Nizozemí aneb procházka zahradou Evropy

Kdyby Česká republika měla mít moře a osídlovat severní část Evropy, tak by si mohla přát být právě Nizozemím. Tato země totiž oplývá historickou tradicí, která je českému duchu tak blízká, krásnou přírodou, která tvoří její kolébku, a navíc nabízí vyspělejší průmyslovou a technologickou úroveň, bohatší zahraničně obchodní tradici a - paradoxně - takřka nenápadnost na světovém politickém kolbišti.

Nizozemské království, někdy nazývané mylně také Holandsko (podle provincie Holland, která tvoří jádro sjednoceného území), je rozlohou i počtem obyvatel jen nepříliš větší než Česká republika. Jeho dějiny jsou porovnatelně slavné s českými (pokud, samozřejmě zapomeneme na neslavnou historii krutých koloniálních středověkých výpadů nizozemských flotil v Tichomoří za kořením) a jeho dnešek si nezadá s českou ambicí po sociálně spravedlivější a politicky kulturnější současnosti. A to všechno v prostředí, ba dalo by se říci přímo uprostřed „obrů“, jakými jsou Německo a Francie. Nizozemí si přesto zachovalo kulturní nezávislost a na společném evropském „dvorečku“ vytrvale „soupeří“ s Belgií, nadanou hlavním městem Evropské unie.
Co tedy tak výrazným písmem zapisuje Nizozemí na mapu světa? Jak je možné, že již pojmy jako Philips, Ahold, Unilever jsou již symboly světa a nejen Evropy. Pro nás zajímavý pohled sleduje zejména mimořádně vyspělý ekonomický vývoj země. Nizozemí patří k technologicky nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa, kde má trvalou podporu vývoj elektroniky, biotechnologií i dopravy. Patří k největším exportérům světa, který vlastní důmyslnou logistickou síť přepravy zboží. A – což je pro nás zvlášť inspirativní – Nizozemí patří k největším světovým zemědělským vývozcům (po USA a Francii). Zde je na místě dodat, že do EU vyváží tato malá země asi 80 % své agropotravinářské produkce, zejména mléka, sýrů a květin.
Kromě toho se však zemi daří obstát i v politickém životě, kde již druhým volebním období vládne středová koalice sociální demokracie, lidovců a stran středu, která umožňuje v některých oblastech velice liberální politiku. Z nejznámějších nizozemských trendů vystupuje zejména navýsost liberální drogová politika, když stát povolil užívání tzv. měkkých drog na vyhrazených místech, a pak otevřená podpora spolužití osob stejného pohlaví, která se tak obtížně prosazuje v jiných částech Evropy, včetně České republiky.
Když bychom všechny předpoklady nizozemského úspěchu chtěli shrnout do několika slov, tak bychom tedy mohli říci: tradice a modernost, sebevědomí a tolerance, světovost a evropský přístup. To je také výzva pro Českou republiku.
– pm –

Celková rozloha (1997): 41 000 km2
Rozloha z celkové rozlohy EU (1997): 1,3 %
Zemědělsky využívaná plocha z celkové rozlohy státu (1997): 44 %
Zalesněná plocha z celkové rozlohy státu (1997): 8 %

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *