Malé plochou, velké významem

Nejpěstovanější kořeninovou rostlinou v České republice je kmín. Do skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) se jich ovšem řadí mnohem víc. Pokud jde o pěstitelské plochy a produkci, jsou určitě významné heřmánek pravý a ostropestřec mariánský, za povšimnutí ale stojí také fenykl, majoránka, bazalka, saturejka, tymián, šalvěj, dobromysl, měsíček lékařský a další.

Odborný seminář s mezinárodní účastí věnovaný právě těmto okrajovým plodinám se konal začátkem prosince 2006 na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze. Zorganizovala jej katedra rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU za přispění Ministerstva zemědělství ČR, Ústavu pěstování, šlechtění a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Svazu pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin Pelero CZ.

Heřmánek – to je věda
Léčebné účinky heřmánku jsou známy od nepaměti. Způsoby jeho využití se rozšířily ze starého Egypt do starověkého Řecka. Jak ale na semináři uvedl doc. RNDr. Ivan Šalamon, CSc., z fakulty humanitních a přírodních věd Prešovské univerzity v Prešově ze Slovenské republiky, paleobotanické nálezy a archeologické vykopávky v Evropě dokázaly, že se lidé s heřmánkem setkávali už v období neolitu, tj. zhruba osm tisíc let př. n. l. V současnosti je heřmánek předmětem značného zájmu výzkumníků a šlechtitelů. Na Slovensku bylo této rostlině věnováno dokonce celé mezinárodní vědecké sympozium. Zájem byl nebývalý, zúčastnilo se jej 70 zástupců z 22 zemí světa.
Od roku 1975 se na Slovensku intenzivně zabývají šlechtěním heřmánku. Impulsem k této činnosti bylo přehodnocení výnosu drogy, množství silice a zastoupení látek s významnými desinfekčními a protizánětlivými účinky – chamazulénu a α–bisabololu. Výchozími materiály pro šlechtění byly přírodní zdroje heřmánku z různých částí světa, výsledkem jsou čtyři, v současnosti registrované odrůdy – Bona, Novbona, Lutea a Goral.
Obsah účinných přírodních látek ovšem nezávisí pouze na genetické výbavě odrůdy, ale mění se také podle oblasti pěstování a během kvetení, jež odborníci rozdělují do 11 fází. „Kvalita drogy je ovlivněna i denní dobou, ve které je květ heřmánku sklízen, technologií samotné sklizně, sušením, tříděním a zpracováním květů,“ upozornil doc. Šalamon.

Bio produkce se prosazuje těžko
Výzkumem heřmánku se zabývají také na katedře rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem jednoho z projektů byla analýza zájmu zpracovatelů heřmánku pravého z hlediska jeho vypěstování konvenčním a ekologickým způsobem. Vycházelo se při tom ze skutečnosti, že asi z 90 ha orné půdy, na níž se v České republice v současné době heřmánek pěstuje, je zhruba jedna pětina certifikována v ekologickém systému hospodaření.
„Přestože zájem o bio produkty stoupá, běžná firma o zpracování bio heřmánku zatím neuvažuje, ale domnívá se, že takový heřmánek má šanci na trhu uspět“, shrnula výsledky průzkumu Ing. Anna Vildová. Z toho je zřejmé, že v horizontu několika let je u nás zpracovávání bio heřmánku pravděpodobné. Zatím tomu ale brání systém certifikace a technické záležitosti, například nutnost oddělit zpracovatelské linky. Problémem pěstitelů je nižší výnos v systému ekologického hospodaření proti klasickému, který současná výkupní cena bio produktu nemůže nahradit, protože není vyšší než cena produktu z klasického zemědělství.
Pozitivní zprávou pro pěstitele je, že většina zpracovatelů heřmánku preferuje domácí surovinu. Český heřmánek je totiž velmi kvalitní, ať jde o české nebo slovenské odrůdy heřmánku pravého. „Doporučujeme připravovat produkci na expedici průběžně v měsících březen až září, kdy je hlavní sezóna výkupu této komodity,“ dodala Ing. Vildová.

Odrůdy kmínu vznikají dlouho
Velmi starým kořením používaným v našich zemích je kmín. Původně se sbíral planě rostoucí kmín, s jeho pěstováním se ve větším rozsahu začalo v souvislosti s rozvojem chemického průmyslu až koncem 19. století. Získávala se z něj kmínová silice. V současné době je roční domácí potřeba kmínu pro potravinářský průmysl asi 3600 tun a pro farmaceutické účely zhruba 150 tun. Celková výměra kmínu v České republice v posledních deseti letech velmi kolísala, a to v rozmezí 2000 až 8000 ha v závislosti na výši realizační ceny, která se pohybovala mezi 16 a 65 Kč/kg. Loni byl kmín pěstován pouze na necelých dvou tisících hektarů a výkupní cena byla na dolní hranici uvedeného cenového rozpětí.
„Rozdíly ve výnosu kmínových nažek jsou meziročně značné,“ konstatoval Ing. Prokop Šmirous (ml.), PhD., ze společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, Šumperk s tím, že je žádoucí vyšlechtit odrůdy s vyššími a stabilními výnosy. Právě o to se v Agritecu ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně snaží. Šlechtění kmínu ale není jednoduché. Tvorba nové odrůdy trvá u všech plodin několik let, u kmínu je ještě delší, protože jde o dvouletou plodinu. „K urychlení šlechtitelského procesu může pomoci používání dihaploidů. Je ovšem nutné dobře zvládnout metodiku a získat dostatečný počet rostlin pro další šlechtění,“ řekl Ing. Šmirous a tvorbu dihaploidů podrobně popsal.
Cílem projektu NAZV Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů není jenom šlechtění a vypracování nových biotechnologických šlechtitelských metod, ale také sledování biotických vlivů a přizpůsobení pěstování kmínu současným agrotechnickým postupům.

Šalvěj, brutnák a pískavice
O úskalích produkce osiv tří rostlinných druhů ze skupiny LAKR hovořil RNDr. Jan Hofbauer, CSc., z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko, přesněji jeho dceřiné společnosti Zemědělský výzkum, s. r. o.. „Při pěstování speciálních plodin je asi nejproblematičtější chemická ochrana rostlin, zvláště ošetření proti plevelům. V našem ústavu ověřujeme účinnost a selektivitu herbicidů v jetelovinách a dalších plodinách. Výsledky máme, ale minoritní registrace se velmi těžko prosazují. Pro chemické firmy jsou nákladné a následné uplatnění přípravků v plodinách, které se pěstují na malé výměře, pro ně není efektivní,“ uvedl dr. Hofbauer.
V šalvěji lékařské lze některé herbicidy používat, jsou do ní registrovány. Porosty brutnáku lékařského je vhodnější plečkovat, i když také v něm jsou dva herbicidy povoleny. „O semena brutnáku je velký zájem, ale jejich sklizeň je značně problematická,“ upozornil dr. Hofbauer. Semena totiž dozrávají průběžně (v době zralosti prvních semen jsou boční větve ještě ve vegetativním stavu) a snadno samovolně vypadávají. „Největší ztráty nám ovšem způsobují ptáci, kteří dokážou celý semenářský porost úplně zlikvidovat,“ postěžoval si dr. Hofbauer. Informaci o pěstování brutnáku lékařského potom dokončil konstatováním, že po desetiletých zkušenostech od jeho semenářství vzhledem k mnoha těžkostem pravděpodobně ustoupí.
Ve Výzkumném ústavu pícninářském se zabývají také šlechtěním. Loni byla registrována jejich odrůda pískavice řeckého sena, staré kulturní rostliny, Hanka. Pískavice je využitelná jako krmivo (právě odrůda Hanka je registrována jako pícnina), léčivka i koření. Lze ji pěstovat jako meziplodinu, v době kvetení ji oceňují včelaři. Jak dr. Hofbauer zdůraznil, při pěstování na semeno je nutné na počátku růstu porost odplevelit. V současné době ale není žádný přípravek do pískavice registrován.

Rozšíří se pěstování LAKR?
Vyznat se v léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách je poměrně složité. V České republice je nyní registrováno téměř 60 odrůd od více než 40 druhů této skupiny rostlin. K tomu ještě přistupují odrůdy ze Společného katalogu odrůd druhů zemědělských plodin. Například u kmínu je jich tam zapsáno 12 a z toho jsou tři českého původu. Vezmeme-li v úvahu, že každý druh je třeba posuzovat nejen z hlediska výnosu, ale také kvality a odlišná je samozřejmě i agrotechnika, málokdo může takový záběr obsáhnout. Jak ale 12. odborný seminář ukázal, speciálních informací je k dispozici hodně a pěstování LAKR může být jednou z alternativ využití půdy pro nepotravinářskou produkci. Pochopitelně v omezeném rozsahu, protože ani léčivky, ani koření nikdy nezaujmou velké plochy a vždy budou vyžadovat kvalifikovaný a citlivý přístup pěstitelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *