Národní bulharská půdoznalecká konference

Jako připomínka devadesáti let bulharského půdoznalství se ve dnech 13. - 15. září 2001 konala v Sofii Národní bulharská půdoznalecká konference s mezinárodní účastí. Organizátory konference byly Pedologický ústav N. Puškarova v Sofii, Bulharská půdoznalecká společnost a bulharské Národní centrum pro zemědělský výzkum (NCZV). Přítomni byli delegáti z Německa, Polska, Rumunska, Řecka, Ruska, Maďarska, Albánie, Slovenska a České republiky (Ing.Zdeněk Tomiška a Ing.Karel Voplakal, CSc., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy). Vzhledem k událostem v New Yorku a Washingtonu se konference nemohli zúčastnit pozvaní delegáti ze zámoří.

Jednání probíhalo ve třech odborných tematických okruzích:
1. sekce – genetika, klasifikace půd, oceňování půdy (předsedal prof. Kolčakov);
2. sekce – půdní úrodnost a ochrana životního prostředí (předsedal prof. Nikolov);
3. sekce – degradace a regradace půd (předsedala prof. Genčeva).
Konference byla zahájena projevy oficiálních osobností a stěžejními referáty k 90. výročí bulharské pedologie, průzkumu půd a výzkumu půdní geneze, úrodnosti, půdní chemie i fyziky a také o významu půdoznalství v moderní společnosti a o perspektivách a prioritách bulharské pedologie.
Následovaly příspěvky podle tematických okruhů. V 1. sekci (zaměřené na půdu z hlediska jejího trvale udržitelného využívání) se příspěvky týkaly předpokladů udržitelného zemědělství v Maďarsku, stavu půdního průzkumu v Albánii, problému klasifikace půd v Bulharsku, taxonomie bulharských půd se zřetelem k zastoupení jednotlivých jílových minerálů, ekonomických kritériích kategorizace zemědělských půd, půdní fosfátové sorpční kapacity, jakožto významné vlastnosti určující chování kyseliny fosforečné v půdě, problémů geneticko-diagnostických charakteristik u některých půdních typů, zejména u vertisolů, možností a metod využití dálkového průzkumu a GIS pro systém mapování půd, výzkumu půdního teplotního režimu a některých specifik jihobulharských černozemí. Ve večerních hodinách byla k prvnímu tematickému okruhu prezentována plakátová sdělení (postery).
Druhý den jednání ve 2. konferenční sekci (zaměřené na ochranu životního prostředí, půdní produkční schopnost, chemické a fyzikální aspekty pedologie) pojednávaly příspěvky o půdní porositě jakožto faktoru fyzikálních podmínek půdní úrodnosti, o současném využívání a budoucí potřebě průmyslových hnojiv v bulharském zemědělství, o předpokládaných trendech zpětné acidifikace vybraných půdně-ekologických jednotek v podmínkách nedostatečného vápnění a o výběru acidifikací nejohroženějších půd v ČR, o půdní produkční kapacitě a o problematice definování méně produktivních oblastí v ČR, o účinku intenzivního dusíkatého hnojení na odběr živin rostlinami (a na výnosy) na vápenatých půdách Řecka, o indexech půdní kvality ve vztahu k udržitelnému hospodaření na půdě, o problematice aplikace odpadních kalů v souvislosti s resorpcí těžkých kovů, o optimálním ekonomickém zavlažování ve vztahu k vodní bilanci v Bulharsku, o odolnosti různých půd vůči kyselým depozicím a o organizaci zemědělského poradenství.
V odpoledních a večerních hodinách probíhaly referáty ve 3.odborné sekci zaměřené k problémům a příčinám degradace půd a rovněž o možnostech jejich regradace. Jednání sekce zahájil prezident Mezinárodní půdoznalecké společnosti (ISSS) prof.W.Blum (SRN) referátem o celosvětových perspektivách půdní degradace v kontextu s urbanizací; Gy.Várallyay hovořil o souvislostech vlhkostního režimu půdy ve vztahu k degradaci půd; A.Vladyčenskij referoval o degradaci půd v semiaridních horských lesních ekosystémech subtropických regiónů; E.Stavrinos o vyhodnocování degradace kyselých půd v regiónu Karditsa ve středním Řecku. B.Christov se zabýval metodologií oceňování kvality rekultivovaných půd; V.Stefanova referovala o užití GISu pro predikci vodní eroze půdy a I.Malinov o erozivitě vodních srážek v regiónu Blagojevgrad. K řešení problematiky těžkých kovů v půdě přednesli příspěvky: R.Hűbenthal o účinku simultánní aplikace zinku a kadmia či niklu a mědi na dehydrogenázovou aktivitu ve sprašových půdách; N.Nikolov o inaktivaci kadmia a snížení jeho dostupnosti v znečištěných vápenatých půdách; E.Zlatareva o schopnosti některých látek snižovat dostupnost zinku pro rostliny zejména ve vápenatých půdách.
Ve večerních hodinách byly prezentovány postery ke 2. a 3. sekci. K jednotlivým tématickým okruhům bylo prezentováno mnoho posterů: 24 k tématu č.1, 101 k tématu č.2 a 35 posterů k 3. tématu.
Třetí den konference (15.září) byl věnován polnímu programu – prezentaci významných půdních profilů v okolí Sofie a v podhůří horského masivu Rila. U řady vzorně připravených půdních sond obdržel každý účastník dvojjazyčný popis půdního profilu včetně dokonalé morfologické a analytické (fyzikální i chemické) dokumentace. Mezi prezentovanými půdními profily byly m.j. typická smonice (haplic vertisol), antropogenní půda, červená lesní půda, kambizem (hnědá půda), kryptopodzol aj. půdní představitelé.
Zahraniční návštěvníci se s uznáním vyjadřovali k bezchybné organizaci konference a zejména k vysoké odborné úrovni přednesených příspěvků. Velmi pozitivně byly hodnoceny významné výsledky bulharského půdoznaleckého výzkumu jako přínos při řešení řady závažných problematik. Konference nesporně přispěla k intenzifikaci mezinárodních kontaktů a připravila podmínky pro navázání vědecké spolupráce.

Ing.Karel Voplakal,CSc – VÚMOP Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *