Listová hnojiva se letos uplatní

Přednostmi listových hnojiv jsou jejich vysoká účinnost, malé dávky živin, které výrazněji nezatěžují životní prostředí, možnost kompenzovat s jejich pomocí disproporce živin během vegetace porostů polních plodin a omezení působení stresu na rostliny. Právě poslední faktor se velmi dobře uplatní v letošním roce, kdy ozimé plodiny, pokud vůbec zimu zdárně přečkaly, budou potřebovat podpořit všemi možnými způsoby. Proto se listové výživě v širších souvislostech věnoval seminář, který uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Důležitá je diagnostika

Jak ve svém vystoupení zdůraznil Ing. Jiří Dostál, CSc., z firmy Agroeko Žamberk, v dobrém hospodářství musí být všechna hnojiva – statková i průmyslová – využita pro tvorbu výnosu. Proto je třeba vědět nejenom, co do půdy dodáváme, ale také, v jakém výživném stavu se rostliny nacházejí. Má-li být diagnostika výživy úspěšná, musí mít jednoznačně vypovídací schopnost. Je třeba stanovit přesná hodnotící kritéria, která bude možné interpretovat v praxi.
Diagnostika výživy rostlin se uplatní především na stanovištích s nižší úrodností půdy, při minimalizačních technologiích, které jsou náročnější na sledování všech faktorů agrotechniky, a tam, kde na pole přichází větší množství posklizňových zbytků nebo více statkových hnojiv.
Základem pro rozhodování o výživě rostlin stále zůstává agrochemické zkoušení půdy. Jeho výsledky ale mohou být nedostatečné, a proto bývají doplňovány dalšími rozbory půdy. Ne všechny živiny obsažené v půdě ale rostlina využije. Chceme-li vědět, co jí chybí, je nutné zjistit její stav. K tomu slouží anorganické rozbory rostlin. Nejdůležitější je sledovat stav dusíku, protože je mobilní a jeho nabídka a potřeba se velmi rychle mění. Listová výživa může pohotově dodat chybějící živiny. Vždy je ovšem třeba mít na zřeteli, že nenahradí základní hnojení přes půdu.

Příjem živin bývá odlišný

Hlavní podíl živin nezbytných pro růst přijímají rostliny z půdy, tedy kořeny. Jde o aktivní proces probíhající proti koncentračnímu spádu. Z kořenů jsou živiny transportovány do celé rostliny. Příjem živin je možný i přes listy. V tomto případě ale není pohyb všech živin stejný, i když je analogický podmínkám v kořeni. Rychlejší je příjem malých molekul v porovnání s velkými, nenabité molekuly jsou přijímány lépe než ionty, ionty s jedním nábojem lépe než ionty se dvěma nebo třemi náboji, kationty vstupují do rostliny rychleji než anionty.
Ing. Marie Trčková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby upozornila na skutečnost, že ne všechny živiny jsou po aplikaci na list stejně mobilní. Floémem se dobře pohybují dusík, fosfor, draslík a hořčík. Značná část těchto živin může opustit list a být dopravena i do dalších částí rostliny. Naproti tomu měď, železo a mangan se pohybují jen v listu, na nějž byly aplikovány. Nemohou tedy pohotově zasáhnout do výživy celé rostliny. Tyto faktory je třeba mít na zřeteli při rozhodování o použití listových hnojiv především, pokud jde o růstovou fázi a tedy o posílení výnosotvorných prvků.
Příjem živin z listových hnojiv a jejich další využití ovlivňuje do značné míry chemická forma živiny a doprovodné látky, které zlepšují fyzikálně chemické vlastnosti hnojiva. Použitím listových hnojiv ale nikdy nelze řešit dlouhodobé nedostatky ve výživě makroelementy.

Plodiny mají své požadavky

Rámcově je známo, kolik živin rostliny potřebují a na které jsou jednotlivé plodiny náročnější. Také průběh počasí ovlivňuje potřebu a příjem živin. V letošním chladném jaru nejsou například rostliny ozimé pšenice schopny odebírat živiny z půdy. Protože jejich listy dosud nezačaly růst a dostatečně asimilovat, nemá za takového stavu význam ani přihnojení na list. Podobná je situace u ozimé řepky. Tam navíc přistupuje hledisko hustoty porostu. Příliš husté porosty, které mají více než 60 rostlin na 1m2, ovlivňuje více světlo (rostliny si navzájem ve světelném požitku konkurují) než výživa.
Listová výživa má značný efekt u cukrovky. Tato plodina potřebuje pro vysoký výnos vytvořit na jaře rychle dostatečné množství listů a k tomuto startu jsou nutné živiny. Ne každou živinu lze listovými hnojivy dodat a pro stanovení deficitu jsou důležité výsledky rozborů rostlin. Pokud je nedostatek živiny patrný vizuálně, je na listové hnojení již pozdě. Pozor je třeba dát na hnojení dusíkem. Musí se aplikovat včas, protože jeho vysoký obsah v bulvách zhoršuje technologickou kvalitu cukrovky.
Za přihnojení na list jsou vděčné i brambory. Nejvíce živin přijímají krátce po kvetení, takže pro rozhodnutí, čím a kolik přihnojit, by bylo potřebné znát výživný stav rostlin v raných vývojových fázích. Tehdy ale ještě má velký vliv matečná hlíza. V přírodě prostě není nic jednoduché. Hnojení brambor se soustřeďuje především na dusík, ale limitující živinou často bývá hořčík.
Nabídka listových hnojiv je na našem trhu v současné době velmi široká. Vybrat si může každý, ale v praxi často chybějí peníze a na všechny porosty se nedostane. Vhodné je investovat do těch nejnadějnějších a řídit se nejenom zkušenostmi, ale hlavně výsledky rozborů půdy a rostlin, aby bylo hnojení cílené a přineslo co největší efekt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *