Nejvíce starostí bude s řepkou

Malý výskyt chorob pat stébel, první padlí, místy silný výskyt braničnatek a hrabošů a především problémy s mrazem poškozenou řepkou. Takový je zhruba stav chorob a škůdců, který nám nastínili agronomové ze čtyř zemědělských podniků, umístěných v odlišných podmínkách republiky.

Nejvýše položený podnik (2), Havlíčkova Borová zemědělská, a. s., (600 m n. m.) zatím dokončuje ochranu proti plevelům v ozimech, které jsou po odnožování, budou následovat jařiny. Brambory, na které se specializují a které i přes nepříznivý loňský rok budou pěstovat na té samé výměře, zatím ještě nejsou kompletně v zemi. V pokusech, jejichž prohlídky v Borové pravidelně pořádají, je ale již zasázeno všech 232 odrůd, připomíná Jiří Zvolánek, předseda představenstva společnosti. Řepka je v oblasti omrzlá jen mírně, dost silný podzimní výskyt hrabošů zima zredukovala natolik, že nebylo třeba proti nim zasahovat.
Oproti tomu v Rostěnické, a. s. (1), která se nachází nejníže (250 až 350 m n. m.) již vývoj pokročil kupředu. Ozimy jsou ve fázi druhého kolénka, asi pět procent ploch bylo třeba ošetřit proti chorobám pat stébel, jejichž výskyt hodnotí agronom Ing. Pavel Šlimar jako slabý. Braničnatky se sice objevily všude, nicméně výskyt je slabý, padlí se zatím neobjevilo. Hnědá skvrnitost u ječmenů napadla také všechny porosty, ale pouze v takové míře, že ošetření zatím není nutné. Problémy tu ale měli se silným výskytem hraboše, museli proti němu ošetřit asi 1900 ha pšenic a své vykonal také dubnový mráz, přeseli 50 % ploch cukrovky. Novinkou je letos v podniku 10 ha lupiny: „Je to krmná plodina s vysokým obsahem bílkovin, která nepotřebuje extruzi,“ vysvětluje agronom důvod, proč se ji rozhodli zasít. Podnik se totiž významně věnuje pěstování sóji a má vlastní extrudér.
Silný výskyt padlí na ozimých ječmenech a slabší na pšenicích již zaznamenali v Agrosemu, Semenářském družstvu Stěžery. Agronom Josef Formánek při ochraně proti této chorobě volil přípravky, které zároveň působí na braničnatky a choroby pat stébel.
„Mrazem byly zasaženy především porosty řepky, mají popraskané stonky a není jasné, co to udělá. Nikdo takový průběh nepamatuje. Nevím, jestli máme investovat do dalšího postřiku fungicidy v květu, zatím tuto možnost projednáváme s odborníky,“ řeší agronom stejné dilema, jako velká část jeho kolegů. Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., z České zemědělské univerzity o tom soudí: „Aplikace Atoniku Pro v dávce 0,2 l/ha nebyla špatným řešením bezprostředně poté, co škody nastaly, nejlépe v kombinaci s fungicidem, stačil by i karbendazim. Rostliny na některých honech jsou velmi silně popraskané, je jen otázkou času, kdy se začnou lámat, silnější vítr nemohou přestát. Rány jsou velké a otevřené, a mohou být vstupní branou infekce, především hlízenkou. Aplikaci fungicidu by měly zvážit i ty podniky, které dosud váhaly,“ uvedl s tím, že ošetření Atonikem by už teď nemuselo mít požadovaný efekt.
Kombinaci stimulátoru s fungicidem zvolili po poškození řepky v Kralovické zemědělská, a. s. (4). Agronom Ing. Jaroslav Bulín zatím zvažuje, jestli budou ošetřovat proti braničnatkám a DTR, které jsou v porostech zastoupeny poměrně silně. Svoji roli, stejně jako v ostatních podnicích, bude hrát ekonomika. Choroby pat stébel se ani v této oblasti významně neprojevily.
Obecně se agronomové shodli v tom, že v letošním roce byl slabý nálet krytonosců v řepce, ale plánují ji ošetřit proti šešulovým škůdcům. Virové zakrslosti obilnin, které na mnoha místech republiky přidělávaly v minulých letech pěstitelům vrásky, se letos neprojevují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *