Nastanou nové klimatické podmínky

Globální oteplování je realitou, která během několika příštích desítek let podstatně ovlivní světové klima. Během následujícího století se má průměrná roční teplota zvýšit o +1°C až +6,4 °C. Z hlediska zemědělství si tak některé země polepší, jiné na tom budou zase hůře. I v České republice nastanou zcela nové zemědělské podmínky. Zatímco v zimě přibude srážek, v letním období nastanou větší sucha. Oteplení s sebou přinese i výrazné prodloužení délky vegetační doby. Výši výnosů však bude limitovat dostupnost vody.

Podle prof. Ing. Zdenka Žaluda, Ph.D. z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně není globální oteplování zeměkoule žádným mýtem, nýbrž holým faktem.
Příčiny změny klimatu tkví v porušní radiační bilance Země, jež je důsledkem zesílení skleníkového efektu, které má na svědomí zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Tu lze pozorovat již od počátku minulého století, přičemž v posledních třech desetiletích výrazně zesílila. Od roku 1905 do roku 2005 se oteplilo přibližně o 0,74 °C, což je podle prof. Žaluda dramiatická změna. Hovořil o tom na v pořádi již 13. Semináři šlechtitelů, který počátkem února uspořádal Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
V letošním roce byl zaměřen na šlechtění rostlin ve vztahu ke globálním změnám klimatu.

V létě větší sucho
Odhad budoucího stavu klimatu je založen na prognóze vývoje emisí skleníkových plynů. V současné době se ve světě nejčastěji pracuje s hraničními scénáři SRES A2 a SRES B1, které slouží jako vstupy do takzvaných Globálních cirkulačních modelů. Jejich výstupem jsou hodnoty meteorologických prvků pro různá časová období. Standardně se pracuje s rokem 2025, 2050, 2075 a 2100. Již teď poukazují na nárůst průměrné roční teploty do roku 2100 přibližně v rozmezí od +1°C do +6,4 °C ( v České republice o +1,5°C až +4,5°C). Jak prof. Žalud přiblížil, nárůst teploty u nás bude patrný hlavně v letních měsících, v zimě zase přibude srážek. „V České republice lze podle scénářů očekávat celoroční zvýšení teploty, především ale v letních měsích. Změní se také roční rozložení srážek, a to ve prospěch zimy. Ve vegetačním létě lze navíc díky zvýšené teplotě a tím zesílení vzestupných konvektivních proudů očekávat nárůst vertikálních srážek přívalového charakteru s ničivými dopady na úrodu a současně erozním charakterem,“ vysvětlil a dodal, že stále častěji se u nás budou vyskytovat také sucha, holomrazy, a jarní a podzimní mrazíky.
Již nyní je podle přednášejicího možné pozorovat změnu v zemědělkých výrobních oblastech, v některých částech republiky existují dvě nové, které se nevejdou do sočasnách kritérii. Jde o oblast mimořádně suchou a mimořádně teplou. Ještě dodal, že v budoucnu bude patrný také prostorový posun některých výrobních oblastí do horských podmínek.

Voda jako limitující faktor
Změnou klimatu budou ovlivněny také rostliny, neboť podstatou globálního oteplování je zvýšování koncentrace oxidu uhličitého v atomosféře, který hraje klíčovou roli při fotosyntéze. „Zvýšení obsahu oxidu uhličitého v přízemní vrstvě atmosféry pozitivně ovlivní tvorbu biomasy u rostlin, přičemž u rostlin s cyklem C3 (pšenice, ječmen) bude kladná reakce výraznější než u rostlin s cyklem C4 (kukuřice). To se následně promítne ve větších výnosech,“ poznamenal prof. Žalud. Na druhou stranu tato skutečnost zřejmě povede k vyššímu využití vody rostlinnou. Nárůst teploty totiž vyvolá vyšší evapotranspiraci, a v důseldku vyšší spotřeby vody i rychlejší úbytek půdní vláhy. Dostupnost vody při oteplení tedy bude klíčovým faktorem efektivního pěstování zemědělských plodin. S tím však bude zřejmě problém, neboť Česká republika bude v důsledku změny klimatu stále více trpět suchem. Předpokládané oteplení také urychlí vývoj rostlin, což bude mít na velikost výnosu ale negativní vliv.
Dalším problémem, který u nás globální oteplení může způsobit je změna infekčního tlaku chorob a klimatické niky škůdců. V horizontu několika desetiletí však podle přednášejícího nelze předpokládat výraznější zastoupení nových druhů škůdců či subtropických kultur plodin. Jisté změny lez ale očekávat v posunu našich kultur do vyšších nadmořských výšek, kde se však budou muset vyrovnat s podstatně horšími půdními podmínkami.
Na změnu klimatu je nutné podle profesora zareagovat změnou agrotechnických termínů. Měly by se také začít uplatňovat zásady agrotechniky, které budou mít za cíl udržet vláhu v půdě. Jako perspektivní adaptační opatření se podle něj jeví rovněž šlechtění odrůd na rezistenci k suchu, odolnost proti teplotnímu stresu a rezistenci k chorobám a škůdcům. Zemědělci by ale měli počítat s tím, že budou muset na boj s chorobami i škůdci v budoucnu vynaložit větší finanční prostředky (například proti zavíječi kukuřičnému nebo bázlivci kukuřičnému). V oblastech ohrožených suchem (střední a jižní Morava, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví) si kromě toho budou muset zvyknout na nižší výnosy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *