Má závlaha brambor na Vysočině do budoucna význam, ano, či ne?

Ing. Pavel Kasal, Ph.D.,

Vedoucí oddělení pěstebních technologií ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod, s. r. o. Zabývá se postupy ve výživě brambor, agrotechnikou a vývojem nových půdoochranných technologií, ověřováním kapkových závlah a ochranou brambor proti plevelům.

Jedním z klíčových faktorů při pěstování brambor je voda. Rovnoměrné zásobování vodou během vegetace přímo ovlivňuje výši výnosu hlíz a jejich kvalitu. Ačkoliv úhrny srážek nemají v posledních letech výrazné výkyvy, vyznačují se nerovnoměrným rozložením. Během vegetačního období spadne většina vody v několika intenzivních srážkách. Na svažitých pozemcích nastává povrchový odtok, takže část vody není pro rostliny využitelná. Souvislosti jsou daleko širší, mohli bychom mluvit o zhoršující se struktuře půdy, nedostatečném přívodu organické hmoty do půdy a podobně, ale to už by bylo jiné téma. Stále častěji se vyskytují přísušky, které mohou být lokální nebo plošné. Ani letošní rok není výjimkou. V suchých letech 2012 a 2015 se takový průběh povětrnosti projevil snížením výnosů brambor až o 40 %.

Čelit těmto situacím je možné závlahou brambor. Závlahy využívané v ranobramborářských oblastech Polabí a jižní Moravy (plošné závlahy postřikem) jsou pro oblast Vysočiny nevhodné z důvodu vysoké spotřeby závlahové vody. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům je pro Vysočinu možným řešením využití kapkové závlahy. Ta se na rozdíl od klasické závlahy postřikem vyznačuje tím, že malé množstvím vody je přiváděno pouze do kořenové zóny rostlin. Takže voda je efektivně využita rostlinami bez nežádoucího výparu z povrchu půdy a rostlin. Závlaha může být přesně automaticky řízena. Nedochází k vyplavování živin, zejména dusíku. Zároveň nejsou ovlhčovány listy rostlin, což je u brambor velice důležitý faktor vzhledem k infekci plísní bramboru. K dalším možnostem patří například aplikace živin v závlaze.

Výhod kapkové závlahy je celá řada, avšak na druhou je třeba uvést i nevýhody. Především jde o vyšší investice na pořízení závlahy, technologickou náročnost při aplikaci hadic do půdy a jejich odstranění před sklizní. Ačkoliv vhodná technika existuje, je třeba počítat s dalšími investicemi. Zásadní otázkou je tedy ekonomika. Naprosto obecně lze konstatovat, že investice do kapkové závlahy je rentabilní, pokud se závlahou zvýší výnos hlíz přibližně o 20 %. V roce 2016 jsme v rámci řešení výzkumného projektu, jehož součástí je i ověření kapkové závlahy u brambor, získali výsledky, které s těmito požadavky korespondují.

Používání závlahy u brambor nemá na Vysočině tradici. Znamená to, že tam není vybudováno technické zázemí – zdroje vody, rozvody, čerpací zařízení a podobně. Přesto se v poslední době o závlaze stále častěji mluví. Pokud by pěstitel o takovém řešení uvažoval, musí vyřešit především otázku zdroje vody. Možností je čerpání vody z povrchových zdrojů (rybníky, nádrže, vodní toky), které mohou mít omezenu vydatnost právě v době sucha, tedy v době nejvyšší potřeby závlahy. Další možností je vybudování vrtů, uvažovat lze samozřejmě i o nádržích se zachycenou dešťovou vodou.

Podle mého názoru nebude v budoucnu závlaha brambor na Vysočině rozšířena plošně. Nicméně měnící se klimatické podmínky budou vyžadovat technologická opatření, která jejich dopad zmírní. Závlaha přitom bude nejúčinnějším intenzifikačním faktorem. Věřím tomu, že se najdou pěstitelé, kteří budou v závlaze hledat možná řešení. Využití závlahy brambor na Vysočině určitě do budoucna význam má.*

Josef Zach

Působí již od roku 1994 jako agronom v ZOD Hořice, který se nachází na samém rozhraní Vysočiny a Středočeského kraje.

V našem zemědělském podniku obhospodařujeme 2900 hektarů zemědělské půdy, z toho přibližně 100 hektarů tvoří plochy brambor. Z dalších plodin je to pak ozimá řepka, ozimá pšenice, ozimý ječmen a jarní sladovnický ječmen, dále ozimé žito a v neposlední řadě jetel a kukuřice na siláž pro zajištění objemového krmiva pro naši živočišnou výrobu. Celkem 560 hektarů z naší výměry tvoří trvalé travní porosty. Ty náš podnik historicky převzal z části od bývalých subjektů a z části je kvůli předurčenému režimu hospodaření kolem vodního díla Želivka musel zatravnit. V živočišné výrobě dominuje chov 730 dojných krav, dále výkrm býků a jalovic. Turnusově zastavujeme také výkrm prasat.

O významu závlah jako takových v podmínkách Vysočiny z pohledu zemědělské praxe je třeba asi dopředu zdůraznit trochu jiný pohled na jejich využití. Jak brambory a jejich výnos či kvalita, tak i ostatní námi pěstované plodiny jsou do značné míry závislé na množství a správném rozložení srážek. Pravdou zůstává, že se sucho a změna klimatických podmínek dostává na přední místo odborných diskuzí, ale taky se čím dál více projevuje jeho dopad na některé regiony. V tomto ohledu zůstává Vysočina stále ještě relativně v té srážkově příznivější oblasti. V současné době nás trápí mnohem více jiná voda. Je to ta, která naším územím protéká a končí v kohoutkách mnohých obyvatel jako voda pitná z vodní nádrže Želivka.

Přibližně 90 % námi obhospodařovaných půdních bloků leží ve druhém ochranném pásmu vodního díla, proto je v současné době téměř nemožné najít povolený půdní herbicid do technologie odkameňování. V široké škále fungicidů proti plísni bramborové končíme na počtu tři. Kam nás tohle omezení dovede a jak moc to bude nadále ovlivňovat pěstování brambor do budoucna, nedokáže odhadnout nikdo z nás.

Ale zpět k tématu. Ke každé závlaze jakéhokoliv druhu prvotně potřebujeme vodu a možnosti jejího získání jsou i vzhledem k výše zmíněnému vodnímu dílu takřka nemožné. Využití vody z malých a většinou soukromých rybníků je na tom podobně. Získávání vody z hloubkových vrtů je ekonomicky velmi náročné, protože náklady jen na jeho zřízení jdou do statisíců korun a v této chvíli ani nevíme, jak se dál bude vyvíjet legislativa a její případné regulace.

Pokud bychom se dostali ještě dál, pak plošná závlaha je díky profilu terénu a osevnímu sledu plodin nereálná a v úvahu připadá jedině závlaha kapková. Ta je však při současných technologiích pěstování nejen velmi náročná na zřízení, ale i velmi nákladná. A i kdyby došlo ke zvýšení o 20 %, jak se uvádí ve výzkumných projektech, nemyslím si, že by to bylo ekonomicky výhodné. A nakonec všichni, kdo pěstujeme brambory na našich polích, z mnohaletých zkušeností víme, že dobrý výnos ještě neznamená příznivý výsledek, a naopak.

Závěrem tedy – ano, či ne závlahám brambor na Vysočině? Přikláním se spíše k variantě ne. I když za pár let může být všechno úplně jinak, tedy za předpokladu, že se toho brambory na našich polích dožijí.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *