Nadprůměrný ročník s nižším výnosem

Průměrný výnos moštových hroznů se v roce 2005 pohyboval kolem 4,6 tuny z hektaru, což je o tunu (18 %) méně než v předcházejícím roce. Průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od jedné do 11,7 tuny z hektaru. Vyplynulo to z výběrového šetření Svazu vinařů ČR, které slouží jako podklad pro situační zprávu Ministerstva zemědělství ČR „Réva vinná, víno“. Loňský výnos je tak o něco lepší než ročníky 1995 a 1997, nicméně ve všech následujících ročnících byl výnos vyšší.

V České republice se réva vinná pěstuje na téměř 19 tisících hektarů, z nichž většina se nachází ve vinařské oblasti Morava. Na vinařskou oblast Čechy připadá pouhých 800 hektarů vinohradů. V tuzemských vinicích převažují bílé hrozny, hrozny modré tvoří 33 % z celkového objemu sklizně. Lze očekávat, že podíl modrých hroznů, které jsou na trhu stále více žádány, v příštích letech mírně poroste.
V loňském roce bylo v České republice sklizeno moštových vinných hroznů za 800 mil. korun (v roce 2004 to bylo asi o 200 mil. Kč více). Průměrná cena hroznů se pohybovala kolem 11,30 Kč za kilogram, což je o 17 % méně než v předcházejícím roce.
Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (o 1,1 °NM více než v předcházejícím roce a o 1,7 °NM více, než je desetiletý průměr). Podobné úrovně bylo v posledních deseti letech dosaženo jen v roce 2000 a 2003. U sledovaných podniků se průměrná cukernatost pohybovaly od 17 do 24,4 oNM.

Ideální poměr kyselin a cukru
V našich klimatických podmínkách velmi záleží na počasí, které panuje v rozhodujících měsících vinařského roku, tedy na jeho počátku, kdy se na keřích vytvářejí násady, a pak na podzim, kdy přichází čas sklizně. Loňský rok velmi dlouho vypadal jako jeden z těch slabších, urodilo se v něm méně hroznů než v jiných letech. Příčinou jsou trochu netypické povětrnostní podmínky na počátku roku, kvůli nepřízni počasí v zimních měsících měly vinné keře na jaře slabší násadu květů, a proto i méně hroznů na podzim. Na nižší sklizni mají svůj podíl také houbové choroby, jež se v některých oblastech objevily, a pak také nálety špačků.
Díky nižší násadě však měly vinné keře více síly koncentrovat cukr v hroznech. Společně s vydatným podzimním sluncem, které přineslo řadu teplých dnů ještě v říjnu a na počátku listopadu, dosáhly některé odrůdy cukernatosti přesahující obvyklý průměr. Loňský ročník vína se v mnoha ohledech přibližuje roku 1947, jenž je mezi vinaři legendární. Tehdy se urodily vinné hrozny s vysokou cukernatostí doposud nepřekonanou, a to ani v roce 2000, kdy byly hrozny rovněž výrazně sladké. Réva vinná loni navíc vyzrála do ideálního poměru kyselin a cukru, tedy harmoničnosti.
Odborníci tvrdí, že některá loňská vína tak budou hodně extraktivní a až nezvykle aromatická. Slunečný podzim pomohl především bílým odrůdám. Těšit se tak můžeme hlavně na výborné Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Sauvignon či Veltlínské zelené. Posledně uvedená odrůda z loňské sklizně bude mít v některých vinařských lokalitách výrazně kořeněnou až mandlovou chuť. Netypické počasí pomohlo i odrůdám modrým. Červená vína mají být plná harmonie a získají sytou barvu, o kterou se postaralo vydatné podzimní slunce.
Podpora tuzemských vín
Až si půjdeme v příštích měsících kupovat některé z kvalitních tuzemských vín, může se stát, že se rozhodneme právě pro takové, které bude spojeno s novou marketingovou značkou Vína z Moravy nebo Vína z Čech. Značka vznikla s jasným cílem posílit u zákazníků povědomí o tuzemském víně a zároveň tak zlepšit marketingovou pozici moravských a českých vín na domácím trhu, hlavně vůči vínům z dovozu. Značka by se měla používat rovněž pro společnou obecnou propagaci našich vín zejména na českém trhu, ale také při prezentacích v zahraničí.
Na základě konzultací s marketingovými odborníky i s vinařskou veřejností zvolil Svaz vinařů ČR společně s Vinařským fondem ČR pro komunikaci dvě paralelní značky Vína z Moravy a Vína z Čech, které odpovídají dvěma vinařským oblastem v ČR tak, jak je definuje zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Značky se snaží v maximální míře spojit ve spotřebitelském povědomí tuzemská vína s regionem jejich původu. Pro zvolené názvy hovořily i výsledky marketingových průzkumů, z nichž jasně vyplynula asociace typu Morava = kvalitní víno, kterou respondenti výzkumů velmi často uváděli. Odborníci na marketingovou komunikaci zároveň doporučili vyloučit slovní spojení Vína z České republiky, protože pojem Česká republika není u spotřebitelů asociován s vínem.

Deklarovaný původ
Loga Vína z Moravy a Vína z Čech mohou používat pouze taková jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem, která mají deklarovaný původ z vinařských oblastí Čechy a Morava. Tato vína musí automaticky podle vinařského zákona projít hodnocením expertní komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a na etiketě těchto vín musí být uvedeno evidenční číslo jakosti SZPI.
Značka není určena pro použití přímo na samotných lahvích s domácí vinařskou produkcí, ale především na tiskové reklamě, propagačních materiálech, plakátech, reklamních předmětech atd. Objevovat se bude rovněž na obalech souvisejících s vínem, například na dárkových krabičkách či kartonech. Značku by měli mít možnost používat také konkrétní výrobci ve svých firemních materiálech, a to na základě licenční smlouvy, která jim ukládá dodržovat daná pravidla. Totéž platí i pro propagační materiály obchodních řetězců, kde může být v jejich nabídce použito u konkrétních vín logo Vína z Moravy nebo Vína z Čech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *