Legislativa v oboru šlechtění a semenářství se blíží EU

Šlechtění je dlouhodobá a velmi nákladná činnost, jejímž výsledkem jsou nové odrůdy, ve svém důsledku představující přínos zejména pro toho, kdo si je k pěstování vybere. Charakter odrůdy totiž u mnoha druhů jednoznačně určuje využití produkce. Rozmnožovací materiál většiny odrůd je však snadno zneužitelný, a proto je třeba zajistit, aby k takovému zneužívání nedošlo a aby šlechtitel měl možnost zaručit si právo k výhradnímu nakládání se svou odrůdou. V mnoha zemích světa se tak děje formou zákonem stanovené ochrany vlastnických práv k odrůdě.

Význam právní ochrany odrůd je dvojí – kromě ochrany šlechtitele přináší i možnost, aby šlechtění bylo financováno plně ze soukromých zdrojů a nikoliv ze zdrojů státních. V normálním tržním prostředí je odrůda jediným zdrojem příjmů šlechtitele a výhradním právem k nakládání s ní šlechtitel zároveň dostává i právo získávat z jejího rozšiřování oprávněný finanční přínos. Udělení souhlasu k využívání odrůdy šlechtitel podmiňuje zaplacením licenčního poplatku, obvykle vztaženého k množství prodaného osiva nebo sadby své odrůdy.
Základní principy ochrany vlastnických práv jsou dány Úmluvou Mezinárodní unie na ochranu nových odrůd rostlin (UPOV). Od 1. února 2001 platí v České republice zákon 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, který je založen na jejím dosud posledním znění z roku 1991 i na příslušných směrnicích EU. Úmluva, směrnice EU i zákon 408/2000 přinášejí s vědomím významu odrůdy a jejího přínosu pěstiteli další rozšíření ochrany i na tzv. farmářská osiva.
Farmářské osivo je takové osivo (u brambor sadba), které smí zemědělec vyrábět pro vlastní potřebu z osiva chráněné odrůdy bez souhlasu jejího vlastníka. To znamená, že toto vlastní osivo smí použít pouze na zásev ve svém vlastním podniku na orné půdě v jeho vlastnictví nebo pronajaté. Podle směrnic EU i podle našeho zákona se však tato možnost týká pouze několika vyjmenovaných plodin (pšenice obecná, tvrdá i špalda, ječmen, žito, oves, tritikale, lupina žlutá, vojtěška setá, hrách, jetel alexandrijský a perský, bob, vikev setá, brambor, řepka, řepice, len olejný). U ostatních plodin je výroba a využívání farmářských osiv chráněných odrůd nelegální. Nelegální je rovněž obchodování s neuznaným osivem, včetně vzájemné výměny, a to dokonce i u nechráněných odrůd.
Šlechtitel má podle mezinárodní legislativy i podle zákona č. 408/2000 Sb. právo požadovat od pěstitele za využívání farmářských osiv nebo sadby přiměřenou náhradu (tzv. farmářskou licenci), která se odvozuje jako podíl běžného licenčního poplatku za osivo. Pokud by se náhrady za využívání vlastních osiv vybíraly již v roce 2001, byly by u hlavních plodin pravděpodobně v této výši (v Kč za 1 t): obilniny 300, hrách 400, brambory 150, řepka 18 000 Kč.
Šlechtitelé a vlastníci odrůd v České republice však předpokládají, že farmářské licence budou vybírány nejdříve v roce 2002. Již letos ale budou mít zájem uplatnit svá práva na informace, která rovněž vyplývají ze zákona č. 408/2000 Sb. Od jednotlivých pěstitelů i zpracovatelů smí vlastník odrůdy požadovat jednak jejich identifikační údaje a jednak informace o množství farmářského osiva a sadby, které bylo dáno k úpravě, o jeho výsledném množství a o rozsahu jeho využívání v rámci podniku.
Vzhledem k tomu, že chráněné odrůdy existují u většiny plodin bez zřetele na jejich uvedení v Seznamu druhů podle zákona č. 408 (u nichž je výroba farmářského osiva možná), budou šlechtitelé dohlížet na dodržování zákona č. 408 v celé jeho šíři. Zaměří se proto i na kontrolu ploch osetých plodinami, u nichž není používání farmářských osiv povoleno (například trávy a většina jetelovin). Šlechtitelé a vlastníci odrůd vytvářejí nástroje a postupy pro získávání takových informací v součinnosti s Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací. ČMŠSA bude stále více bedlivě sledovat dodržování legislativy, týkající se oboru šlechtění a semenářství , a to jak na straně spotřebitelů, tak i na straně dodavatelů. Jejím cílem je nastolit na domácím trhu systém obvyklý v zemích EU.

Zpracováno podle podkladů ČMŠSA.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *