Letošní zima řepce prospívá

Loňský rok byl značně atypický. Jak se projevil na porostech řepky, a co mohou pěstitelé očekávat v tomto roce, nám prozradil doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Loňský podzim byl netypický, v jakém stavu šly porosty do zimy?

Průběh začátku sezóny 2015/2016 vůbec nebyl optimální, protože v srpnu, kdy se řepka seje, bylo ohromné sucho. Mnoho podniků zvažovalo, zda bude řepku vůbec sít, protože půda byla v první dekádě srpna silně proschlá. Mnoho spíše menších pěstitelů čekalo na déšť, ale velcí nemohli, takže začali sít do prachu s rizikem, že porost vůbec nevzejde, nebo naklíčí a zaschne. Dnes je zřejmé, že ti, co zaseli včas, udělali dobře, protože sedmnáctého a osmnáctého srpna přišly srážky na celém území České republiky. Aktuální stav porostů je závislý na tom, kdy byly založeny. Nyní máme tři typy porostů. Ty, které byly založeny do dešťů, jsou velice pěkné, vyžadovaly silnou regulaci, mnohdy opakovanou. Druhý typ byl zaset zhruba od dvacátého do dvacátého šestého srpna, ty jsou dobré i přes složitější přípravu půdy a výskyt výdrolu obilnin, v důsledku jsou mezerovité, nevyrovnané, někdy i značně. Třetí, nejproblematičtější kategorie, byla seta po dvacátém šestém srpnu. Tam se začal projevovat nedostatek vláhy, porosty trpěly opožděným až velmi opožděným vzcházením a někdy až fatální mezerovitostí. U mnoha z nich se bude rozhodovat o zaorání. Situaci v tuzemsku lze zobecnit i na celou Evropu. Podle informací, které se k nám dostaly, nejsou nikde žádné vážnější problémy.

Jaký podíl zaujímají jednotlivé varianty na celkové ploše řepky?
Situace je celkově dobrá. Odhadujeme, že bylo zaseto 380–385 tisíc hektarů řepky, z toho se na podzim 3000 hektarů zaoralo. Podle šetření agronomické služby svazu se porosty dají rozčlenit do čtyř kategorií. Velmi dobré tvoří asi 37 %, dobré 44 %, špatné kolem 16 % a velmi špatné, které asi nepřežijí nebo budou zaorány, zhruba 3–4 %. Kolem 60 000–62 000 hektarů tedy řadíme mezi špatné a 13 500 hektarů mezi ty, které asi budou muset být zaorány.

Zlepší se za současného celkem příznivého počasí špatné porosty?
Rostliny, které tam již jsou, určitě, ale mezerovitost je někdy opravdu veliká. Pak je na zvážení, zda do porostu dále investovat a očekávat výnos 1,5–2 tuny z hektaru, nebo nasít na jaře jinou plodinu.

Lze určit hranici, kdy už by se mělo zaorat?
Investice do hektaru řepky jsou vysoké. Porosty, které dají 4 t/ha a více, tvoří výbornou ekonomiku, kvůli níž se řepka pěstuje. Pokud ale poskytnou jen 1,5–2 t/ha, tak tam si myslím bude hranice rentability. Navíc má agronom často snahu špatné porosty vylepšit, takže není výjimkou, že náklady na hektar takového porostu jsou vetší než toho výnosného. Alternativou zachování špatného porostu je pak vysetí kukuřice, o kterou je zájem díky bioplynovým stanicím a riziku v důsledku počasí.

Byl loni také stejně silný nálet dřepčíků jako v roce 2014?
Tentokrát nebyl průběh napadení vzcházející řepky tak dramatický, ať už se týká dřepčíků, slimáčků, pilatky či osenice. Výskyty jsou vesměs slabé až střední. Souvisí to velmi pravděpodobně s atypickým průběhem zimního počasí posledních dvou sezón. Mnoho škůdců neupadne do klasického zimního spánku, ale v důsledku teplé zimy vyvíjí aktivitu, přičemž nemá přísun potravy. Vyčerpá je to natolik, že jejich populace se zredukují.

Jak se projevila na stavu porostů letošní mírná zima?
Řepka do konce roku vegetovala bez přerušení, projevuje se to v nárůstu podzemní i nadzemní hmoty. Kořeny jsou poměrně velice pěkné. Průběh vegetace připomíná spíše poměry na britských ostrovech nebo přímořských oblastech, kde řepka vegetuje jiným způsobem, než jak jsme zvyklí v ČR.
Pokud nepřijdou výrazné mrazy, je to přínosem pro biologii rostliny a tvorbu výnosu. Známe analýzy vývoje rostlin a výnosů od Šlesvicka-Holštýnska přes střední části Německa k nám až na Ukrajinu. Když to zjednodušíme, i kdybychom měli stejné půdní podmínky, odrůdy a agrotechniku, tak u moře, kde je tepleji a vegetace není přes zimu narušena, dosáhnou pěstitelé vyšších výnosů. Zatím to vypadá, že něco podobného bude dopřáno v této sezóně i nám. Nicméně jde jen o jeden z mnoha faktorů, které mají vliv na výsledný výnos.

Jak mění dlouhá zimní vegetace způsob hnojení?
Nastává výrazná změna oproti tomu, co se psalo nebo ještě píše v učebnicích. Pamatuji si, že v počátcích Systému výroby řepky, který byl předchůdcem Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, se důrazně varovalo před podzimním hnojením dusíkem. V posledních letech se naopak zdá být v přiměřené míře smysluplné, protože nesnižuje kvalitu přezimování. Pokud nejsou tvrdé mrazy, čerpá řepka z tohoto hnojení výhody. Naopak, porosty, které hnojeny nejsou, nevypadají ani vizuálně dobře, získávají nafialovělou barvu.

Jak se vyvíjí cena řepky, má na ni vliv i pokles ceny ropy?
Cena zemědělských komodit včetně řepky je ovlivňována více faktory, ale všechny se dají rozdělit do dvou skupin. Medvědí faktory tlačí cenu dolů, tam rozhodně můžeme zařadit nízkou cenu ropy, která se dostala pod 30 dolarů za barel. Dalším je cena sóji, která je také nižší. Pro vytvoření lepších cen, tedy býčí faktory, hovoří, že biopaliva mají i nadále v Evropské unii zelenou a zásoby řepky jsou jedny z nejnižších za posledních několik let. A když je něčeho málo, tak je to spíš dražší. Myslím si, že i nepředvídatelné atypické počasí přispívá k tomu, že by se měly ceny zlepšit. Speciálně El Niňo by měl být podle předpovědí meteorologů v této sezóně jedním z nejhorších od roku 1997 a postihne rozsáhlé části světa ať už nepřirozeně velkým suchem, nebo mokrem.
Budoucí sklizeň se sice odhadnout nedá, ale v roce 2015 se v ČR sklidilo asi 366 000 ha řepky a produkce dosáhla 1,27 mil. t. Není to špatné, ale oproti roku 2014 je to výrazný pokles, protože tehdejší sklizeň byla rekordní prakticky všude. Loni se sice zaselo více řepky, ale po odečtení ploch, které byly, nebo zřejmě budou, zaorány, se domníváme, že plocha ke sklizni bude podobná jako v minulém roce. Uvidíme ale, jaký bude výnos.

Ukončili jste kampaň Řepkový olej – olej nad zlato, s jakým výsledkem?
Tříletá kampaň dosáhla svého cíle, protože máme mnoho pozitivních ohlasů, jak osobních, subjektivních, tak objektivních měření. Podle všeho se podařilo výrazným způsobem zlepšit informovanost lidí o tom, jaké vlastnosti řepkový olej má a že není takovým outsiderem, jak si řada lidí myslela. Kanálů, kterými proudily informace ke spotřebitelům, bylo poměrně velké množství, noviny, časopisy, vystoupení na konferencích, zemědělských výstavách, jako je Země živitelka nebo Zemědělec v Lysé nad Labem. Publikovaly se informace i v odbornějších kruzích, do nichž byli začleněni lékaři. Probíhaly informační spoty v čekárnách praktických lékařů a podobně. Myslíme si, že projekt dopadl dobře a měl smysl. Co se nám moc nelíbilo, byla byrokratická zátěž, která ho provázela, protože byl spolufinancován z evropských peněz a nutnost všechno opakovaně vykazovat až do nesmyslných podrobností a následné kontroly nám dost ztěžovalo situaci, ale máme to za sebou.
V kampani budeme pokračovat, ne už za podpory evropských peněz, abychom se vyhnuli byrokratické zátěži, ale rodí se nová koncepce, kde by s námi mohli spolupracovat velcí tuzemští zpracovatelé, tedy Glencore, Preol, uvidíme, zda se připojí ADM, Fabio Produkt. Myslíme si, že tímto způsobem budeme moci šířit osvětu, ale s menšími byrokratickými komplikacemi. Náklady na kampaň dosáhly zhruba 15 mil. Kč.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *