Letošní cena je lepší než sklizeň

Průběh vegetace a stav porostů nebyly jediná témata, kterým se věnovala série tří polních dnů zaměřených na sóju. Její pěstitelé se v druhé polovině srpna mohli dozvědět, jaká opatření zajistí sklizeň s minimálními ztrátami a kolik budou v letošním roce za plodinu platit obchodníci.

Ostatně cena by v letošním roce měla být to, co pěstitelé sóji potěší. Po letech, kdy se u nás sklízely nadprůměrné hektarové výnosy, dojde patrně k poklesu produkce. Na to upozornil Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze na jednom ze tří polních dnů věnovanému pěstování sóji. Zájemci o tuto plodinu se v srpnu postupně sešli ve Skaličce okres Přerov, Kosicích, okres Hradec Králové a Řisutech, okres Kladno. Jak ale dodal hlavní přednášející, ceny sóji na českém trhu často nekorespondují s vývojem na trzích světových.

Proč vyšší cena

„Vzhledem k tomu, že naprostá většina sóji se k nám dováží a cena této komodity stoupá, tak konečná cena, kterou by mohli čeští pěstitelé dostat, se pohybuje kolem 9300 korun za tunu,“ vypočítával Ing. Štranc. Navíc připomněl, že by se cena české produkce měla dlouhodobě pohybovat na vyšší úrovni a své tvrzení hned zdůvodnil. Českou sóju je vhodné využít v potravinářství, farmacii a kosmetice. „Její předností je nulová přítomnost geneticky modifikovaných bobů, a to by si čeští farmáři měli nechat zaplatit,“ věří zástupce ČZU v Praze. Dalším důvodem je často mnohem menší poškození bobů během přepravy proti zaoceánským dovozům. Do budoucna by se část zemědělských podniků mohla soustředit na produkci osiv pro střední, východní a severní část Evropy, protože se ukazuje, že v Česku vypěstovaná sója dosahuje vysoké biologické hodnoty semen.

Na počátku retardace růstu

V letošním roce měly povětrnostní podmínky vliv na porosty plodin spíše negativní. Zástupce ČZU shrnul, že zima byla velmi studená, teploty se většinou pohybovaly 2–4°C pod normálem, srážkově nadnormální a trvala zhruba do poloviny března s vysokou a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Ve 3. dekádě března se výrazně oteplilo, maximální teploty se pohybovaly až kolem 23 °C. Zmíněná povětrnostní situace a rychle nasychající povrch půdy výrazně neoddálily zakládání porostů sóji. Konec dubna a celý květen bylo počasí srážkově výrazně nadprůměrné – Čechy 162 % a Morava dokonce 262 % normálu. Navíc se vyskytovalo mnohem více oblačnosti a v konečném efektu to znamenalo o 60 % méně slunečního svitu, než je běžné. Průměrná teplota se také pohybovala pod dlouhodobým normálem (o 0,6 až 1,1 °C méně).
Srážkově bohatá zima i květen vedly k vyplavení Nmin z půdy. Na porostech se často vyskytovaly fyziologické poruchy (z chladu, nadbytku vody v půdě). Dalším znakem, který provázel tuto sezónu, byl zpožděný vývoj řady plodin, připomněl Ing. Štranc. To postihlo především teplomilnější druhy, jako jsou kukuřice, slunečnice ale také sója.
„V první fázi vegetace vykazovala sója jen minimální přírůstky, v důsledku toho se první nody vytvářely jen nízko nad povrchem půdy. Utužení půdy a nadbytek vláhy způsobil mělké kořenění sóji a minimální nasazení hlízek,“ popisoval Ing. Štranc situaci v roce 2010. Podle něj ale retardaci růstu nezpůsobily jen nižší teploty, i když právě ty měly podstatný vliv. Na pomalejším růstu se podílely i další faktory. Především to byl snížený obsah Nmin v půdě v důsledku jeho vyplavení na počátku vegetace porostu. Převlhčená půda a s tím spojený nedostatek vzduchu brzdily jak nodulaci, tak jindy hlubší zakořenění rostlin. Na některých místech se navíc na retardaci růstu podepsalytaké herbicidy. „Zvlášť tam, kde došlo ke splavení účinných látek, a tím k jejich zkoncentrování, byly poškozeny rostliny sóji“.
Vlhký průběh počasí v srpnu pozitivně ovlivňuje tvorbu semen v luscích, avšak prodlužuje vegetaci, varoval zástupce ČZU. Stav porostů sóji uprostřed srpna hodnotil jako mírně podprůměrný až podprůměrný. „Nelze v žádném případě počítat s vynikajícími výnosy, které sklízeli pěstitelé v předchozích dvou letech,“ dodal.

Jak letos sklízet

„Na základě současného stavu porostů sóji a předpokládaného průběhu počasí se domníváme, že desikace jejich porostů bude v některých případech potřebná, a to hned z několika důvodů,“ uvedl Ing. Štranc. Jedním z nich je synchronizace dozrávání porostů. Dalším důvodem pro řízené ukončení vegetace je likvidace plevelných rostlin. Toto opatření je třeba zvážit především u herbicidně špatně ošetřených a řídkých porostů, připomněl. Podle něj bude desikace plnit funkci ukončovatele vegetace u porostů pozdě setých. „Téměř bezplevelné a poměrně vyrovnané porosty však nebude třeba desikanty ošetřovat ani v tomto roce,“ dodal.
„Vzhledem k letošnímu, velmi nízkému nasazení lusků nad povrchem půdy bude vhodné využít sklízecích mlátiček s krátkými, případně flexibilními – plovoucími lištami tak, aby bylo zajištěno sečení těsně nad povrchem půdy,“ pokračoval Ing. Štranc. Za účelem minimalizace ztrát je možné demontovat plazy, aby bylo dosaženo co nejnižšího pokosu. V takovém případě se ale kladou zvýšené nároky na obsluhu stroje, aby nedošlo k poškození mlátičky, varoval zástupce ČZU.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *