Nádorovitosti kořenů brukvovitých se chce dále věnovat

První místo v soutěži pro doktorandy a diplomanty získala Mgr. Veronika Řičařová, Ph.D., z České zemědělské univerzity. Ve vítězném článku se věnovala možnostem pěstování ozimé řepky na pozemcích s nádorovitostí kořenů brukvovitých. Patogen, který onemocnění způsobuje, se v poslední době ve větší míře šíří.

Vzhledem k tomu, že ho lze obtížně regulovat, hraje hlavní roli při ochraně jednak prevence, jednak pěstování rezistentních odrůd. Jejich vlastnosti a odolnost vůči patogenu se mohou lišit, proto je důležité jejich porovnání ve shodných podmínkách, což bylo základem práce Mgr. Řičařové. Také ve svém výzkumu spolupracuje ve významné míře se zemědělskou praxí. To jsou zhruba hlavní důvody, pro které se jí redakce rozhodla ocenit pomyslnou zlatou medailí v soutěži. Při této příležitosti jsme jí položili i několik otázek, které se týkaly jednak vlastního tématu práce, jednak její další činnosti v oblasti ochrany rostlin.

V článku jste se věnovala nádorovitosti kořenů brukvovitých, která se v poslední době šíří. Mohlo by se stát, že rezistence vůči jejímu původci bude časem klíčovou vlastností odrůd řepky?
Bohužel, je to možné. Proti patogenu není jiná účinná ochrana než rezistence a šíření choroby probíhá geometrickou řadou. Představu si můžeme udělat také ze situace v Kanadě, kde v provincii Alberta sejí pouze rezistentní odrůdy, jelikož nádorovitost je tam velkým problémem už od roku 2003 a místní trh se tomu přizpůsobil. Osivářské firmy, které nabízí GM canolu, kterou sejí téměř všichni farmáři, přidali k této vlastnosti ještě rezistenci proti nádorovitosti.

Ochrana proti nádorovce kapustové (Plasmodiophora brassicae) je obtížná. Osvědčily se jiné než obvyklé postupy, například „provokační“ či fytosanitární plodiny a podobně?
Tohle jsou bohužel jen podpůrná opatření. Pokud jsou na poli viditelné symptomy – nádory, množství inokula (spor) v půdě je již tak vysoké (většinou okolo 106 spor v 1 g půdy a více), že jeho snížení pomocí preventivních opatřeních, třeba i na polovinu, není účinné, protože množství spor je stále ještě dostačující pro úspěšnou infekci. Opakování opatření by časem vedlo k minimalizaci spor, ovšem bylo by velmi ekonomicky náročné a P. brassicae se dokáže „schovat“ třeba na souvrať, kde rostou brukvovité plevele, nebo jsou spory zaorány do hlubších vrstev, odkud se pak z půdní banky vrací.*

Celý rozhovor vychází v Úrodě č. 12/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *