Mořidla RAXIL – krok k vyšším výnosům jarního ječmene

Intenzivní zemědělská výroba se neobejde bez používání kvalitních certifikovaných osiv. Taková osiva dávají záruku jak vysokého výnosu, tak i požadované kvality produkce. Kvalitní osivo by mělo být mořeno. Moření osiv je jedním ze základních prvků pěstební technologie polních plodin. Efektivně chrání mladé vzcházející rostlinky před chorobami a také podporuje jejich růst a vývoj.

Pozitivně působí na utváření zdravého a silného porostu a lepší využití genetického potenciálu odrůdy.
V současné době nabízejí výrobci a dodavatelé mořidel celou řadu těchto přípravků, většinou se specifickými vlastnostmi pro určité použití. Doba univerzálních mořidel, vhodných pro mnoho plodin a podmínek užití, je nenávratně pryč. Pěstitel musí volit takové mořidlo, které bude nejlépe vyhovovat jeho potřebám a u výrobce osiva musí požadovat jeho aplikaci.
Jedním z významných světových výrobců mořidel je firma Bayer. Ta jako první přišla v ochraně osiva s filosofií, že: „speciální problémy vyžadují speciální řešení“. Firma vyvinula a na náš trh dodává mořidla typu RAXIL s účinnou látkou tebuconazol. Jsou určena především pro moření osiva pšenice a ječmene. Některá mořidla jsou ještě doplněna o další látky (například imazalil nebo thiram), čímž se dále rozšiřuje jejich účinnost.
Tebuconazol má systémový účinek, to znamená, že chrání nejen před chorobami přenosnými semenem, ale po určitou dobu chrání mladé rostlinky i proti raným infekcím chorobami přenášenými větrem nebo pocházejícími z půdy. Tato látka má však vedle fungicidního účinku i vedlejší účinek, kterým je morforegulační a stimulační působení na mladé rostlinky, a především kořenový systém. Tento efekt může být mnohdy významný, neboť podporou vytvoření mohutnějšího kořenového systému umožňuje rostlinám snadnější překonávání určitých stresových období (například období sucha) a v konečném efektu dosahování vyššího výnosu zrna s lepší kvalitou.
Problematikou účinnosti moření osiva pšenice a ječmene mořidly RAXIL se již řadu let zabýváme na pracovištích akciové společnosti Selgen, především ve Šlechtitelské stanici Krukanice. U jarního ječmene jsme účinnost těchto mořidel ověřovali v maloparcelkových pokusech už od roku 1998 postupně u odrůd Tolar, Akcent, Amulet, Kompakr, Nordus a Jersey. Pracovali jsme s mořidlem RAXIL ES 035, obsahujícím tebuconazol v množství 15 g na 1 litr doplněný o imazalil v množství 20 g na 1 litr, a s mořidlem RAXIL 060 FS, obsahujícím tebuconazol v dávce 60 g na 1 litr mořidla. Osivo pro pokusy bylo mořeno laboratorní mořičkou typu Rotostat dávkou mořidla podle metodiky. Jako kontrolní varianty byly použity varianta nemořená a varianta namořená standardním u nás nejběžněji používaným mořidlem v dávce stanovené metodikou.
V pokusech jsme hodnotili zdravotní stav porostů, růstovou dynamiku v počátečních fázích vegetace, výnos zrna a některé kvalitativní znaky. Růstová dynamika kořenového systému a nadzemních částí rostlin byla stanovena na 40 rostlinách od každé varianty odebíraných z porostu.

Výsledky pokusů

Potvrdila se vysoká účinnost mořidel na ochranu klíčních rostlin před chorobami, jako jsou pruhovitost (Helmintosporium gramineum) nebo prašná sněť (Ustilago nuda). Ve variantách ošetřených mořidly (včetně standardního mořidla) byl výskyt těchto chorob ve všech pokusných ročnících nulový, na nemořené kontrole byl výskyt rovněž slabý, v závislosti na ročníku a odrůdě se pohyboval zpravidla v rozmezí od 2 až do 10 %. Pokud se týká následné ochrany proti některým listovým chorobám (padlí travní, hnědá skvrnitost), byly rozdíly mezi pokusnými variantami minimální, a to včetně kontrolních variant. Protože zmíněné choroby nastupovaly v podmínkách Krukanic později, mořidla na jejich potlačení už neúčinkovala. Proti těmto chorobám je nutné použít fungicidní ochranu na list.
Zajímavý byl vedlejší účinek tebuconazolu na stimulaci rozvoje kořenového systému a následně i na podporu růstu nadzemní biomasy. Kořenový systém byl u variant mořených RAXILEM mohutnější s bohatším kořenovým vlášením. To se následně projevilo v intenzivnějším růstu nadzemní biomasy a vyrovnanějším vývoji odnoží. Rostliny se jevily vitálnější a lépe překonávaly méně příznivé podmínky během růstu (například sucho v měsíci květnu v letech 1999 a 2000). Údaje o hmotnosti kořenového systému a nadzemní biomasy uvádějí tabulky 1 a 2.
Pozitivní vliv na tvorbu kořenů a kořenového vlášení byl zaznamenán ve všech ročnících, kdy byly pokusy zakládány. Rozdíly mezi variantami byly patrné už krátce po vzejití, kdy tebuconazol inhiboval růst nadzemních částí rostliny a zároveň stimulovat růst kořenů. Hmotnost kořenového systému rostlin ovlivněných RAXILEM byla asi o čtvrtinu vyšší než u rostlin z nemořeného osiva.
Rychlejší růst nadzemních částí rostliny se projevoval až od konce odnožování. U variant s použitím RAXILU byly rostliny vyšší, mohutnější a hmotnější. Zvláště příznivě působil RAXIL ES 035, při jehož použití se průměrná hmotnost rostliny v době po vymetání zvýšila asi o 14 % v porovnání s nemořenou variantou. Díky snížené redukci počtu odnoží u obou variant s mořidly typu RAXIL se vytvářel hustější a produktivnější porost proti ostatním variantám. Prokazatelné rozdíly v úrovni napadení listovými houbovými chorobami od sloupkování do konce vegetace nebyly v pokusech mezi mořenými a nemořenými variantami v žádném pokusném ročníku zjištěny. Potvrdilo se tak, že ochranu proti těmto chorobám je nutné řešit fungicidními přípravky aplikovanými během vegetace.
Je zcela evidentní, že příznivé působení tebuconazolu na růst kořenů a následně na zvětšení nadzemní biomasy se pozitivně projevilo i v přírůstku výnosu zrna. Pokusy byly provedeny ve čtyřech povětrnostně značně odlišných ročnících. Výnos zrna byl u všech mořených variant vždy vyšší než při použití nemořeného osiva. Výsledky uvádí tabulka 3.
Nejvyšší výnosy zrna byly v roce 2001 díky příznivému počasí, kdy jarní ječmen jen minimálně trpěl suchem v jarním období. Při průměrném výnosu celého pokusu 7,19 t.ha-1 byly v průměru zvýšeny výnosy zrna u variant ošetřených mořidly RAXIL o 4 %, zatímco standardní mořidlo zvýšilo výnos pouze o 1 % v porovnání s nemořenou kontrolou. Prakticky ke stejným výsledkům jsme došli i v letech 1999 a 2000, kdy však byly výnosy vlivem jarního sucha podstatně nižší (5,98 a 5,43 t.ha-1). V roce 1998 byla do pokusu zařazena pouze jedna odrůda Tolar a u variant ošetřených RAXILEM se výnos zvýšil o 12 a 8 %, kdežto u varianty ošetřené standardním mořidlem o 6 %. V průměru všech čtyř pokusných ročníků a všech zařazených odrůd dosáhl výnos zrna u varianty s RAXILEM ES 035 6,34 t.ha-1 (105 %), u varianty s RAXILEM 060 FS 6,29 t.ha-1 (104 %) a u varianty se standardním mořidlem 6,15 t.ha-1 (101 %).
Vedle vyššího výnosu zrna se u variant mořených RAXILEM zvýšila i hmotnost 1000 semen asi o 2 až 4 g a v průměru o 2 až 5 % se zvyšovala výtěžnost předního zrna s velikostí nad 2,5 mm. Díky mořidlům typu Raxil tedy jde o významné zlepšení kvality zrna, především pro sladovnické účely.

Závěr

Polní pokusy s mořidly typu RAXIL u jarního ječmene v letech 1998 až 2001 potvrdily pozitivní vliv moření osiva nejen na zdravotní stav, ale také na růst a vývoj rostlin a dosažení vyššího výnosu kvalitního zrna. Potvrdila se vysoká efektivnost tohoto základního opatření pěstební technologie obilnin. Použití nekvalitního necertifikovaného a nemořeného osiva je spojeno s mimořádnými riziky šíření chorob a celkového zhoršení výnosu a kvality sklízeného zrna. Při pěstování ječmene pro sladovnické využití nelze toto opatření vynechat.
Kvalitním mořením osiva jsou nejen dobře chráněny vzcházející a mladé rostliny před chorobami, ale je také stimulován růst kořenů, což se následně pozitivně projeví zvýšenou růstovou dynamikou rostlin a jejich vyšší odolností v případě vzniku nepříznivých podmínek během vegetace. V konečném efektu to vede ke zvýšení výnosu zrna a jeho stabilizaci.
Z námi zkoušených mořidel vykázalo mořidlo RAXIL ES 035 vysokou účinnost. Je určeno především pro moření osiv pro semenářské a sladovnické účely. RAXIL 060 FS je mořidlo vhodné pro běžné plochy pěstování jarního ječmene. Vykazuje lepší výsledky než v současnosti nejběžněji používané mořidlo (v pokusech standardní) v různých výrobních podmínkách, a tím se stává značným přínosem pro zemědělskou praxi v provozních podmínkách.

Ing. Josef Čapek,
Selgen, a.s., šlechtitelská stanice Krukanice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *