Má aplikace pesticidů negativní vliv na drobnou zvěř – ano, či ne?

Mgr. Lucie Šindelářová

pracuje na oddělení rizik a účinnosti přípravků na ochranu rostlin v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském. Náplní její činnosti je hodnocení přípravků na ochranu rostlin ve vztahu k necílovým organismům.

Když se rozhlédnete z polní cesty na rozlehlé lány kolem sebe, z drobné zvěře uvidíte nejčastěji bažanty, zajíce, nějakého dravce kroužícího na obloze a možná kopeček hlíny jako důkaz přítomnosti krtka a také třeba zaslechnete zašustění v nedalekém keři – to zrovna proběhl nějaký rejsek nebo myš chomáčem suché trávy. Méně vídané bývají kuny, lasičky, jezevci, divoké kočky, koroptve a další. Původním habitatem drobné zvěře nebývala pole, tato zvěř se na obdělávané plochy začala stěhovat v době, kdy postupně ubývala jejich přirozená stanoviště a kdy zvěř zjistila, že alespoň v některých obdobích je shánění potravy na polích snazší než v jejich přirozeném prostředí.

Dnes tedy zvířata živící se semeny konzumují jak semena kulturních plodin, tak také semena plevelů. Herbivorní ptáci a savci se živí hlavně zelenými částmi rostlin, a to jak polních plodin, tak ostatních rostlin a také vodními řasami. Insektivorní zvířata se živí jak užitečným hmyzem, tak také hmyzími škůdci. Hlodavci žijící v norách v zemi při dolování svých obydlí poškozují porosty, ale jejich působení má i pozitivní vliv na půdu – provzdušňují, napomáhají zasakování vody, zatahují zásoby pod zem, které stejně jako jejich trus slouží jako zdroj organické hmoty v půdě.

Pesticidy mají vliv na drobnou zvěř, a to jak přímo konzumací ošetřené potravy, tak nepřímo vlivem činnosti na ošetřovaných plochách – těžká technika zabíjí jedince i celá hnízda. Obecně se účinky pesticidů liší u různých organismů – nemusí jít o požití smrtelné dávky, která zahubí jedince v několika dnech, ani o poškození vnitřních orgánů, které je možné odhalit při pitvě po testování. Může jít o zvýšený výskyt rakoviny a mutací, přenos látek potravním řetězcem nebo o nenápadné změny v chování jedinců. Takovými změnami jsou například: neschopnost útěku před predátorem, změny v namlouvacích rituálech. Účinek může nastat až po rozložení látky na metabolity nebo aditivním či synergickým působením více látek.

Při registraci účinných látek a poté i přípravků v rámci EU je vždy hodnocen vliv na necílové organismy. Výsledky hodnocení musí prokázat, že účinek by neměl vést k akutním otravám ani chronickým vlivům na organismy. Při testech se také sledují behaviorální změny, které napoví, jestli má účinná látka vliv na chování jedinců. Při hodnocení se snažíme předejít negativnímu vlivu přípravků na necílové organismy navržením opatření ke snížení rizik v případech, kde je to potřeba. Tato opatření jsou uváděna na etiketách přípravků, proto je třeba údaje na etiketách důsledně dodržovat. Také jakékoli úhyny a otravy, které je možné řádně prošetřit a určit jejich příčinu, napomáhají ochraně necílových organismů v budoucnosti.

Jaký by mohl mít vliv na krajinu a ekosystémy výrazný úbytek nebo vymizení drobné zvěře? Určitě negativní – celkové narušení potravního řetězce, úbytek dravých ptáků a drobných lovců z krajiny, přemnožení hmyzích škůdců a vyšší procento vzešlých plevelů na polích, ztráta organické hmoty z půdy, snížené zasakování vody do půdy (s narůstajícími teplotami je třeba, aby si půda vodu udržela). Proto je důležité chránit a hodnotit riziko pro všechny úrovně potravního řetězce.*

Dr. Ing. Petr Marada

pracuje jako akademický pracovník na Mendelově univerzitě v Brně, kde se věnuje environmentálním technikám a technologiím v zemědělství. Současně hospodaří na vlastní farmě, věnuje se akreditovanému poradenství v oblasti zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Od roku 2015 působí též jako předseda komise pro ekologii Českomoravské myslivecké jednoty.

Drobnou zvěř lze považovat za indikátor zdravotního stavu krajiny. Alarmující jsou poklesy druhové a početní rozmanitosti. Stavy populací ptactva vázané na zemědělskou krajinu prudce klesají (stavy koroptve polní poklesly od roku 1982 o 82 %). Ztrátou mozaikovitosti, zvyšující se výměrou dílů půdních bloků, respektive pomalou obnovou krajinných prvků neplní zemědělská krajina svou úlohu v ochraně biodiverzity. Druhové a početní stavy drobné zvěře, které byly z hlediska hospodaření významné, mizí. Mám na mysli především zmiňovanou koroptev a zajíce polního. Můžeme diskutovat o vlivu mechanizace, predátorů a dalších. Zásadní problém však spatřuji v aplikaci pesticidů.

Zemědělská praxe směřuje k monokulturnímu hospodaření na velkých půdních blocích, jejich výměra často převyšuje velikost teritoria zajíců (30 ha). Zaječí okrsky na zemědělské půdě, kde se do osevních postupů zařazují obilniny, řepka, kukuřice a další, jsou díky používání konvenčních technologií se zařazením totálního herbicidu v průběhu roku nejednou doslova umrtveny. V srpnu, po sklizni řepky se pole opět díky výdrolu zazelená a vzešlý výdrol a jiné plevele se následně v rámci předseťové přípravy zlikvidují glyfosátem. Dále kvůli preferované protierozní technice pěstování kukuřice v kombinaci se svazenkou na erozně nebezpečných plochách jsme svědky jarní desikace této předplodiny, pole je tak na několik týdnů zbaveno veškeré vegetace. Výjimkou nejsou plochy převyšující 100 ha.

Zajíc je vzhledem ke svému malému životnímu teritoriu v době aplikace herbicidů vystaven přímým negativním vlivům účinné látky na organismus (poškození zraku, vliv na mikroorganismy v těle zvířete). Aplikace pesticidů způsobuje volně žijící zvěři i takzvaný monodietní syndrom, onemocnění steatózu. Zvíře je oslabeno v důsledku dlouhodobého příjmu jednoho druhu potravy a následného hladovění v období po sklizni a po následné aplikaci totálních herbicidů (na výdrol). Onemocnění provází ztukovatění jater, krváceniny a další degenerativní změny.

Vliv pesticidů se projevuje i na populaci koroptve, kdysi aktivního regulátora polních škůdců a semen plevelů. Aplikované insekticidy na nadrozměrných plochách hubí hmyz parazitující na kulturní plodině. Stejně účinně však působí i doprovodný odpar účinné látky na refugiích predátorů těchto škůdců, zejména biokoridorech, zbytcích krajinných prvků a jiné zeleně. Koroptev přichází o významnou část potravy (hmyz), především na přelomu května a června, kdy se líhnou kuřátka. Zásadním obdobím pro populace koroptví, stejně jako u zajíců, je konec léta a začátek podzimu. Velké půdní bloky v září a říjnu zejí prázdnotou, pole jsou sklizena, připravena na setí, ošetřena totálními herbicidy a konvenční zemědělci sejí. Na polích zůstává nezapravené namořené osivo. Důvodem může být utužená půda, různé půdní vlastnosti (vlhké údolnice, erodované horizonty), (ne)příprava půdy před setím nebo nesprávně zvolená technika. Polní ptactvo v tomto čase strádá a zemědělci mu připraví na pomyslný stůl namořené osivo. Za účelem ochrany ptáků a volně žijících savců je povinností zemědělců odstranit rozsypané a zapravit nezapravené osivo. Praxe je však jiná.

Negativním vlivem pesticidů v agroekosystému se musíme zabývat, protože stávající zemědělská praxe není správná. Aplikace pesticidů zásadním způsobem postihuje drobnou zvěř. Bohužel, platí slova indiánského náčelníka Seattleho, který říkal: „Vše co postihne Zemi, postihne i děti Země. Vše, co se stane zvířatům, stane se i lidem.“*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *