Největší mezi polními dny

Jako vojenské ležení ze starých časů vypadaly z dálky Polní dny DLG v Dummerstorfu nedaleko německého Rostocku. Špičaté i podlouhlé stany, nad kterými jako korouhve vlády poutače jednotlivých firem, byly roztroušeny na ploše 37 hektarů. Prostor mezi nimi vyplňovala pokusná a prezentační políčka a po straně jízda – postřikovače, podmítače, kombinátory, kejdovače a aplikátory průmyslových hnojiv. Dohromady 237 firem, spolků či institucí.

Hlavní těžiště – odrůdy, ochrana, hnojení
Výše zmíněnému triu, které dokáže z velké části ovlivnit výší sklizně, byl na polním dnu věnován největší prostor. Šlechtění směřuje k výkonnějším odrůdám s rezistencí proti chorobám, ale také suchu či vyzimování. Mnoho firem představilo odrůdy ozimé pšenice s tolerancí či určitým stupněm rezistence k problematickým fuzariózám v klasech, například Soliär (I. G. Pflanzenzucht), Hermann (Limagrain-Nickerson), Milvus (Lochow-Petkus) či také u nás nově povolený Akteur (Deutsche Saatveredlung). Posledně jmenovaná odrůda dostala v německých odrůdových zkouškách nejvyšší ohodnocení za pádové číslo, obsah proteinu a sedimentační test, což rozhodně není běžné. Kdo volí proti fuzariózám chemické ošetření, tomu nabídla společnost Bayer CropScience pod názvem Input Set protektivní a kurativní fungicidní kombinaci přípravků Proline (prothioconazole) a Impulse (spiroxamine), vhodnou samozřejmě i proti dalším houbovým chorobám. Trendy v ochraně rostlin směřují, alespoň v Německu, k redukci používaných pesticidů, což je strategie, kterou v současné době projednává tamní vláda a jejím cílem je snížit obsah reziduí pesticidů v potravinách. Tomu by mělo pomoci například i aplikace přídavných látek, díky kterým se přípravek snáze zachytí na rostlinách a je odolnější ke smyvu, což se uplatní například v bramborách při ošetření proti plísni bramboru.
Letošní novinky bylo samozřejmě vidět i u každé z dalších firem, namátkou ozimá řepka Oase (Rapool-Ring) s nejvyšší známkou za obsah oleje, sladká lupina Vitabor (Saatzucht Steinach) s obsahem alkaloidů pod 0,02 %. Lupin bylo ostatně na polních dnech opravdu hodně (např. v expozici fyrmy BayWa), a to jak pro výrobu krmiv, tak i potravin.
Hnojiva není tak snadné inovovat, trendy směřují ke kombinaci dusíkatých hnojiv se stopovými prvky (bór, síra), peletování organických hnojiv pro přesnější dávkování či používání aktivátorů a látek podporujících mikrofloru. Nicméně zajímavou novinkou byla inkrustace osiva s obsahem fosforu iSeed (Kemira GrowHow) které zvláště na nepříznivých půdách usnadní počáteční růst rostlinky.
Nové výzvy
Objevují se ale také škůdci, o kterých se dříve v tomto kontextu neuvažovalo. Příkladem je květilka zelná na řepce, které byla věnována jedna z cyklu desítek přednášek, které byly součástí polního dne. Larvy květilky poškozují na podzim hlavní kořen řepky a podle sledování německé rostlinolékařské zprávy bylo například v oblasti Schwerin napadeno v roce 1999 pouze asi 20 % rostlin, v roce 2003 ale již 80 % a podobné číslo se odhaduje i na letošek. Z přednášky vyplynulo, že jedinou účinnou možností je moření, které se zatím testuje, a pozdnější setí (po 20. 8.). Ekonomický efekt poškození zatím není známý, záleží hodně na tom, jestli si řepka na podzim stihne vytvořit náhradní kořeny.
Kupodivu i sluneční záření může rostliny, a zvláště některé odrůdy obilnin, značně poškozovat, jak o tom hovořila Karen Alsen z poradenské firmy Hanse Agro. V takových případech může být i aplikace agresivněji působících systemických fungicidů pro rostliny příliš stresující, naopak kontaktní přípravky mohou fungovat jako „opalovací krém“. Poškození slunečním zářením se podobá chorobě DTR, nicméně bodové nekrózy se nevyskytují na zastíněných částech listů.
Velké oblasti v Německu jsou promořeny rhizomanií a také rhizoktonií, která může vyloučit cukrovou řepu ze zpracování v cukrovarech. Společnost Struebe-Dickmann na polních dnech představila test, který si může každý udělat vlastními silami a výsledek se dozví během deseti minut, což je značný rozdíl oproti stávajícím laboratorním ELISA testům. Z podezřelého pletiva – kořínků v případě rhizomanie a hnilobného pletiva u rhrizoctonie se odebere vzorek, který se rozmělní a vystaví působení extrakčního roztoku. Pipetou se poté přenese několik kapek na testovací proužek, který obsahuje enzym a protilátky reagující na přítomnost houbového či virového proteinu. Test umožní se stoprocentní jistotou vyloučit ostatní choroby cena za sadu na stanovení rhizomanie je 7 eur, rhiozoctonie 12 eur a je dostupná i u nás.
Na vlastní oči
Před koupí stroje je nejlepší přesvědčit se na vlastní oči o tom, jak kvalitní odvede práci. Na poli se každý den předvedlo 17 značek stojů pro zpracování strniště a jak bylo vidět, návštěvníci intenzivně porovnávali kvalitu odvedené práce. Pro 14 postřikovačů byla připravena překážková dráha, která prověřila stabilitu ramen. Právě tady si většina samochodů sáhla konci ramen hluboko do porostu, výjimkou byla například u nás málo známá značka Damman. Precizní aplikaci minerálních hnojiv si vyzkoušela osmička strojů, mezi nimi pneumatický hadicový Rauch AGT 6036 se záběrem ramen 36 m, novinka z loňské Agritechniky, která za sebou měla 7000 hektarů v podmínkách praxe a podle zástupce firmy splnila všechna očekávání. O jeden stoj méně pak bylo k vidění při zapravování kejdy s minimalizovaným únikem emisí.
Porovnat postupy
Srovnávací pokusy evropských pěstebních technologií ozimé pšenice a řepky, to byl další „tahák“ pro odborníky. Šest parcelek řepek a 26 ozimých pšenic (dvě pro každou zemi) byly označeny tabulkou s přesně rozepsanými náklady od setí až po poslední agrotechnický zásah a pro případné dotazy byl k dispozici odborný zástupce. U ozimých pšenic se investované prostředky se zatím pohybovaly od 420 do 620 eur na hektar, české pokusy byly zhruba uprostřed tohoto rozmezí. řepky se pohybovaly na srovnatelných 570 eurech na hektar. Pokusy měly ukázat postup charakteristický pro danou zemi, nemohly být proto plně přizpůsobeny rostocké oblasti. „Ve velké míře se tu vyskytla braničnatka pšeničná, se kterou jsme nepočítali,“ krčil rameny nad napadeným porostem prof. ing. Jan Křen, CSc., z brněnské Medelovy zemědělské a lesnické univerzity, který poskytoval informace k pšenicím. Dodal, že ekonomicky nejlépe zřejmě vychází velká jednorázová dávka močoviny, česká varianta ale používala čtyři vstupy hnojení. Dělenou dávkou dusíku (celkem 184 kg N) se od ostatních lišila i naše varianta ozimé řepky, zatímco fungicidní ošetření nebylo příliš odlišné.
Příliš se neliší
Oblast Meklenburgska-Předkomořanska, kde Polní den DLG proběhl, se na první pohled příliš neliší například od okolí Brna. Poměrně velká pole střídají meze a remízky, vše rozložené na mírně zvlněné rovině. Písčité půdy a blízkost moře ale mají na zemědělství výrazný vliv. Soustředili se zde pěstitelé brambor, kterým vyhovuje malý tlak chorob a škůdců, mnohem častěji než u nás jsou vidět porosty žita, tritikale a lupin. A jako všude se tam najdou zemědělci dobří a špatní, a tak vedle do modra nahnojených pšenic byla viděl i pole zarostlá vlčími máky, pýrem, chundelkou a sveřepem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *