Listová hnojiva a stimulace

Listová hnojiva, stimulační přípravky, vzájemná kombinace, vedlejší fungicidní či insekticidní účinky, fyziologické moderace a podobně. V praxi jde o několik set, téměř tisíc přípravků, které jsou v prodeji pro hobby markety, zahradnictví, lesnictví i zemědělství. Po mnoho let s nimi odborníci z České zemědělské univerzity v Praze dělají maloparcelkové i poloprovozní pokusy.

V článku kolektivu autorů pod vedením prof. Jana Vašáka, CSc., z České zemědělské univerzity, který vyjde v časopise Úroda, je úvod věnován důvodům listových aplikací.

  • Doplnění mikroživin, například bóru u řepky a máku, zinku u máku, mědi u pšenice a ječmene atd. (preferují v tomto případě jednosložková hnojiva).
  • Nastartování příjmu makroživin. Významný agrochemik dr. J. Baier tvrdil, že například přídavek draslíku, hořčíku, vápníku, ale i síry a podobně u řepky znamená totéž, co zalít ruční pumpu vodou – začne táhnout novou vodu = schodkové živiny. Listové aplikace totiž samy o sobě dodají i v makroživinách nejvýše do 5 kg/ha živiny, u mikroživin max. stovky gramů na 1 ha. Vyšší jednorázové dávky totiž vedou k popálení rostlin.
  • Postřiky mají přirozeně zvyšovat výnosy produkce, ale také se s nimi reguluje kvalita. Například molybdenem se zkouší snížit obsah N-látek u jarního ječmene (nad 12 %), nebo naopak postřikem močoviny příliš nízký obsah N-látek (pod 10 %) v zrnu zvýšit.
  • Účinek speciálně mikroživin je velmi komplikovaný. Například se uvádí, že bór zlepšuje růst láčky pylové = oplodnění řepky. Zinek podporuje u máku tvorbu pylových tetrád. Draslík zpevňuje buněčné blány, a tak chrání rostlinu před chorobami (každopádně je podle prof. Vašáka K gel u ozimé řepky skvělý).
  • Pomocí listových aplikací se dají snížit dávky regulátorů. To prof. Vašák s kolegy například ověřili u regulačního azolu Toprex pro ozimou řepku, kde díky 10 kg/ha močoviny na jaře se dávka přípravku snižuje z 0,5 na 0,3 l/ha. Dobře vychází tank-mix aplikace Tilmoru s koloidním transportérem Greemax. U dalších azolů, herbicidů to nemají systematicky ověřené, jen o tom lze uvažovat. Každopádně u morforegulátorů a herbicidů tank-mix s listovými hnojivy nedoporučují.
  • Vedlejších účinků na škůdce (N tekutá hnojiva), i na choroby.
  • Stimulátory typu Atonik, Sunagreen, nově i Galleko podporují zpravidla tvorbu hormonu auxin. To vede k lepšímu růstu, ozelenění, ale i u Sunagreenu k žádoucí přestimulaci neplodných odnoží jarního ječmene, a tím k jejich eliminaci, zániku.
  • Atonik skvěle pomůže při odeznívání stresů, tedy když se již rostlina začíná nově zelenat třeba po herbicidu (sója), či po stresu zimou, suchem (ječmen).
  • Stejně tak zinek je významným mikroprvkem, který zčásti eliminuje dopady sucha. Pozitivní výsledky se zinkem má například doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně u kukuřice.

I když jsou autoři článku jednoznačně pro pravidelné používání listových aplikací, informují o řadě úskalí. Jde o to, že výnosový přínos je velmi různorodý. Například za roky 2004–2007 u jarního ječmene získali desetkrát dobré výsledky, ale šestkrát se efekt nedostavil. Lepší to bylo u širokolistých plodin. Řepka vyšla šestkrát, dvakrát nevyšla. Jarní mák reagoval vždy (11x) na listové aplikace kladně. Jak ale dodávají, faktem je, že již asi 1 % přírůstku výnosů obvykle zaplatí náklad na nákup přípravku.

Další informace a výsledky pokusů přináší červnové číslo časopisu Úroda v článku autorů prof. Jan Vašák, CSc., Ing. David Bečka, Ph.D., Ing. Ladislav Černý, Ph.D., Ing.Vlastimil Mikšík, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *