O krok blíž k zemědělské praxi

Polní den Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) nechyběl ani letos v nabytém červnovém programu akcí. I přes konkurenci mnoha dalších odborných setkání se na něj sjeli zemědělci z mnoha podniků. Přitahuje je i to, že odborníci řeší úkoly, které stále více odrážejí skutečné problémy zemědělské praxe.

Zvýšení zemědělské produkce, potravinová bezpečnost, zlepšení efektivity výroby či zdravotní nezávadnost, to jsou témata, která na úvod setkání zmínil Prof. Ing. František Kocourek, CSc., ředitel VÚRV, jako právě ta, kterými se odborníci ústavu chtějí v budoucnu věnovat a která podle jeho slov zajímají praxi. Oproti minulosti by se na jejich řešení měla podle slov ředitele získat finanční podpora v rámci programu rozvoje výzkumu.
Vstřícný krok vědeckého pracoviště směrem k zemědělské praxi mohli účastníci polního dne pocítit také v nabídce poskytování odborných konzultací. Jak informoval Ing. Jan Klír, CSc., specialisté ústavu nabízejí konzultace zdarma jak na obdobných akcích, tak telefonicky, e-mailem či na domluvených schůzkách.

Průběh počasí srovnal stav porostů
Kromě obecných informací o činnosti ústavu zazněly při setkání odborníků se zemědělci především konkrétní informace věnované agrotechnice porostů. Ing. Pavel Růžek, CSc., uvedl, že na stavu porostů a příjmu živin se letos projevil více než jiné roky netypický průběh počasí, především hojnost srážek na jaře. Jak ukázala sledování, teploty byly podprůměrné v časném jaře, později, ač by mnozí odhadovali jinak, se blížily průměru.
Ještě na podzim, kdy se srážek nedostávalo, byly značné rozdíly ve stavu porostů ozimů zakládaných klasicky s orbou a systémy minimálního zpracování půdy. Jak známo, minimalizace se osvědčuje právě při nedostatku srážek. Později se však stav porostů postupně vyrovnal. Jak na kterou technologii zpracování půdy a také na intenzitu vstupů (především na úroveň hnojení dusíkem) zareagovala letos ta či ona odrůda pšenice, mohli vidět účastníci polního dne při prohlídce jednoho z mnoha prezentovaných pokusů v areálu VÚRV. Podrobnější obrázek jim mohly dát i loňské výsledky obdobných pokusů. Tehdy bylo v Ruzyni dosaženo vyšších výnosů při využití minimalizace proti využití orby (v průměru všech odrůd při vyšší intenzitě 11,53 t/ha oproti 11,1 t/ha, při nižší intenzitě 10,7 t/ha proti 10,4 t/ha).

Nové technologie pro jařiny
Se stavem porostů jařin, z nichž největší důraz klad Ing. Růžek na jarní ječmen, mohli být pěstitelé letos většinou spokojení. Jak odborník komentoval, v horším stavu byly na začátku vegetace jen ty porosty, u nichž pěstitelé nevydrželi čekat na oteplení a seli je příliš brzy do neprohřáté a vlhké půdy.
Ing. Růžek pochválil porosty jak jarního ječmene, tak jarní pšenice zakládané s využitím nových technologií spočívajících v aplikaci hnojiva přímo k osivu. Toto opatření se snaží zabránit možné heterogenitě porostů tím, že je podpořen rychlý start vegetace a rychlé zahuštění porostů.

Rok padlí
Celá série vystoupení odborníků VÚRV a také následná prohlídka porostů byla věnována ochraně rostlin. Doslova za rok padlí označil letošek RNDr. Josef Hýsek, CSc. Zmíněná choroba se hojně vyskytovala jak na pšenici, tak na ječmeni. Výskyt fuzarióz pat stébel byl dalším specifikem letošního roku, o němž hovořil Ing. Jan Ripl.
Diskutovalo se rovněž o prevenci napadaní klasů fuzariózami, které nejenže vede ke snížení výnosu, ale také ke snížení kvality kvůli kontaminaci zrna mykotoxiny. Jak uvedla Ing. Jana Chrpová, CSc., výnosové ztráty způsobené touto chorobou mohou být 10–25 %, přičemž v extrémních případech mohou dosáhnout dokonce až 50 %. Předcházet tomu lze především správnou agrotechnikou – velmi významné je kvalitní zapracování posklizňových zbytků do půdy a rozšíření osevních postupů. Opodstatněné je také zohlednění odolnosti odrůd při jejich výběru. Řešením je i použití fungicidů. Ing. Chrpová zdůraznila nezbytnost dodržení jejich správné dávky a termínu aplikace. Porosty by měly být proti klasovým fuzariózám ošetřeny ve fázi BBCH 61–69.

Obavy z viróz se zcela nenaplnily
Na podzim varovali někteří odborníci před možným extrémním výskytem virových chorob obilnin. Přestože šlo i letos o závažný problém, obavy z epidemie se podle Ing. Ripla naštěstí nenaplnily. Dokazuje to i ten fakt, že jen jediný z oslovených účastníků polního dne označil letos virózy za velmi závažný problém ve svém podniku. Ing. Ripl zmínil, že napadeny byly především špatně založené porosty, například ty s malým počtem rostlin na ploše, zakládané na pozemcích s obilninami několik let po sobě, s nedostatečně zapravenými posklizňovými zbytky předchozí obilniny. Ing. Chrpová doplnila, že výskyty viróz byly zaznamenány v obvyklých lokalitách, přičemž převládala infekce WDW – virus zakrslosti pšenice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *