Letos v tuzemsku bez Bt-kukuřice

V letoším roce se na územní ČR poprvé od roku 2005 nepěstovala žádná Bt-kukuřice, uvádí aktuální údaje Ministerstva zemědělství. Tehdy ale vyselo 51 pěstitelů modifikovanou kukuřici na celkovou plochu 150 ha.

Pěstování plodiny se rychle rozšiřovalo, maxima dosáhlo v roce 2008 s 8380 hektary a 167 pěstiteli. Poté plochy s menšími výkyvy postupně klesaly až na loňských 75 ha u jediného pěstitele. Důvodů poklesu bylo více, nejčastěji se hovořilo o vysoké administrativní zátěži, ke které se v poslední době přidal požadavek části mlékáren na to, aby jejich dodavatel nekrmil dojnice transgenními plodinami.

Organizace ISAAA dále uvádí, že GM kukuřice se v roce 2016 ve světě pěstovala na 60,6 mil. ha, což je 13% nárůst oproti roku 2015. Zvýšení plochy byl podle ní důsledek příznivějších cen, poptávka po biopalivech, krmivech a také větší rozsah ploch napadených zavíječem kukuřičným v Evropě. GM kukuřice se pěstuje v 16 státech, na špici jsou již zmíněné USA, následované Brazílií, (15,6 mil. ha), Argentinou (4,7 mil. ha), Jižní Afrikou (2,2 mil. ha) a Kanadou (1,5 mil. ha). Kukuřice se ve světě celkem pěstuje zhruba na 185 mil ha.

Používání samotné účinné látky, tedy spor bakterie Bacillus thuringiensis, má poměrně dlouhou a zajímavou minulost. Začala podle dostupných zdrojů v roce 1901, kdy japonský vědec Shigetane Ishiwata izoloval bakterii z mrtvé housenky bource morušového. Pojmenoval ji Bacillus sotto podle choroby, kterou patogen způsoboval. O několik let později, v roce 1911, bakterii izoloval Němec Ernst Berliner z mrtvé larvy zavíječe moučného a pojmenoval ji pro změnu Bacillus thuringiensis, podle Duryňska, kde larvičku našel.*

Další podrobnosti si přečtete v připravovaném čísle týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *