Len 2001: velké naděje – velké zklamání

Už to tak bývá. Nenaplní-li se velké naděje, přijde velké zklamání. To v tomto roce zažila většina našich pěstitelů lnu. Lnem bylo letos oseto v Česku 7094 hektarů. Převládala odrůda Escalina (1904 ha, tj.26,9 % ploch), následovaly odrůdy Viking (1134 ha, 16 % ploch) a Bonet (1007 ha, 14,2 % ploch). Lnáři letos mohli poprvé vyzkoušet i novou českou odrůdu Venica, oceněnou Zlatým klasem na Zemi živitelce.

Porosty vypadaly letos až do období obvyklého začátku trhání velmi nadějně, byly pravidelné, vysoké a podle odhadu pěstitelů slibovaly velmi dobrý výnos i kvalitu a také slušné zpeněžení.
Letos „sklízelo“ počasí…
O zvrat situace se postaralo počasí. Někde dokonce sklízeli ještě v říjnu. K 15. říjnu zůstalo nevytrháno 838 ha lnu a rosený stonek nebyl sklizen na 1023 hektarech. Celkový předpoklad sklizně roseného stonku je podle odborníků ze Lnářského svazu ČR odhadován na 17,6 tis. tun s průměrným obsahem dlouhého vlákna 7,12 %.
Nařádkované porosty vesměs utrpěly na kvalitě přerosením. Jak připomenul v úvodu svého vystoupení při hodnocení lnářského roku 2001 místopředseda Lnářského svazu ČR Zdeněk Kapic, letošní rok překonal v tom špatném i doposud nejhorší lnářské roky 1983 a 1998. Jen v ojedinělých případech mohou být někteří pěstitelé s výsledkem svého letošního snažení spokojeni.
Pěstitelé na lnu letos – velmi diplomaticky řečeno – nevydělají. Spíš tomu bude ve většině případů naopak. Bylo by však chybou, kdyby je to od dalšího pěstování lnu odradilo. Vlivy extrémního průběhu počasí může pěstitelům částečně nahradit i pojištění porostů. V Česku bylo podle přítomného zástupce České pojištovny letos takto zabezpečeno asi 50 % ploch.
Specifickým problémem českých, moravských a slezských pěstitelů lnu je dostupnost potřebné techniky. Jednoúčelové stroje od západoevropských výrobců si mohou dovolit jen někteří z nich a stroje, dovezené před více než deseti lety z bývalého SSSR již mají svá lepší léta dávno za sebou. Zajímavá proto byla informace a nabídka o tom, že se podařilo obnovit kontakty s výrobcem těchto strojů, že jejich inovace za deset let nijak nepokročila a to s sebou paradoxně nese výhodu v tom, že jsou k dispozici nejen nové stroje, ale i náhradní díly k těm více než deset let starým.
Ze sklizně letošního roku budou mít zpracovatelé k dispozici méně než 70 % dlouhého vlákna v porovnání s rokem 1999. Nevyrovnaná je navíc jeho kvalita. Zpracovávána bude proto i surovina na samé spodní hranici technologických možností. Naše tírny by přitom měly zájem o surovinu, kterou by bylo možné vypěstovat na 16 tis. hektarech ploch při běžném výnosu a kvalitě.
Ani v Evropě to není lepší
Obdobnou situaci jako naši pěstitelé zažili lnáři v celé Evropě, především v zemích, které jsou velmocemi v pěstování této plodiny: ve Francii, v Belgii a v Nizozemsku. Z „první ruky“ dostali účastníci odborného semináře Lnářský rok 2001, který se uskutečnil v Havlíčkově Brodě, tuto informaci i od pana Alberta Daerekindta, ředitele ABV – Belgického lnářského svazu, který současně vystoupil jako představitel C.E.L.C. – Evropské konfederace pro len a konopí. Mohl proto podat i zasvěcenou situační zprávu o komoditě len – lněné vlákno z celoevropského pohledu. Již nyní je jasné, že do příští sklizně bude zpracována veškerá zásoba i letošní sklizeň lněného vlákna, že sklady budou v polovině roku prázdné a že řada tíren nebude mít letos práci na celý rok a v celém odvětví budou chybět finance nejen na rozvoj, ale v řadě případů i na pouhé přežití.
Lněné vlákno nejen pro textilky
Len byl, je a bude riskantní plodinou, zranitelnou především vlivy počasí. Přesto by tato plodina neměla ze sortimentu především podhorských oblastí zmizet. Nejde jen o to, co pěstovat místo ní, ale také o to, že o suroviny, které len dává, je mezi zpracovateli zájem, který převyšuje dosavadní nabídku našich pěstitelů, a to i v pěstitelsky lepších letech. Zájem mají nejen zpracovatelé z oboru textilního průmyslu, ale také z papíren. V Evropě se len začíná pěstovat i speciálně pro tyto účely. U nás zpracovávají lněné vlákno na papír OP Papírny, s.r.o. v Olšanech na Šumpersku a o jejich finální produkty – cigaretový papír a jemné tiskařské papíry – je ve světě velký zájem. Jen tento zpracovatel by uplatnil surovinu z 10 tisíc hektarů. Pro papírenské účely je podle ing. Prokopa Šmirouse, předsedy Lnářského svazu ČR, možné uplatnit především vlákno z porostů olejného lnu, a také lnu, pěstovaného pro semenářské účely, stejně jako kvalitativně problematické partie, určené původně pro textilní zpracování.
Len (pokud účelem pěstování není potravinářský olej) je typickou plodinou pro nepotravinářské využití – se všemi s tím souvisejícími možnostmi podpor. Zpracovatelé o něj mají zájem a ani v extrémním případě vysoké úrody a výtěžnosti nehrozí, že by pro něj pěstitelé nenašli odbyt, ať už pro zpracování na textilní vlákno, nebo na papír či jiné produkty. Lněné vlákno je možné bez velkých problémů skladovat, což může u zpracovatelů částečně eliminovat ročníkové výkyvy produkce lnu u pěstitelů a utlumit i meziroční výkyvy cen této komodity.
Břetislav Koč

Text k foto:
(1)
Lnáře při jejich rokování v Havlíčkově Brodě přijel pozdravit a také informovat i o letošních problémech pěstitelů a zpracovatelů lnu v celé Evropě pan Albert Daerekindt, ředitel ABV – Belgického lnářského svazu a současně i představitel C.E.L.C. – Evropské konfederace pro len a konopí.
(2)
Náš největší pěstitel lnu – Agropodnik Dvorce, a.s., který hospodaří na Bruntálsku, letos sklízel len z více než 25O hektarů. Výhodou tohoto pěstitele je výkonná moderní technika, která umožňuje sklízet velké plochy lnu v krátkém čase a využít tak každé chvíle, kdy to počasí dovolí. Letos to platilo dvojnásob. Na snímku trhání lnu samochodým trhačem Depoortere.
Foto Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *