Míra napadení virózami se zjišťuje

Pro pěstitele řepky nastala letos neobvyklá situace. Mnohé porosty jsou od podzimu napadeny virózami a nedá se přesně odhadnout, v jaké míře a jaký bude jejich konečný efekt. Také zima byla o něco tvrdší než v posledních dvou letech. O tom, co je v současné době známo a jaké kroky se podnikají, s námi hovořil Ing. Roman Hnilička, Ph.D., poradce Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Jak se změnila osevní plocha řepky a co plodinu postihlo?
Meziročně stoupla zhruba na 410 000 ha. Řepka na podzim zpočátku vypadala dobře, ale v závěru vegetace přišel silný nálet mšic a mnoho porostů trpělo suchem. V důsledku byly rostliny oslabené. Mšice v sobě nesly vir žloutenky vodnice a nevíme, co to udělá.

Kolik ploch se zaorávalo?
Malé procento ploch bylo odsouzeno k zaorání už z podzimu. Velké zaorávky přišly až teď na jaře, a byly rozděleny do dvou termínů. Nejprve se zaoraly plochy, na kterých šly rostliny do zimy ve fázi děložních listů nebo jednoho pravého listu, případně silně poškozené či mezerovité. Teď (polovina dubna) se rozhoduje o druhém, menším kole, kdy rostliny na poli jsou, ale porost je slabý, mezerovitý a nedá se počítat s tím, že by jeho udržení bylo ekonomicky rentabilní. Celkové zaorávky se při optimistickém odhadu pohybují kolem 25 000 ha, při pesimističtějším kolem 30 000 ha, tedy zhruba kolem sedmi procent. Jednotlivé regiony se od sebe liší. Na severní a jižní Moravě byly větší mrazy, což s sebou nese ve spojitosti se suchem i větší podíl zaorávek. Díky vysoké ceně řepky se nechávají porosty, které by se v jiných letech zaoraly.

Kolik procent ploch je napadených virózami?
To se dá zatím těžko říct. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou, konkrétně s kolektivem Ing. Jana Kazdy, CSc., zjišťujeme stav porostů řepky a výskyt viróz. Provádíme to na našich poloprovozních odrůdových pokusech, které se v České republice nacházejí na deseti lokalitách. Odběry dále provádíme v registračních pokusech pro Seznam doporučených odrůd. Vzorky jsme odebírali také na čtyřech lokalitách na Slovensku. Předběžné výsledky ukazují, že vir je v rostlinách přítomen. Nedá se ale zatím říci, v jaké míře. Ukazuje se, že v rostlinách je viru dost, ale nemáme kontrolu, která by nám umožnila odhadnout výši škod.

Co může dělat zemědělec s virózním porostem?
Porosty jsou poškozené a podle toho je třeba se k nim chovat. Měli bychom jim takzvaně podstrojovat, takže by jim pěstitel měl poskytnout dostatečnou výživu. Rozhodující plochy jsou ale v této době již dvakrát pohnojeny dusíkem na konečnou dávku. Také je důležité nezanedbat ochranu.

Má smysl aplikovat třeba stimulanty?
To je těžká otázka. Na porosty, které jsou z různých příčin stresované, například v důsledku viróz, mrazového poškození, sucha, se většinou aplikace stimulátorů a listových hnojiv vyplatí. Je však důležité vybrat správný přípravek a dobu aplikace.

Čemu se velký nálet mšic do řepky přičítá?
Projednávali jsme to s Ing. Kazdou, a pokud si to dobře pamatuji, jedná se o mšice z jižní Evropy. Nálet byl výjimečně silný, na sacích pastech poprvé v historii sledování museli vyměňovat nádobku, do které se mšice jímají, protože byla tak plná, že se do ní další nevešly.

Jaký byl zdravotní stav řepky letos na jaře?
Vychází ze situace na podzim, který byl z pohledu chorob příznivý. Výskyt fomy byl malý, objevila se až v závěru vegetace. Tento zdravotní stav se promítl i do jara, kdy se choroba sice vyskytovala, ale především na starších, odumírajících listech, které se ztratí z pole a porosty se vyčistí. Ale pozor u řepky ve vyšších oblastech, kde byly větší mrazy. Tam může místo pod vegetačním vrcholem trochu přimrznout a foma může způsobit problémy. Jinak je ale letos na jaře zdravotní stav z pohledu houbových chorob dobrý, lokálně můžeme najít plíseň šedou, cylindrosporium, ale zatím v takové míře, že není potřeba fungicidní zásah. Uvidíme ale, jak to bude dál. Loni na jaře byl stav obdobný, ale v závěru vegetace se vše změnilo, takže prognóza je velmi obtížná.

Co říkají pěstitelé na zákaz moření neonikotinoidy?
Radost z toho určitě nemají. Zákaz pro ně není příjemný. Trochu to popírá logiku věci, protože zákaz tohoto ošetření vede k nutnosti aplikovat insekticidy foliárně dvakrát či třikrát. Je to rozporuplné, nicméně zákazy se dodržují a podle informací, které se objevují, využívání neonikotinoidů obnoveno nebude a naopak dojde ještě k většímu zpřísnění.

Co sledujete v pokusech na řepce?
Jednak jsou to odrůdové pokusy, ty má na svazu na starosti doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., dále fungicidní, kde sledujeme fungicidy v květu a regulátory na jaře a na podzim. Ty mám na starosti já. Na pěti šesti lokalitách v České republice provádím pokusy s fungicidním ošetřením na podzim, na jaře a v květu. Další pokusy se zabývají listovými hnojivy a stimulátory, věnuje se jim Ing. Josef Škeřík, CSc.

Je podzimní ošetření nutné, vyplatí se?
Regulátory na podzim se staly součástí technologie především proto, že se plodina připraví na zimu. Mají velký vliv na délku kořene, celý kořenový systém a mrazuvzdornost. Řepka by měla jít do zimy silná. Co se týče fungicidního ošetření, foma se musí likvidovat hned v zárodku, což je na podzim, takže tam aplikace svoje místo má.

Česká zemědělská univerzita prezentuje na polních dnech postup, jak predikovat infekci hlízenkou na základě analýzy napadení okvětních plátků ranějších odrůd z obsevu. Používáte ji?
Znám ji, slyšel jsem o ní také od Ing. Karla Říhy, který působil v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, který ji také používá. My ji ani tolik nevyužíváme, spíše se řídíme průběhem počasí, zdravotním stavem, termínem aplikace. Pokud je porost zdravý, je sucho a slunečno, výskyt choroby se nepředpokládá. Jestliže přijde voda, porost se zapaří, tak se pravděpodobnost infekce hlízenkou zvýšila a doporučujeme ošetření. Je potřeba vědět, jaké podmínky chorobě vyhovují.

Dají se jednoduše shrnout výsledky vašich fungicidních pokusů?
Fungicidní ochrany na podzim, na jaře a v květu nám vždy přinese přírůstek produkce. Samozřejmě v letech, kdy je nižší infekční tlak, což byly roky 2015 a 2014, jsme se pohybovali s přírůstkem výnosu kolem osmi procent. V jiných letech byl podstatně vyšší, i 20 %.

Zaplatí osmiprocentní zvýšení výnosu aplikace?
Většinu ano. Samozřejmě záleží na tom, jaký fungicid v jakém dávkování zvolíte. Některé stojí i 1500 až 1700 Kč/ha. Také se nám stalo, že se nezaplatily všechny aplikace.

Lze při nižším infekčním tlaku nějaké ošetření vypustit?
Dalo by se, ale řepka je jedna z ekonomicky nejvýhodnějších plodin a myslím, že zemědělci raději sázejí na jistotu, než aby riskovali, že jim v závěru vegetace něco sníží výnos.

Testujete v pokusech něco nového?
Děláme pokusy s dvojím fungicidním ošetřením do květu. V loňském roce, v závěru vegetace, byl velmi silný výskyt houbových chorob, hlavně hlízenky a verticilia, a to dokázalo velmi snižovat výnosy. Ze strany jak zemědělské praxe, tak firem, které prodávají přípravky na ochranu rostlin, vzešel požadavek na vyzkoušení dvojího ošetření. Svaz zorganizoval pokusy, ve kterých se první fungicid bude aplikovat ve fázi BBCH 63, kdy řepka začíná kvést, a druhá dávka bude přesně po třech týdnech. Může se to zdát jako krátká doba, ale je to kvůli tomu, abychom měli jistotu, že fungicidní film bude nepřerušený. V porovnání s kontrolou uvidíme, jak tyto poloprovozní pokusy dopadnou. Probíhat budou ve středních, jižních a západních Čechách a na Moravě.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *