokusy s mákem. Na více než jednohektarovém pokusném poli jsme ověřovali 19 variant ochrany proti plevelům. Všechny postřiky byly uskutečněny ve čtyřech opakováních na parcelkách o výměře 12,5 m2, na odrůdě Gerlach. Ověřovali jsme herbicidy a jejich kombinace standardně v máku používané a registrované, ale i některé novinky, které zatím registrovány nejsou. Zpravidla již probíhají registrační řízení, a tak lze očekávat jejich brzké rozšíření do praxe. Dále jsme prováděli pokusy se stimulátorem růstu ATONIK, který by měl snižovat fytotoxicitu herbicidů po ošetření.
Některé varianty byly ošetřeny již preemergentně, a to přípravkem COMMAND 4 EC sólo v dávce 0,2 l.ha-1, nebo v kombinaci s přípravkem LENTIPUR 500 FW v dávkách 0,1 l COMMANDU a 0,8 l LENTIPURU na 1 ha. Dále byly v postemergentních aplikacích ověřovány výše uvedené kombinace.
Zkoušena byla novinka: herbicid AFFINITY WG (účinná látka 7,5 g.kg-1 carfentrazone-ethyl + 500 g.kg-1 isoproturon). Byly ověřovány dávky od 1 do 1,5 kg a to s i bez preemergentního ošetření. Tento herbicid má velmi dobrou účinnost na svízel přítulu, ptačinec žabinec, heřmánky, chundelku metlici, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní aj. V raných vývojových fázích působí i na merlíky, hluchavky, zemědým lékařský, violky, laskavce aj. Neúčinkuje však na pcháč oset, který se na pozemku nevyskytoval.
Nejvíc nás zaujala varianta s preemergentní aplikací COMMANDU 0,1 l.ha-1 a LENTIPURU 0,8 l.ha-1 s následnou aplikací AFFINITY WG v dávce 1 kg.ha-1. Vykazovala nejen spolehlivou účinnost na spektrum plevelů, ale i výrazně nižší projevy fytotoxicity než varianty, v nichž byl použit přípravek LENTAGRAN WP. Zajímavé je také porovnání ceny aplikací, kdy varianta s AFFINITY vychází skoro o dvě třetiny levněji (o asi 1700 Kč.ha-1) než varianta kontrolní.
Dále jsme zkoušeli aplikaci růstového stimulátoru hormonálního typu ATONIK. Účinnými látkami tohoto přípravku jsou aromatické nitrosloučeniny, které se v přirozených podmínkách nacházejí i v rostlinách. Aplikací Atoniku se má zvýšit koncentrace těchto látek a to má mít za následek zrychlení proudění cytoplazmy v buňkách. Tento efekt podporuje rychlejší syntézu všech životně důležitých látek (bílkovin, tuků, enzymů). Zvýšená a zrychlená tvorba těchto látek má pomáhat rostlinám rychleji překonat stresy vyvolané vlivy vnějšího prostředí. Atonik byl zkoušen sólo a nebo v kombinacích s herbicidy a kapalnými hnojivy.

Závěr

Z uvedených výsledků vyplývá, že novinky, které jsou v současné době v registračních řízeních, mohou přispět ke zkvalitnění, zefektivnění a hlavně ke zlevnění herbicidní ochrany v porostech máku setého. Za nadějné považujeme z hlediska účinnosti i ceny COMMAND 4 EC pro preemergentní ošetření v dávce 0,1 – 0,2 l.ha-1 solo, nebo v kombinaci s LENTIPUR 500 FW v dávce 1 l.ha-1. Dále pak AFFINITY WG s aplikací stimulátoru Atonik. Affinity se vyznačuje širokým spektrem účinnosti, je k máku v dávkách do 1,5 kg.ha-1 šetrný a má i příznivou cenu. Atonik, který plní svojí úlohu ve snižování příznaků fytotoxicity po herbicidní ochraně, se kombinuje s herbicidy nebo listovými hnojivy v prvním termínu aplikace v dávce 0,6 l.ha-1. Zásah se zdá být ekonomicky velmi výhodný. Zlepšení zdravotního stavu rostlin se po aplikaci projevilo i vyšším přírůstkem biomasy v sušině.
Zveřejněné výsledky jsou pouze jednoleté a některé použité přípravky na ochranu rostlin nejsou zatím v máku povoleny. Proto má tento příspěvek pouze informativní charakter. Pokusy budou za podpory Sdružení Český mák probíhat i v letošním roce ještě ve větším rozsahu a na více lokalitách. Chtěli bychom se začít více zabývat ochranou proti některým chorobám a škůdcům, kteří působí v porostech máku značné škody. Na pokusech se stejně jako loni uskuteční polní den.

Ing. Pavel Cihlář, Doc. Ing. Jan Vašák, CSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *