O efektivnosti použití fólií u raných brambor rozhoduje počasí

Bramborářství prošlo v uplynulých několika letech výraznými změnami, jejichž součástí jsou i změny pěstitelských technologií. Ve Farmáři jsme již několikrát informovali o technologii pěstování brambor v odkameněné půdě. Další novinkou, tentokrát určenou ranobramborářům, je využití netkaných textilií. Za jedním z pěstitelů využívající právě textilie jsme se vypravili do obce Sojovice v Polabí.

Netkané textile využívá jak při pěstování brambor tak při pěstování zeleniny podnik Agrosev Jihlava, s.r.o. Tento prvovýrobce specializující se výlučně na rostlinnou produkci neobhospodařuje pouze pozemky na Jihlavsku. Do celkové výměry 7000 ha, vesměs pronajatých, patří asi 3000 ha na Jihlavsku, 3000 ha Táborsku a 1000 ha v Polabí. Právě do Polabí, do obce Sojovice, jsme se vypravili za jednatelem této společnosti, z části v zahraničním vlastnictví, Ing. Antonínem Hořejším, který je rovněž specialistou na pěstování brambor.
Produkce brambor je díky rozhodnutí zahraničních majitelů jednou ze stěžejních výrob Agrosevu. Kromě toho Agrosev produkuje také ozimou pšenici, jarní ječmen, mák a v oblasti Polabí zeleninu.
Při pěstování zeleniny jsou netkané textilie ji běžnou součástí technologie, u brambor se jí v Agrosevu teprve stávají. Ing. Hořejší nám při setkání vysvětlil, co o tom rozhodlo.
Od výrobců těchto fólií je možné se dozvědět, že obecnými výhodami jejich používání při pěstování brambor a zeleniny jsou: možnost ranější výsadby, vyšší kvalita produktů, zkrácení doby pěstování, časnější sklizeň, ochrana před nepříznivými vlivy prostředí a vyšší výnos. Ing. Hořejší potvrdil především výhodu zkrácení vegetace, což se samozřejmě odrazí na ekonomice pěstování raných brambor. Jak ing. Hořejší uvedl, cena prvních raných brambor rychle klesá a tak ten kdo přijde na trh včas tudíž získává vyšší cenu. Během jednoho až dvou týdnů cena klesá o 20 až 30 % Kč za kilogram, což znamená asi 2 Kč na kilogramu. A právě o týden či dva se vegetace díky textilii zkrátí. Její cena je asi 30 000 Kč za hektar. Při výnosu brambor 15 tun z hektaru se proto investice do fólie vrátí již po prvním roce jejího použití. Životnost fólie je ale dva roky, u zeleniny, která ji poškozuje méně než brambory, v některých případech i tři roky. I to ale má svá rizika, pokud se po fólii „proběhne“ srnčí zvěř, nelze s jejím dalším použitím příliš počítat.

Fólie pro brambory – sázka do loterie

Pozitivní vliv fólie se však neprojeví každý rok. Podle ing. Hořejšího významně záleží na průběhu počasí a to nelze dopředu odhadovat. Jsou roky, kdy fólie vegetaci výrazně uspíší, zeleninu i brambory ochrání také před pozdními mrazíky, při krátkodobějším poklesu teploty je rozdíl mezi teplotou pod fólií a venkovní teplotou až 5 oC. V takovém případě se použití fólie bezpochyby vyplatí. Jsou ale i roky s teplým průběhem jarního počasí, kdy investice do fólie byla „vyhozenými penězmi“. „Použití netkané textilie v bramborách je sázkou do loterie,“ připustil ing. Hořejší. V chladnějších letech však fólie vegetaci brambor uspíší až o 2 týdny.
I přes zmíněná rizika i letos netkanou fólii v Sojovicích použili a to asi na 15 ha z celkové plochy asi 200 ha raných brambor odrůd Adora, Impala a Velox.
Fólií kryjí brambory pěstované klasickou technologií, sází zásadně naklíčené brambory. Technologii pěstování brambor v odkameněné půdě využívá Agrosev na Vysočině. Ještě před položením fólie se bramborou okopají a ošetřují základním herbicidem. Další přípravky na ochranu rostlin se aplikují přes fólii. Účinnost přípravků je tak asi 70%. Přes fólii se také zavlažuje. Mokrá fólie má dokonce ještě vyšší izolační efekt. Fólii odstraňují z brambor obvykle až v květnu.

Marketingová strategie

Přijít na trh s ranými brambory jako první, kdy je cena vysoko postavená, má podle ing. Hořejšího kromě ekonomického efektu i marketingový význam. Ten, kdo rané brambory nabídne první, má lepší pozici na trhu pro další obchodování.
Ze slov ing. Hořejšího vyplynulo, že odbyt brambor má Agrosev zajištěný z velké části smluvně, a to jak se zpracovateli, tak s balírnou. Na základě smluv množí také sadbu. Předem zná požadované množství i cenu.
„Trh s bramborami není v žádné zemi regulován, s tím musíme počítat. Jeden rok se dá na bramborách vydělat hodně peněz, druhý zase prodělat, tak už to je“, řekl na závěr našeho setkání ing. Hořejší. „Nejhorší brambory jsou takové, které se neprodají. To, že někdo před léty rozmetal brambory na pole, v žádném případě neschvaluji. Rozmetané brambory na pole nepatří kvůli šíření chorob, a navíc pěstitelé, kteří toto s brambory udělali, tak jen dokázali svou neschopnost.“ dodal pěstitel.

Petra Vaňatová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *