Lupině ještě pěstitelé nepřivykli

Lupina je pro agronoma především zlepšující plodinou osevních postupů a vhodným přerušovačem obilních sledů, lze ji pěstovat i v ekologickém zemědělství. Její další použití v praxi je velmi široké. Přidává se do bílkovinného krmiva pro zvířata, v potravinářství se přimíchává do těst nebo slouží jako základ pro zmrzlinu, uplatnění má i v průmyslu.

Společnost Francotcheque Agricole, spol. s r. o., (FTA) zastupující na našem trhu francouzskou osivářskou firmu Florimond Desprez, pozvala všechny zájemce o pěstování lupiny do Větrného Jeníkova na seminář Lupina bílá – praktické pěstování a využití.
Čeští pěstitelé znají společnost FTA jako dodavatele osiva ozimé pšenice Corsaire, nové odrůdy tritikale Trilogie, vojtěšky Europe či několika odrůd cukrovky a krmné řepy. Od roku 2004 u nás nabízí i osivo odrůdy lupiny bílé Amiga.
„Pokud se pěstitel rozhodne pro lupinu, měl by vědět, že každý její druh má odlišné požadavky například na stanovištní podmínky a liší se i citlivostí k herbicidům. V České republice se nejčastěji pěstují dva druhy – lupina bílá a lupina úzkolistá, v omezené míře také lupina žlutá,“ nastínil situaci v tuzemsku Miroslav Vrabec, zástupce firmy FTA.

Zlepšující plodina
„Lupina má vynikající schopnost osvojovat si živiny, zejména fosfor i ze špatně dostupných forem. Stejně jako ostatní luskoviny získává většinu dusíku potřebného k růstu symbiózou s hlízkovými bakteriemi nodulujícími na kořenech,“ připomenul Ing. Přemysl Štranc z České zemědělské univerzity v Praze. Během růstového období hluboce prokoření půdní profil a spotřebuje přibližně 160 až 200 kg N/ha, z nichž 70 až 80 kilogramů zůstane v půdě pro následné plodiny.
Dalšími výhodami této luskoviny jsou podle něj malé pěstitelské nároky (potřebuje jen velmi málo vstupů a ošetření), snadná sklizeň nepoléhajících stonků a podle druhu možnost pěstování od písčitých po těžší písčitohlinité i hlinité půdy.
I když lupiny nejsou na stanoviště příliš náročné, vyplatí se věnovat pozornost výběru pozemku. „Lupinu bych doporučil do oblastí, kde už nelze pěstovat sóju. Lupina bílá je ze všech u nás pěstovaných lupin teplotně, vláhově i půdně nejnáročnější, ale nejméně citlivá na obsah vápna v půdě. Ve vyšších polohách, například na Vysočině, je vhodnější pěstovat lupinu úzkolistou,“ vysvětlil Ing. Štranc.

Pěstování lupiny bílé
V loňské sezóně se u nás pěstované druhy lupiny pěstovaly na ploše zhruba 7500 ha, z toho lupina bílá pokrývala 5000 ha. V letošním roce jí bude na polích podle odhadu Miroslava Vrabce nejspíš o něco méně. Z toho je zřejmé, že naši pěstitelé této plodině ještě nepřivykli. „Odrůda Amiga je přitom velmi vhodná do krmných směsí jako bílkovinný komponent. Obsahuje totiž průměrně třicet čtyři procent dusíkatých látek a nemá žádné antinutriční látky. Hodí se však i pro lidskou výživu, kde částečně nahrazuje sóju,“ konstatoval.
Pro odrůdu lupiny bílé Amiga jsou podle něj nejvhodnější vlhčí kukuřičné, řepařské a teplé bramborářské oblasti. Ideální pro pěstování jsou propustné hnědozemě v nadmořské výšce 250 až 450 metrů. Snese však i kamenité půdy. Nejvhodnější je zařadit ji mezi obilniny, kdy nehrozí působení reziduí v půdě. Zejména se nedoporučuje zařazovat ji po kukuřici. Na stejném pozemku, nezapleveleném dvouděložnými pleveli, jako jsou pcháče, svlačec a šťovík, můžeme lupinu znovu pěstovat nejdříve po čtyřech letech.
Pro zajištění tvorby hlízek je nutné osivo před setím naočkovat inokulantem (Rizobin).
Při přípravě půdy je nutné dbát na co nejméně přejezdů. Cílem velmi raného výsevu (v průběhu března až počátkem dubna) je zachytit vláhu po naklíčení. „Nízké teploty až do –8 oC lupinu nepoškodí a brzké setí zajistí dřívější nakvétání a posléze i vyšší výnosy,“ vysvětlil Miroslav Vrabec. „Při opožděném setí se výnos může každým týdnem snižovat o sedm až deset procent,“ doplnil Ing. Štranc.
Doporučený výsevek je 0,55 až 0,65 MKS/ha běžnou sečkou na vzdálenost 12,5 cm do hloubky 30 až 35 mm v těžkých půdách a 50 až 70 cm ve středních až lehčích půdách. Na čtverečním metru by tak mělo růst od 50 do 55 jedinců. Po zasetí se hnojí startovací dávkou dusíku do 40 kg/ha.
„Lupina je velmi citlivá k herbicidům. Proto se doporučuje jen preemergentní herbicidní ochrana, například herbicidem Treflan 48 EC v dávce 1,5 l/ha, či Synfloran 48 EC rovněž v dávce 1,5 l/ha,“ připomenul Miroslav Vrabec.

Nebezpečná antraknóza
Asi největším problémem při pěstování lupiny je antraknóza (Colletotrichum lupini). Vyskytuje se nepravidelně a projevuje se růžovooranžovými skvrnami na rostlinách. Ty mohou být postiženy už při vzcházení, ale choroba napadá podle podmínek v průběhu vegetace i květy nebo lusky. Účinnou ochranou je použití certifikovaného namořeného osiva (například mořidly Maxim XL, Vitavax 2000).
„Pokud objevíme napadené rostliny ve vegetaci, je třeba porost okamžitě ošetřit fungicidy, jinak jej může choroba kompletně zlikvidovat,“ upozornil Miroslav Vrabec. Loni, kdy po dlouhém období sucha přišly dešťové srážky, začala houba rychle růst a silně napadla pěstitelské porosty. „Pokud již napadené rostliny dozrávají, je lepší porost desikovat (například přípravkem Harvade 25 F v dávce 2,5 l/ha při vlhkosti 55 % nebo Reglonem v dávce 3,5 l/ha při vlhkosti 35 %) nebo jej silážovat,“ doporučil.
Od 1. ledna 2007 zakázala Evropská komise použití účinných fungicidních přípravků s carbendazimem (Duett, Alert) do lupiny. „Ve Francii ošetřují proti antraknóze například Amistarem v dávce 0,8 l/ha, Carambou (1,2 l/ha) nebo Horizonem EW (1 l/ha),“ podotkl Miroslav Vrabec.
Dalším nebezpečím pro porost lupiny je podle něj zvěř. „Zvláště zajíci a srny mají tuto luskovinu v oblibě, a proto ji nedoporučujeme vysévat v malém v blízkosti lesa.“

Sklizeň koncem srpna
Lupina bílá odrůda Amiga dozrává koncem srpna, její vegetační doba činí 120 až 140 dní. Sklízí se při vlhkosti 14 až 15 procent. Lusky jsou v té době světle hnědé, ve výšce asi 25 cm nad zemí. Výhodou je, že nepraskají a nevypadávají semena. Desikace většinou není nutná, nebo se použijí výše zmíněné přípravky. Kombajn je třeba seřídit tak, aby nedrtil zrna.
Loňský rok byl pro pěstování lupiny nepříznivý a tomu odpovídaly i nízké výnosy. V optimálních podmínkách roku 2005 dosáhla odrůda Amiga průměrného výnosu 3,5 t/ha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *