Model specializace na pěstováni ozimé pšenice a sóje

V poslední době se v našem zemědělství zavádějí volnější systémy hospodaření na půdě. Na úrodnějších půdách se uvolňují vztahy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, vznikají zemědělské podniky bez chovu skotu, prohlubuje se specializace a koncentrace pěstování polních plodin apod. Úspěšnost rostlinné výroby do budoucna bude záviset také na maximálním využití výhod stanovištních podmínek a uplatnění nových pěstebních systémů.

Navrhovaný model specializace na pěstování ozimé pšenice a sóje je jednou z variant různých možností, jak přizpůsobit pěstování polních plodin výše uvedeným požadavkům a tak dosáhnou i ekonomické efektivnosti rostlinné výroby.
Jde o model pěstování ozimé pšenice a sóje s využitím strniskových meziplodin a slámy sóje jako mulče při zjednodušeném způsobu zakládání porostu těchto plodin. Výhody tohoto modelu spočívají především v:
– maximálním využití stanovištních podmínek,
– vysokého produkčního potenciálu odrůd pěstovaných plodin,
– uplatnění zjednodušených způsobů zakládání porostů plodin,
– biologické fixaci vzdušného dusíku (k oz. pšenici postačí max. dávka N do výše 100 kg/ha),
– zlepšování úrodnosti půdy (hlavni kořen sóje proniká běžně do hloubky 0,30 – 0,50 m)
– ekologicky šetrném způsobu hospodaření na půdě
Kromě těchto výhod tento model přináší i četné úspory zejména:
– přímých nákladů na výrobu,
– pracovního času a tím i pracovních sil.
Hlavním předpokladem jeho úspěšnosti jsou, jak již bylo výše uvedeno, vhodné stanovištní podmínky zejména pro sóju a zvládnutí nových pěstebních technologií. Při realizaci tohoto modelu je nutno upozornit i na některé omezující či dokonce limitující podmínky, které vylučují jeho uplatnění. Jedná se především o tato omezení.
1) V zemědělských podnicích, kde je dosud nižší úroveň hospodaření na půdě a zemědělský provoz nesplňuje základní podmínky správné agrotechniky.
2) Na půdách zamokřených, studených, kyselých, s nízkým obsahem přístupných živin, ale hlavně zhutnělých.
3) Na značně zaplevelených polích především víceletými plevely.

Stanovištní podmínky
Především je třeba zohlednit nároky na stanovištní podmínky sóje, neboť ozimá pšenice je vzhledem k sóji na stanoviště méně náročná. Sója je teplomilná plodina a proto je nutné ji pěstovat tam, kde příznivé stanovištní podmínky umožňují dosahovat dobré výnosy semene. V České republice se areál pěstování sóje hlavně nachází na jižní Moravě (Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval) a v Polabské nížině. Prakticky jde o kukuřičný a teplejší část řepařského výrobního typu (viz. tab. 1.)
Sója pro svůj zdárný růst a vývoj potřebuje sumu vegetačních teplot v rozmezí 2 000 – 3 000 °C, optimum sumy teplot je v rozsahu od 2 400 do 2 700 °C. V období intenzivního růstu by se měly průměrné denní teploty vzduchu pohybovat nad 20 °C. Dlouhotrvající chladné počasí v jarním období v podstatě sóje mnoho neuškodí,ale prodlužuje se její celková vegetační doba. Sója po vzejití snáší dobře i jarní mrazíky (-3 až –4) a ani krátkodobý pokles teploty vzduchu až -6 C jí nepoškodí. Na zdárný růst sóje má větší negativní vliv přijde-li na jaře po chladném období suché a příliš teplé počasí. Při dozrávání nemá teplota vzduch klesnout pod 13 °C.
Pro normální růst sója za vegetace vyžaduje kolem 300 mm srážek. Velký význam mají srážky z hlediska výše výnosu semene sóje především ve druhé polovině léta, rozhodující vliv pak v době květu až po nasazování lusků. Za ideální vláhové podmínky pro sóju se považují, když v letním období dosahují měsíční úhrny srážek 80 a více mm vody.
Nároky sóje na půdu, nejsou velké. Spokojí se s půdami hlinitopísčitými až po jílovitohlinité. Nejlepší jsou však středně těžké půdy s optimálním pH od 6,5 – 7,0 a dobrou zásobou přijatelných živin.“ Nevhodné jsou však půdy těžké, zamokřené, studené, kyselé.
Některé poznámky k agrotechnice pěstováni sóje.
Úspěch pěstováni sóje v našich podmínkách je především závislý na výběru vhodné plastické a hlavně rané odrůdy. Naše povolené odrůdy nezajišťují potřebnou stabilitu v délce vegetační doby, pozdě dozrávají a tím dochází ke značnému kolísání výnosu semene. V poslední době se u nás především pěstuji ranější odrůdy Feskir a Gadir z USA,které jsou však vhodné především do teplejších oblastí. Velmi nadějné jsou pro naše podmínky kanadské odrůdy Koráda, která je již u nás povolena a OAC Vision, kde probíhá schvalovací řízení. Tyto odrůdy mají kratší vegetační dobu než 140dnů (suma teplot u odrůdy Koráda 2 625 °C, u odrůdy OAC Vision 2 300 °C) a poskytují velmi dobré výnosy semene (3 -3,5 t/ha).
Z hlediska výše výnosu semene sóji je kromě vhodné odrůdy nezbytně nutné provést očkování (inokulaci)osiva. K očkování se používá speciální sójový Rizobin domáci produkce nebo i zahraniční inokulat HiStick britské firmy MicroBio. Tato podmínka
platí především na pozemcích, kde se dosud sója nepěstovala. Očkování osiva hlízkovými bakteriemi přináší přírůstek výnosu semene průměrně přes 60 % (viz tab. 2.). Při častém pěstováni sóje na stejném pozemku (viz.uvedený model) již není třeba další očkování (bakterie přežívají v půdě).
Použiti fosforečných a draselných průmyslových hnojiv k sóje se především řídí odběrem živin sklizní semene (viz.tab. 3.). Pro dosažení optimálního výnosu semene 2,5 t (ha zcela postačuje dávka 0,3 t/ha superfosfátu a 0,2 t/ha 40 % draselné soli /tj.
cca 0,15 t/ha 60 % DS). Hnojení dusíkem je zcela závislé na vytvoření hlízkových bakterii na kořenech sóje. Při účinném očkováni osiva hlízkovými bakteriemi není třeba používat ani tzv. startovací dávky N a příslušnou potřebu N zajistí hlízkové bakterie fixací vzdušného dusíku.
Jestliže se na kořenech sóje hlízky nevytvoří po nedokonalém očkováni osiva nebo tím, že na jaře bylo nepříznivé počasí pro inokulaci kořenů hlízkovými bakteriemi, pak je nutná aplikace dusíkatých hnojiv na list. Kontrolu nasazení hlízek na kořenech provedeme tím, že před květem sóje vyryjeme na několika místech rostliny, omyjeme kořeny a vizuálně zkontrolujeme četnost nasazení. V případech, že nasazeni hlízek je malé nebo dokonce nulové, je třeba sóju přihnojit dusíkem v ledkové formě v dávce 70 – 90 kg na ha. První dávku aplikujeme okamžitě po provedené kontrole, další dávka následuje na začátku tvorby lusků.
Termín výsevu , nejen s ohledem na posun vegetační doby, ale i na poznatky o odolnosti vzešlých rostlin vůči nízkým teplotám, volíme již od druhé poloviny dubna. Řádková vzdálenost je prvořadě podřízena ranosti odrůd. Pro rané odrůdy zcela postačuje řádková vzdálenost 0,24 – 0,30 m. Výsevek se pohybuje v souladu s hmotností osiva, jeho klíčivosti a podmínkami pro vzcházení v rozmezí od 90 -120 kg/ha. V každém případě je třeba, aby po vzejiti byl porost vyrovnaný s pravidelným rozmístněním rostlin v řádku. Za optimální hustotu Porostu považujeme 60-70, minimálně však 50 rostlin na m2 ,
Sója je velmi citlivá na zapleveleni a také některé dřívější neúspěchy v pěstování sóje právě vyplývaly z nedostatečné regulace plevelů v porostech. V současné době máme k dispozici již řadu účinných herbicidů, které lze úspěšně použít (viz. Metodická příručka pro ochranu rostlin, nebo firemní nabídkové materiály). Do budoucna se počítá s dovozem i dalších speciálních přípravků do porostů sóje (předpoklad větších osevních ploch) pro omezeni tzv. „Druhotného zapleveleni“, které nastupuje v druhé polovině léta (zejména za vlhčího počasí) při prosvětlování porostů vzniklém opadem listů na rostlinách.
Ochrana porostu sóje proti chorobám a škůdcům není u nás zatím velkým problémem. Je to dáno tím, že řada chorob a škůdců v oblastech jejího masového pěstováni není v naši flóře a fauně rozšířena. Ze škůdců největší škody způsobuji zajíci a srnčí zvěř, která spásá porost sóje. Také při vzcházení poškozuji sóju bažanti a okolí sídlišť i holubi. K částečnému sníženi těchto škod je třeba sóju vysévat na, větších plochách.
Protože sója má velké předpoklady svého rozšíření v teplých oblastech ČR, je třeba uvažovat i o doplňkové závlaze. V našich pokusech na lehčích půdách v Tišičích (okr. Mělník) jsme v průměru 3 let dosáhli zvýšení výnosu semene sóje závlahou o 20 %. Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách se závlahou sóje jsou jen dílčí výsledky, bude třeba výzkumně řešit i tuto pěstební otázku.
Sóju sklízíme ihned jakmile zhnědly lusky, semeno ztvrdlo a vybarvilo se, většina listů na rostlině je již opadlá. Při špatném počasí a při prodlužujícím se zrání sóje uplatňujeme desikaci porostu přípravkem Roundup (2 l/ha). Při šetrné sklizni sója
Po sobě zanechává půdu v relativně kyprém stavu, proto je možné s výhodou po ní zařadit ozimou pšenici s výsevem přímo do nezpracované půdy.
Technologie pěstováni plodin uvedeného modelů.
Uvedený model pěstováni ozimé pšenice a sóje s využitím mulče a to slámy sóje a strniskových meziplodin spočívá v následujícím pěstebním sledu:
1. ozimá pšenice + strnisková meziplodina jako mulč.
2. 2. sója + sláma sóje jako mulč.
Při zahájeni tohoto modelu se na stanovené výměře zakládají porosty ozimé pšenice a sóje běžným konvenčním způsobem. Jedná se o tzv. výchozí rok pěstováni, od kterého se bude v dalších letech odvíjet navržená technologie pěstováni těchto plodin.
Po sklizni ozimé pšenice se provede ihned úklid slámy v a na strniště se rozmetají fosf’orečná a draselná hnojiva v dávce pro obě plodiny (sóju + oz. pšenici).Výše dávky se určí podle agrochemického rozboru půdy a předpokládaného výnosu plodin. Na to okamžitě navazuje podmítka strniště radličným pluhem na hloubku 0,15 m a příprava seťového lůžka pro zasetí strniskové meziplodiny. Nejlépe je vysévat směs hořčice bílé (10 kg/ha) a svazenky vratičolisté (10-15 kg/ha) nebo i samotné hořčice bíle (22-25 kg/ha). Po zasetí pozemek uválíme.
Na jaře, kdy je strnisková meziplodina umrtvena mrazem, se sója vysévá secími stroji pro výsev do nezpracované půdy (např. John Deere 750 A a další ). Většinou je však před setím sóje nutná aplikace herbicidu Roudup biaktiv (2-4 l/ha) k umrtveni případného výdrolu oz. pšenice; a přezimujících ozimých plevelů. Termín výsevu sóje se především řídí stavem půdy, tj. když půda je tzv.“vyzrálá“(přiměřeně vlhká a dostatečně prohřátá). Výsev sóje do příliš vlhké nebo přeschlé půdy má za následek špatné a nevyrovnané vzcházeni, což se již dalšími agrotechnickými opatřeními dá těžko napravit. Další agrotechnika sóje během vegetace, tj. ošetřováni porostu a další, má již standardní průběh (viz. výše uvedené poznámky).
Po sklizni sóje (dbáme na to,aby půda nebyla příliš rozježděna a vytvořeny hluboké kolejové stopy) se sláma rovnoměrně rozprostře po pozemku, aby se mohl uskutečnit kvalitní výsev ozimé pšenice. Výsev ozimé pšenice lze prakticky realizovat do několika dnů po sklizni sóje. Používáme secí stroje schopné výsevu do nezpracované půdy a kryté mulčemj v našem pokuse jsme používali secí stroj John Deere 750). V případě suššího počasí je možné po zaseti ozimé pšenice pozemek uválet (podle druhu půdy i těžšími válci). Další agrotechnika ozimé pšenice se uplatňuje podle běžné pěstební technologie.
Pokusné ověření navrženého modelu a jeho další možné varianty.
Navržený model pěstováni ozimé pšenice a sóje potvrzují dosažené výsledky našich pokusů v rámci řešeni výzkumného projektu „Ochranné zpracováni půdy z hlediska půdních vlastností, zapleveleni porostů, produkce plodin, energetické a ekonomické náročnosti „ ve středním Polabí – v Tišicích u Všetat (okr. Mělník ) – viz obrázek 1. Pokusy probíhaly v letech 1998 -2000 na písčito-hlinité půdě s dobrou zásobou živin a neutrální reakcí. Při zjednodušeném způsobu zakládáni porostů výsev do nezpracované půdy) s využitím mulče slámy sóje a strniskových meziplodin bylo dosaženo v průměru 3 let u ozimé pšenice výnosu zrna 5,6 t/ha a u sóje výnosu semene 2,3 t/ha. Současně byla půda obohacena organickou hmotou mulče a to slámou sóje cca 2,0 t/ha sušiny a biomasou strniskové meziplodiny 1,9 t/ha sušiny. Tím byl zcela pokryt i potřebný normativ přísunu organických látek do půdy pro zachování její úrodnost. To má velký význam při hospodaření na půdě ????????? chovu skotu.
Vzhledem k možnosti většího využití sóje v těchto příznivých oblastech lze uplatnit i další varianty pěstování této luskoviny s obilninami případně i dalšími plodinami při zjednodušených technologiích zakládání porostů. Tak např. je možné i pěstování sóje, ozimé pšenice a jarního ječmene ve sledu:
1. sója + sláma jako mulč
2. ozimá pšenice + strnisková meziplodina
3. jarní ječmen + strnisková meziplodina
a to vše při výsevu nepracované půdy. Podobný model lze uplatnit s pěstováním sóje, ozimé pšenice a kukuřice na zrno. Základní princi těchto variant však spočívá v tom, že se musí dosahovat dobrých výnosů plodin s relativně nižšími přímými náklady (především zakládání porostů).
Rentabilita pěstování plodin a odbyt produkce sóje.
Náklady na pěstování uvedených plodin s výpočtem přibližného finančního zisku uvádí tab. 4. (podle podkladů z pokusného ověřování). Jak z tabulky 4 vyplývá, je zcela reálné dosáhnout u tohoto modelu pěstování ozimé pšenice a sóje z 1 ha přibližně zisk ve výši 6 tis. Kč. To znamená, že bude-li tento model uplatněn na výměře 100 ha /50 ha ozimé pšenice + 50 ha sóje) bude čistý výtěžek obnášet i za poněkud vyšších nákladů zhruba 500 tis. Kč.
Pochopitelně, že tato kalkulace je závislá na dosažení uvedených výnosů plodin a jejich plánovaného zpeněžení a také na dodržení nákladových položek. Může dojít především k odchylkám ve výnosech plodin vlivem průběhu počasí (kolísání případně i + 20 %, ale i -40 %) a cenových relací za uvedené komodity. Rovněž nákladové položky mohou být ovlivněny směrem nahoru např. růstem cen vstupů, případně i nepřízni počasí, kdy bude třeba uplatnit navíc některá agrotechnická opatření) např. opakovaná aplikace herbicidů, nutná desikace porostu sóje před sklizní apod.). Při správném uplatňování tohoto modelu v delším časovém období je však reálný předpoklad větší stabilizace výnosů plodin (zdokonalení pěstební technologie) a tím snížení výkyvů v rentabilitě pěstování.
Při zavádění tohoto modelu je však třeba mít zajištěn odbyt produkce sóje. S ohledem na mnohostranné použití sóje by to neměl být nepřekonatelný problém. V tomto směru je možné např. využít služeb Zemědělské agentury s. r. o., pod Terebkou 4/15, 140 00 Praha 4, která v ČR rozvíjí program pěstování sóje ve spolupráci s kanadskou šlechtitelskou firmou Prograin Semences Inc. Zde je možné si zajistit nejen osivo výkonných kanadských odrůd sóje, ale i možnost zprostředkování prodeje její produkce. Bez smluvního zajištěni odbytu produkce sóje, je však celý model problematický (nejistý).
Areál pěstováni a osevní plochy sóje.
Vzhledem ke zvýšeným požadavkům sóje na stanoviště, nelze předpokládat, že se bude sója pěstovat na všech stanovištích kukuřičného a řepařského výrobního typu. Jak vyplývá ze základních klimatických charakteristik jsou obecně v kukuřičném výrobním typu zcela zajištěny nároky sóje na teplo, kdežto v řepařském výrobním typu na vodu.
Není třeba sóju pěstovat všude v těchto oblastech, ale především tam, kde to příznivé stanovištní podmínky umožňují a tak zde v maximální míře využit její předností.
Podle stávajících informaci (Zemědělská agentura ) již podstatně vzrostly osevní plochy sóje v okrese Litoměřice, na Žatecku,
ve středních a východních Čechách (Polabí) a na jižní Moravě (okresy Znojmo, Břeclav, Vyškov, Uherské Hradiště), kde bylo v roce 2000 oseto sójou cca 1200 ha. V uplynulém roce 2001 dosáhly osevní plochy sóje kanadských odrůd Koráda a OAC Vision výměry 2400 ha. Při zavedení především raných výkonných odrůd a všech nových poznatků v agrotechnice sóje do praxe, bude její pěstováni ekonomicky efektivní a lze reálně předpokládat rozšíření osevních ploch na 10 -15 tis. ha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *