Množení osiv a sadby v ČR z pohledu posledního desetiletí (6. část seriálu)

Luskoviny Významné rozsahem, plochou i tržním efektem jsou v podmínkách České republiky především hrách, dále pak peluška jarní a bob. K uznávacímu řízení jsou přihlašovány, a vesměs s dobrými výsledky jsou sklízeny, i jiné druhy, a to vikve a sója. Jejich význam však zatím není podstatný. Další druhy, jejichž odrůdy jsou v ČR registrovány (čočka, fazol, lupina bílá a lupina žlutá), se prakticky nemnoží.

Množení hrachu, především díky mnoha výborným tuzemským odrůdám, patří k velmi významné semenářské činnosti. Vývoz osiva některých odrůd (například žlutosemenné odrůdy Bohatýr) patřil od osmdesátých let k jedné z nejvýznamnějších exportních aktivit v resortu. Přírodní podmínky i jiné faktory jsou zejména pro hrách a příbuznou pelušku u nás optimální a semenářské firmy by měly nadále věnovat jejich produkci co největší pozornost.
Semenářská kontrola vyvinula a přizpůsobila zkušební postupy obecným potřebám evropského trhu tak, aby byl zajištěn a udržován tuzemský i mezinárodní obchod s osivem luskovin bez zbytečných reklamací. Týká se to především nezbytnosti opatrného zacházení se sklizeným produktem od výmlatu přes čištění až po skladování, kdy mohou neopatrností a malou pozorností u množitelů nastat obrovské ztráty. Zkušební postupy založené na testech konduktivity lehce odhalí mechanicky poškozená zrna, která jsou nebo mohou být příčinou snížené vitality a z toho plynoucích škod. Rovněž vysoká pozornost zdravotnímu stavu jak při přehlídkách porostů, tak ve zkoušení osiv speciálními testy má své opodstatnění. Je tím naznačeno to, že efektivní je jen takové množení luskovin, kterému se odpovědný pěstitel skutečně věnuje, a ten, kdo osivo zpracovává a finalizuje, dodrží všechna obecně známá doporučení pro správnou agrotechniku, čištění a úpravu osiva.
Odrůdová skladba je u luskovin velmi pestrá a pro zemědělce zajímavá. Díky samosprašnosti většiny druhů a odrůd nehrozí u luskovin nebezpečí z nedodržení prostorových izolací, ale výjimkou bohužel není mechanické pomíchání odrůd tam, kde je v jednom podniku pěstován a zpracováván větší počet odrůd.
Specialitami luskovin jsou doba i způsob moření. Nevhodně zvolený přípravek nebo mechanicky poškozené osivo, které je mořeno agresivním přípravkem, může znehodnotit semena, u nichž by při namoření bylo dosaženo vyšší hodnoty klíčivosti. To je jeden z důvodů, proč se podle současně platného zákona a jeho prováděcí vyhlášky trvá na zkoušení toho zboží, které je uváděno do oběhu, tj. po finálním zpracování a balení. Na druhé straně jde v tomto případě o postup, který ne vždy optimálně vyhovuje semenářské praxi a obchodním vztahům. Je proto počítáno s úpravou legislativních podmínek tak, aby byly metody zkoušení aplikovány plně v souladu s principy používanými ve většině semenářských společností v Evropě: osivo je pro uznávání zkoušeno nemořené. Dodatečná úprava je pak už věcí vztahu prodávajícího a kupujícího s rizikem obou. Kontrolní úřad nebo jím zmocněná osoba zde samozřejmě nebude stát stranou, bude-li o to požádána.
Pokles množitelských ploch je i u této skupiny velmi značný: u hrachu pod 50 % stavu před deseti lety, u pelušky klesla výměra o tři čtvrtiny a u bobu zůstalo jen 10 %! Snížené průměrné výnosy podle tabulky 2 ukazují, že i zde se značné množství sklizených osiv dostává tam, kam by nemělo, tj. do sféry neoficiálního obchodování s únikem finančních poplatků pro šlechtitele. Lze doufat, že při uplatnění nového zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, jakož i příslibu velkých semenářských firem aplikovat totální nákup od množitelů, se situace zlepší.

Ing. Miroslav Houba, CSc.,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský,
Odbor osiv a sadby, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *