O kejdě z obou stran

Pro živočišnou výrobu je kejda odpad, technologický a logistický problém a také potenciální zdroj konfliktu s požadavky "nitrátové směrnice". Pro pěstování polních plodin je (nebo by měla být) cenným zdrojem živin, a to nejen dusíku, ale i fosforu a drasla. A opět také technologický a logistický problém, nebo spíš výzva.

O problematice kejdy – od zásadního rozhodování jakou technologii pro ustájení skotu i prasat zvolit až po zkušenosti s mechanizací pro její skladování a aplikaci – a také z obou pohledů (zootechnika i agronoma) jednal první ze zamýšlené série „Farmářských dnů“, pořádaný v Předoticích u Písku.
Seminář, věnovaný celému komplexu problematiky produkce aplikace kejdy a také nitrátové směrnici, uspořádaly společně regionální poradenské pracoviště VÚŽV Praha, ÚZPI Praha a OAK Písek. Pořadatelům se podařilo zajistit účast špičkových odborníků. Pohled chovatelský (má kejda ve stáji své chovatelské a ekonomické opodstatnění?) přednesl Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. z VÚŽV Praha – Uhříněves a pohled agronoma pak Ing. Jiří Dostál, CSc. z AGROEKO Žamberk.
Obsah vystoupení – ač se každé věnovalo problematice z jiného pohledu – nebyl ve vzájemném rozporu. Naopak – z obou si mohla stovka účastníků semináře ze zemědělských provozů z Písecka, jejich manažerů, agrotechniků i zootechniků, nebo samostatných farmářů, odnést cenné poznatky.
Ekonomika tlačí zemědělce zcela jednoznačně k takovým technologiím ustájení, které minimalizují náklady a snižují potřebu práce. Bezstelivové systémy taková řešení nabízejí. S kejdou je však třeba nakládat – od jejího skladování až po aplikaci – v souladu s legislativními požadavky, ale také v souladu se zásadami správné zemědělské praxe.
Hodnotu kejdy je možné přepočítat na cenu živin, které by jinak bylo nutné dodívat v nakupovaných minerálních hnojivech. Jak upozornil ing. Dostál, ani to však plně nevystihuje některé její přednosti, například to, že fosfor obsažený v kejdě se při nepříznivém pH půdy „nezvrhává“, protože je vázán v organickém komplexu.
V závěru jeho vystoupení zaujala prezentace přístroje, jímž je možno velmi rychle a v terénních podmínkách stanovit obsah čpavkového dusíku v kejdě, a to s pomocí zcela běžných a levných činidel.
Ještě cennější však pro oba posluchačské póly byla komplexnost podaných informací a také pochopení nutnosti vzájemné spolupráce při realizaci všech opatření a postupů, souvisejících s kejdou.
Pořadatelé hodlají v organizaci „farmářských dnů“ pokračovat a chtějí se zaměřit vždy na aktuální problematiku a na zemědělskou praxí požadované informace a témata. Při farmářském dnu u Písku nedošlo k zahlcení a únavě účastníků množstvím přednášek, když byla daná problematika probrána „jen“ ve čtyřech vystoupeních, po nichž zbyl čas i na dotazy a diskusi. I to je pro pořadatele podobných akcí cenná zkušenost.
Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *