Možnosti ozeleňování vinohradů

Ozeleňování vinohradů je jedním z opatření, které se v 90. letech rozšiřuje jak v okolních státech střední Evropy, tak i ve vinařských oblastech České republiky. Důvodů pro ozeleňování je mnoho a jejich cílem je zejména vytvoření pokud možno stabilnějšího nadzemního i podzemního ekosystému ve vytrvalé monokultuře révy vinné.

Za významnou součást ozelenění hustě setou a hlubokokořenící plodinou je považována stabilizace drobtovité struktury půdy do takové hloubky, že kořeny révy jsou kontinuelně zásobovány vodou, je umožněn přívod vzduchu a vlivem zvýšení činnosti půdního edafonu také zlepšení zásobenosti živinami. V literatuře je také uváděn pozitivní vliv na omezení chorob (botritidy), a chlorozy. Zásadní význam má však ozelenění pro omezení eroze vinohradů a pro zvýšení únosnosti povrchu půdy a možnost ošetřování vinohradů i za zhoršených povětrnostních podmínek. Pokud jsou součástí ozelenění jeteloviny, nebo je ozelenění tvořeno pouze jetelovinou je nezanedbatelný také přísun symbioticky fixovaného dusíku pro výživu révy.

Vhodné komponenty pro ozeleňování

V rámci řešení výzkumného úkolu zaměřeného na biodiverzitu a ekologizaci krajiny jsme řešili také problematiku výběru vhodných komponentů pro ozelenění vinohradů a tvorbu směsek pro víceleté využití. Výzkum byl prováděn v katastru obce Velké Pavlovice na erozně ohrožených vinohradech, kde byla dosud klasicky zpracovávána půda v meziřadích. Navržená vícekomponentní směska pro ozelenění byla tvořena technickou odrůdou jílku vytrvalého, kostřavou červenou výběžkatou, lipnicí luční a třemi jetelovinovými komponenty: jetelem plazivým, štírovníkem růžkatým a štírovníkem jednoletým. Směska byla určena pro střední a těžší půdy na vysychavějších stanovištích k mulčování bez potřeby úklidu biomasy, tzn. s jejím nízkým nárůstem a maximálně třemi sečemi.
Z výsledků sledování porostu za 3 užitkové roky se ukázalo, že stanoviště je rozhodující pro složení porostu (zastoupení jednotlivých komponentů obsažených ve směsce) a půdní podmínky v dané části vinice zásadním způsobem ovlivnily podíl jetelovinového a travního komponentu ve směsce.
Na svažitém pokusném pozemku došlo již v 1. užitkovém roce k výrazné druhové selekci s tím, že na horní svažité části s mělčí písčitou půdou se vyselektovaly převážně jetelovinové komponenty, zatím co ve střední a spodní části na splavené půdě bylo zastoupení jetelovin nízké, nebo zcela chyběly a převážily trávy.Z tohoto pohledu se jevila vícekomponentní směska jako velmi vhodná, protože vyselektované druhy dobře pokryly povrch a svým drnem zabezpečily půdoochranou funkci.
Požadavek na nízký nárůst biomasy směska splňovala i přes bujnější travní porost ve spodní části vinice, kde převažovaly travní druhy. Porost při trojím mulčování za vegetaci dobře obrůstal a nebylo patrné „vyležení“ porostu mulčem. Produkci biomasy shrnuje tab. 1.
Ozeleněná část vinice byla v průběhu roku hojně navštěvována zvěří (zajíc, srnčí zvěř) a v místech výskytu hraboše polního také dravci. Z hlediska zaplevelenosti byl daný porost schopen téměř zcela potlačovat plevele pouze v 1. užitkovém roce, v dalších letech se podíl dvouděložných plevelů postupně zvyšoval (viz tab. 2). Celkově lze konstatovat, že směska složená ze tří travních a tří jetelovinových komponentů dobře plnila požadované funkce a v modifikacích ji bude možné využít pro široké spektrum stanovišť.

Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu NAZV EP 0960006288: „Využití pícních a dalších rostlinných druhů v zemědělské výrobě a při tvorbě krajiny“.

Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.,
Ing. Jan Pelikán, CSc.
Výzkumný ústav pícninářský, s r.o., Troubsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *