Nevymlouváme se na virózy

Farma Vahalových v Hustopečích nad Bečvou je téměř prototypem rodinné farmy. Z celkem osmi lidí, kteří obdělávají asi 500 hektarů půdy a zabezpečují chod úspěšného rozmnožovacího chovu prasat (dočíst se o něm můžete v příštím čísle Farmáře), je pět rodinných příslušníků. S Ing. Zdeňkem Vahalou, jež má ve firmě na starosti především rostlinnou výrobu, jsme hodnotili loňskou pěstitelkou sezónu. Přestože většina severomoravských farmářů hovoří kvůli virózám o špatných výnosech ozimých obilnin, na farmě Vahalových si výnosy pochvalují.

Za slušnými výnosy obilnin stojí přísné dodržování správné agrotechniky. Avšak v řadě zemědělských podniků tak tomu podle ing. Vahaly není a to se odráží ve snížení výnosů. Letošní problém – výskyt virových chorob, se tak podle něj pro mnohé pěstitele stal vhodnou výmluvou. Ačkoliv výskyt viróz hlásila většina severomoravských pěstitelů, ing. Vahala nevěří, že byl výskyt takový. Na vlastní farmě se totiž s tímto problémem nesetkal. Připouští ale, že ani u porostů ozimých ječmenů, jež nebyly v optimálním stavu nenechal chorobu diagnostikovat. Porosty ozimé pšenice byly všechny bez problémů. Výnosů pšenice asi 6 t/ha a ozimého ječmene 5,6 t/ha bylo docíleno díky intenzitě výroby, která obnášela dvě fungicidní ošetření a dávku dusíku i u ozimého ječmene nad 100 kg N/ha. Již dávno podle hustopečských farmářů neplatí, že ozimý ječmen stačí jen zasít, žádá péči jako každá jiná plodina. To, že výnosy byly vyšší než v okolních podnicích (2-3 t/ha ozimého ječmene) je dáno také pozdějším termín setí. Jeho důvodem však nebyla snaha ochránit porosty před virózami, ale průběh počasí. Ostatní pěstitelé se snažili zasít v agrotechnickém termínu i v podmínkách vlhké a špatně připravené půdy.
Kromě ozimého ječmene a ozimé pšenice, u které vybírají jen odrůdy s dobrou krmnou kvalitou, pěstují Vahalovi z obilnin také sladovnický ječmen, celkem tak obilniny představují asi 50 % výměry.
Nezvyklé speciality
Poměrně velkou výměru, asi 56 ha, letos představoval ostropestřec mariánský, který podle ing. Vahaly patří k rentabilnějším plodinám. Výhodou je především zajištěný odbyt ostropestřce, a to pro farmaceutické zpracování. Ostravská firma Ivax, dříve Galena, s pěstiteli ještě před setím nasmlouvá množství i cenu. To považuje pěstitel za velkou výhodu.
Navíc zpracovatel pěstitelům poskytuje i agronomické poradenství. V Hustopečích dosahují výnosu asi 1 t/ha. S následným zaplevelením pozemků, jež je dáno velkými sklizňovými ztrátami, nemají zásadní problémy. Snaží se však nezařazovat ostropestřec na pozemky, na které plánují sázet brambory. V jiných plodinách je jeho herbicidní potlačení bezproblémové.
Druhou specialitkou hustopečské farmy je pěstování trav na semeno. Množí zde kostřavu červenou, jílek vytrvalý, jílek mnohokvětý a psineček výběžkatý. Oproti předchozím rokům však kvůli rentabilitě výměru částečně snížily. „Severní Morava byla mezinárodně vyhlášená oblast travního semenářství a šlechtění, celí Evropa se zde učila. Dnes jsme se degradovali na pouhé množitele zahraničních osiv. To, že jsou v našem v Čechách registrovaném sortimentu i odrůdy povolené před druhou světovou válkou sice svědčí o jejich výjimečné kvalitě, avšak je to důkazem, že nic lepšího nového nemáme,“ tvrdí Ing. Vahala. Přesto věří, že se situace zlepší a proto chce v množení trav pokračovat.
Zákazník pozná kvalitu
Již zmíněné brambory i letos představovaly výměru asi 11 hektarů. U této plodiny je i přes malou výměru drží zajištěný odbyt. Na základě vlastních pokusů si agronom vybral jen velmi kvalitní konzumní odrůdy, a to v případě jejich nižší výnosnosti. Za kvalitu je pak zákazník ochoten zaplatit. Podle ing. Vahaly už spotřebitelé začínají mít povědomí o odrůdách, o konzumní kvalitě atd. Cení si zákazníků, kteří brambory odebírají z jejich farmy již desátým rokem.
Na hustopečských polích najdeme také kukuřici na zrno, s její výkupní cenou 270 Kč/t ani zde nemohou být spokojení. Zvažují, zda s prodejem počkat, vzhledem k celorepublikovému zvýšení výměry se však zásadní zvýšení ceny neočekává. Rovněž nespokojeni jsou s cenou řepky, jejíž rentabilita se oproti předchozím letům snižuje. Nižší cena prý neodpovídá zvyšujícím se nákladům a proto snižují i výměru.
Celá výměra farmy je zpracovávána klasickou technologií, tzn. orbou. V okolí je však farma Vahalových téměř jediná, kde zůstal zachován tento systém zpracování půdy. „Nejde o to, dělat to či ono, ale hlavně o to dodržovat dané zásady jednoho či druhého,“ uzavřel setkání ing. Zdeněk Vahala, jež je přesto přesvědčený, že do tamních podmínek se orba hodí lépe.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *