Lze ovlivnit marzuvzdornost ozimé pšenice – ano, či ne?

Ing. Petr Laml

působí jako šlechtitel pšenice ve Šlechtitelé stanici RAGT Branišovice

Trochu jiný pohled na mrazuvzdornost než fyziolog má šlechtitel. Šlechtitelé mají za úkol především řešit tento problém geneticky. To znamená, aby odrůda, kterou vyšlechtí odolávala nízkým teplotám, aniž bychom ji pomáhali nějakým přípravkem. Takto řečeno to vypadá jednoduše, problém je ovšem v tom, že existuje negativní korelace mezi výnosem a vysokou odolností vůči mrazu. Šlechtitel se samozřejmě snaží tuto vazbu překonat, ale stojí před problémem jak na to.

K hodnocení mrazuvzdornosti se běžně používají testy. Poměrně oblíbené jsou takzvané bedýnkové testy. Do dřevěných bedýnek se vysejí semínka zkoušených odrůd, bedýnky se pak umístí na zem a na parapet. Na parapetu bedýnka více promrzne, takže tento test je „ tvrdší“. V tomto případě se ovšem spoléháme na matku přírodu. Pokud je mírná zima, jako tomu bylo v posledních dvou letech, přežívá vše a nelze oddělit ani ty nejslabší odrůdy od těch nejlepších.

Jinou metodou, spolehlivější je polně-laboratorní test. Provádí se tak, že v průběhu zimy, (mělo by tak být třikrát, protože mrazuvzdornost pšenice se v průběhu zimy zvyšuje a příchodem oteplení v předjaří začíná klesat), se vykopou vzorky odrůd z pole a vystaví se expozici mrazem. K tomu je potřeba mrazící komora, která umožňuje postupné snižování teploty až na teplotu zásahovou například -18 °C. Mráz se nechá působit 24 hodin a následně se hodnotí regenerace testovaných materiálů. Při tomto testu je důležité správně nastavit zásahovou teplotu, protože při tvrdém nastavení může být test příliš razantní. Takto testované vzorky mají totiž aktuální mrazuvzdornost a ta je jiná v mírných zimách a jiná v zimách tvrdších, a jak zmíněno výše mění se i v průběhu zimy.

Na přírodě nezávislé jsou testy laboratorní například ve fytotronu. Vzorky se nechají v jarovizační komoře jarovizovat a po několika týdnech se vystaví zásahové teplotě. Při tomto testu nejsme závislí vůbec na přírodě a vnějších podmínkách, ale potřebujeme jarovizační a mrazící komory. Jak vidno z předchozího, velkým problémem jsou kapacity, tedy kolik takových vzorků a testů se dá během zimy provést? Jsou to řádově stovky a tak šlechtitelé většinou takto testují již téměř hotové linie. Jestliže máme na poli tisíce potomstev rostlin, není v našich silách je otestovat. Takže nejlepší je, když nám pomůže příroda a v průběhu zimy nastanou teploty, které jsou tak vysoké, že poškodí ty slabé materiály a ostatní mráz přežijí, Jestli potom bude mít odrůda známku 5 nebo 7, to je již otázka testů uvedených v textu tohoto příspěvku.

Ve vztahu k mrazuvzdornosti je dobré si uvědomit i tu skutečnost, že dlouhodobý mráz bere kořenům rostlin vodu. Pak se může stát, že odrůda, která nemá geneticky zcela nízkou mrazuvzdornost, ale lze ji zařadit do skupiny vláhomilných, může být poškozena dlouhotrvajícím mrazovým suchem. Naopak vysoce suchovzdorná odrůda má sice mírně vyšší předpoklad dobře překonat období mrazového sucha, ale stejně tak nemusí dopadnout dobře, pokud její mrazuvzdornost není dostatečná.

Ing. Jaroslav Mach

se věnuje vývoji stimulačních a protistresových přípravků ENERGEN pro společnost EGT systém spol. s r.o.

V  textu se nebudu věnovat genetice, ale tématu aklimatizace, a tím je zvýšení tolerance ozimé pšenice k mrazu. Chci upozornit i na faktory snižující mrazuvzdornost pšenice. Mráz patří mezi abiotické stresy a míra jeho škodlivosti je odvozena od rychlosti jeho nástupu, intenzity a délky jeho působení. Jezdím po různých regionech a mám možnost sledovat přístupy agronomů, různé úrovně vedení porostů pšenice. Mám možnost sledovat porosty pšenice i v různých podmínkách a v jednotlivých ročnících s odlišným průběhem počasí. U mrazuvzdornosti pšenice si často neuvědomujeme skutečnost, že některé odrůdy mají geneticky danou nízkou mrazuvzdornost (například starší odrůda Karolinum) a jiné odrůdy mají nižší mrazuvzdornost, ale jejich zásadní problém je ten, že jsou vláhomilné (Potenzial) a pokud jim mráz nadlouho sebere vodu, tak je jejich negativní reakce velmi rychlá. Z fyziologicky účinných látek, hrají svoji roli extrakty z jehličnanů, které jsou získávané z oblastí s extrémním podnebím (Sibiř). Pro zvýšení mrazuvzdornosti je výhodné, uvažovat o vnitřním buněčném prostředí tak, abychom v něm vytvořili co nejsilnější nemrznoucí směs. V tomto nám mohou pomáhat nejenom extrakty z rostlin, ale i zásahy zvyšující tvorbu zásobních cukrů v rostlinách.

Pro agronoma je nejjednodušší využít spolehlivý nástroj pro zvýšení mrazuvzdornosti a tím je cílená výživa. Tu můžeme řešit dvěma kroky. Prvním je využití přibližně 40 až 50 kg N/ha pro vytvoření silného porostu. Nejednodušší je před hlášenými srážkami použít močovinu. Druhý krok je rozhodující, protože je založen na přímém zvýšení mrazuvzdornosti. Nejdůležitější jsou P, K, B v případě deficitu doplněné o Mg,S. Velmi jednoduchou a vysoce výkonnou variantou je aplikace 200 až 250 kg NPK před setím nebo pod patu a 0,5 l bóru s přídavkem manganu a mědi. Pro ty lokality, kde je dobrá zásoba draslíku, uvádím jako příklad velmi funkční podzimní aplikaci: Pod patu, nebo na povrch NP 24:16 v dávce 200 kg/ha a 0,5 l bóru s přídavkem manganu a mědi. Výše uvedené dávky P, K a B zvyšují mrazuvzdornost odrůdy pšenice ze 4 na 6. (Ověřeno například v roce 2012 v holomrazech na odrůdách Elán a Federer na farmě Chmel Vojtěcha Švarce v Třebusicích u Slaného.) Významnou informací je zkušenost ze zimy 2012, kdy se ověřilo, že podzimní aplikace močoviny přes list nesnižuje mrazuvzdornost. Takovouto listovou aplikaci je výhodné v případě deficitu doplnit hořkou solí. (10 % močoviny + 5% hořké soli a výše uvedené mikroprvky B, Cu, Mn). Velmi významným zásahem, který zvyšuje pravděpodobnost kvalitního přezimování je podpora zvětšení kořenové soustavy aplikací huminových látek v podzimním odnožování.

Samozřejmě existují i zásahy, které mrazuvzdornost snižují. Nejznámějším je používání nitrátových hnojiv. Nebo hnojiv, kde se forma dusíku může v určitém průběhu počasí na nitráty přeměnit (síran amonný, Alzon, DASA). Velmi negativně na snížení mrazuvzdornosti mohou působit stimulační přípravky s cytokininovým účinkem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *