Larvy kovaříkovitých brouků na slunečnici a ochrana proti nim

Slunečnice je v našich podmínkách poškozována relativně malým počtem hmyzích škůdců. Při vzcházení a v ranních fázích jejího vývoje jsou to larvy kovaříkovitých brouků (drátovci), do období začátku květu pak mšice, mšice slívová a později i mšice maková, případně škody způsobené sáním některých polyfágních druhů z čeledi klopuškovitých.

Ochrana klíčící a vzcházející slunečnice proti larvám kovaříkovitých brouků nebyla až do roku 1966 v Metodické příručce pro ochranu rostlin i v Seznamu registrovaných přípravků řešena. První možnost oficiální ochrany slunečnice před drátovci bylo povolení přípravku s účinnou látkou furathiocarb – Promet 400 CS v dávce 30 l/t osiva v roce 1997. Nová Metodická příručka pro ochranu rostlin vydaná v roce 1999 již popisuje škody, které drátovci mohou na slunečnice způsobit, včetně doporučení insekticidního moření osiva přípravkem Promet 400 CS. V poslední době se ověřovala řada insekticidních mořidel pro slunečnici, jak po stránce technologie moření, tak i po stránce biologické účinnosti na drátovce a vlivu použité mořící suspenze na energii klíčení, klíčivost, vzcházení i růst rostlin v nejrannější fázi jejich vývoje. Výsledky uvedené v této práci byly získány v rámci řešení výzkumného projektu EP 0960006293 za podpory MZe ČR Národní agentury pro zemědělský výzkum.
Drátovci jsou larvy kovaříkovitých brouků (Coleoptera: Elateridae). Mezi škodlivé rody této čeledi patří Agriotes, Corymbites a Melanotus. Jsou to polyfágní škůdci poškozující řadu kulturních plodin. Největší význam z hlediska škod mají druhy z rodu Agriotes, jejichž larvy se mohou velmi dobře identifikovat dle typického kónického zakončení posledního článku zadečku (viz obrázek). Larvy jsou žlutohnědé, štíhlého válcovitého těla s hladkým povrchem a silně skerotizovaní. Dorůstají délky až 25 mm. Vývoj larev probíhá v půdě tři až pět let v závislosti na potravě a průběhu povětrnostních podmínek. Dospělí brouci jsou podlouhlí, zploštělí a dosahují délky od 6 do 12 mm. V porostech slunečnice byli zastiženi v největší početnosti jedinci druhu Agriotes ustulatus – kovařík začoudlý. Dospělci tohoto druhu mají povrch těla porostlý hustými přilehlými žlutavými chloupky. Tělo je černohnědé až černé, krovky okrové nebo tmavohnědé, nohy a tykadla hnědožluté. Larva má poslední článek zadečku podlouhle kónický se štětinami na vyniklých bradavkách.
Škodí pouze larvy kovaříků, zejména na vzcházejících porostech cukrovky, slunečnice a kukuřice, ale i v obilovinách, v bramborách a dalších plodinách. Nejvýznamnější škody na slunečnici způsobuje žír na vysetých semenech, klíčcích, vzcházejících rostlinách a na rostlinách v nejrannější fázi vývoje. Napadené porosty slunečnice špatně vzchází, jsou mezerovité, poněvadž drátovci zničí vzcházející slunečnici ještě dříve než vzejde, případně poškodí rostliny ve fázi děložních či pravých listů. V některých letech je početnost drátovců vysoká. V půdních výkopcích byly stanoveny na některých lokalitách jižní Moravy hodnoty okolo 60 až 70 jedinců na m2, přičemž hodnota hospodářského prahu škodlivosti se pohybuje podle plodiny v rozmezí 10 až 20 jedinců na m2. Při odebírání vzorků napadených rostlin slunečnice byl průměrný počet drátovců ve druhé dekádě května při vývojové fázi 4 až 6 pravých listů, 4,7 larev na rostlinu. Později, při vývojové fázi 6 až 8 pravých listů slunečnice, se početnost výrazně zvýšila a dosáhla průměrně 11,6 drátovců na rostlinu. Při této vysoké početnosti škůdce byly významně poškozeny nebo odumíraly i starší rostliny.
Ochranu slunečnice jsme řešili pomocí insekticidních mořidel. Moření považujeme za jeden z nejlepších způsobů ochrany vzcházejících rostlin při dodržení ekonomiky zásahu i jeho ekologického dopadu na životní prostředí. Při moření osiva slunečnice byl jako standardní přípravek použit Promet 400 CS s účinnou látkou furathiocarb v dávce 25 litrů, později v registrované dávce 30 l na tunu osiva. Při ověřování biologické účinnosti na drátovce a na řadu sledovaných parametrů byly v pokusech na slunečnici v letech 1996 až 2000 využity insekticidní mořidla s těmito účinnými látkami: furathiocarb, imidacloprid, fipronil, acetamiprid, bifenthrin a thiamethoxam. V této práci uvádíme výsledky z posledních tří let (1998 až 2000).
Všechny ověřované mořící suspenze byly testovány v laboratorních podmínkách na mořičce Mini Rotostat 150 a namořené osivo porovnáno s nemořeným osivem z hlediska vlivu moření na energii klíčení a klíčivost. Na miniparcelkách v podmínkách přirozeného napadení byla hodnocena vzcházivost, délka a hmotnost slunečnice v období 3 až 4 týdnu po zasetí. Ve skleníkových testech v podmínkách umělé infestace larvami kovaříkovitých brouků byly hodnoceny mořené a nemořené varianty z hlediska vzcházivosti, délky rostlin a jejich hmotnosti, včetně stanovení biologické účinnosti použitých mořidel na drátovce. Za tímto účelem byla ověřena metoda umělé infestace a stanoven postup pro přesné zjištění škodlivosti drátovců a účinnosti insekticidních mořidel. Jednalo se o testy, ve kterých byl v kontrolovaných podmínkách sledován vliv určitého počtu drátovců na sledované parametry v ranných fázích vývoje u nemořeného a mořeného osiva slunečnice.
Metoda umělé infestace: pokusy probíhaly v plastových kontejnerech o velikosti 14 x 14 cm ve skleníkových podmínkách. Jako zemina byla použita ornice, rašelina a písek v poměru 3 : 1 : 1. Larvy kovaříků byly získávány sběrem v polních podmínkách na porostech kukuřice, slunečnice či pšenice. Infestace byla dělána jedinci rodu Agriotes, převážně se jednalo o kovaříka začoudlého (Agriotes ustulatus). Vlastní infestace probíhala tak, že k jednotlivým vysetým semenům slunečnice byli dáváni drátovci v počtu dvou larev na semeno čtvrtý až pátý den po zasetí – před vzejitím. Každý den byla hodnocena vzcházivost, dvakrát během pokusu výška rostlin a při ukončení pokusu i jejich hmotnost. Pokusy probíhaly obvykle po dobu tří týdnů. Pro zhodnocení účinnosti použitých mořidel na drátovce bylo nutné po ukončení pokusu provést rozbor půdy na přítomnost živých, případně mrtvých drátovců. Výpočet biologické účinnosti byl poveden pomocí vzorce Hendersona – Tiltona.

Laboratorní testy

Výsledky vlivu insekticidního moření osiva slunečnice na energii klíčení a klíčivost ukazuje tabulka 1. Jsou zde shrnuty výsledky čtyřletého pozorování jednotlivých účinných látek. Energie klíčení byla hodnocena po třech dnech, klíčivost po sedmi dnech. Uvedené hodnoty jsou průměrná čísla dosažena v jednotlivých letech sledování. Energie klíčení byla vždy mírně vyšší u mořených variant, klíčivost byla vysoká a mořené i nemořené varianty se významně od sebe nelišily. Z výsledků tedy vyplývá, že vlastní moření osiva slunečnice insekticidní složkou s testovanými účinnými látkami nepůsobí negativně na energii klíčení a klíčivost.

Skleníkové pokusy

Výsledky získané z pokusů umělé infestace v letech 1998 až 2000 jsou uvedeny v tabulce 2. Z těchto výsledků jednoznačně vyplývá, že insekticidní moření osiva slunečnice dostatečně chrání klíčící a vzcházející rostliny před žírem drátovců. Mořené varianty měly výrazně vyšší vzcházivost: nemořená kontrola 6,3 % až 25 %, mořené varianty v rozmezí 66,7 % až 100 % v době ukončení pokusu. Obdobně i průměrná výška rostlin a hmotnost byla několikanásobně vyšší u mořených variant. Po rozboru půdy byla stanovena i biologická účinnost použitých přípravků, která byla dobrá až výborná. V posledních dvou letech se pohybovalo od 70 % až do 100 %.
Výsledky získané z miniparcelek, tj. z pokusů přirozeného napadení drátovci jsou shrnuty v tabulce 3. Zde nebylo zjištěno významné napadení drátovci a proto uvedené výsledky spíše dokumentují vliv moření osiva na vzcházivost, růst a hmotnost rostlin ve volné půdě.

Z výsledků je zřejmé, že ve všech třech letech nedošlo vlivem moření k výraznému poklesu vzcházivosti, délky rostlin i její hmotnosti během počátečního vývoje slunečnice. Ve většině případů byla vzcházivost a hmotnost rostlin o něco vyšší u některých mořených variant než u nemořené kontroly, ale délka rostlin byla vždy vyrovnaná. Výsledky z miniparcelek tedy poukazují na to, že moření osiva vybranými účinnými látkami neovlivňuje růst a vývoj slunečnice v ranných fázích vývoje, tj. v době aktivního působení mořidel.
Slunečnici doporučujeme namořit insekticidními přípravky k ochraně před drátovci pouze tehdy, když ji budeme pěstovat na pozemku, kde je předpoklad výskytu drátovců (půdní výkopky, návnady aj.). V případě potřeby lze domořit fungicidně dodávané osivo insekticidní složkou v podmínkách zemědělského podniku, pokud má k dispozici mořící zařízení. My jsme ověřovali možnost insekticidně domořit osivo slunečnice na mobilní mořičce Amazone trans mix 20 v současné době povoleným přípravkem Promet 400 CS. Podle uvažovaného množství osiva, které chceme namořit si připravíme suspenzi: na 100 kg osiva 3 l přípravku Promet 400 CS + 0,5 l vody. Moříme potom suspenzí v celkovém množství 3,5 l na 100 kg osiva. Do mořičky nasypeme 30 kg osiva, po zapnutí míchání pomalu naléváme na osivo odměřené množství připravené suspenze v dávce 1,05 l. Po krátkém zamíchání je nutno osivo zaprášit adsorbentem (např. TZ-21) v dávce okolo 15 až 20 %, tj. asi 150 až 200 g. Po přepnutí chodu šnekového míchacího zařízení přepravíme mořené osivo do připravených pytlů. U povoleného přípravku je dávka mořící suspenze vysoká a je nutné využít adsorbent, neboť osivo je velmi vlhké. Po registraci nových v současné době ověřovaných insekticidních mořidel s nižšími dávkami na osivo a s dostatečnou účinností ma drátovce, by se osivo nemuselo dosoušet či používat adsorbent, čímž by se celý technologický postup moření osiva slunečnice zjednodušil.
Závěr
Při hodnocení škodlivosti drátovců i při stanovení biologické účinnosti insekticidních mořidel se osvědčila metoda umělé infestace. Je přesnější a lepší než polní metoda, kdy obvykle nedosáhneme potřebných výsledků, protože nemáme zaručen výskyt drátovců na vybrané lokalitě. Pokud jsou na dané lokalitě drátovci, je jejich výskyt v jednotlivých opakováních i variantách nepravidelný a vlastní hodnocení účinnosti ověřovaných mořidel je problematická. Po ověření této naší metody jsme ji používali při hodnocení vlivu žíru drátovců na slunečnici z mořeného a nemořeného osiva i k hodnocení biologické účinnosti na drátovce. Vždy byl zjištěn významný rozdíl při stejném napadení drátovci mezi nemořenou kontrolou a mořenými variantami ve všech sledovaných parametrech. Úroveň napadení, které jsme v testech s umělou infestací prováděli, nebyla vysoká v porovnání s napadením, které jsme zjišťovali v provozních porostech slunečnice na jižní Moravě. I přes tuto skutečnost se významně pozitivně projevilo moření osiva slunečnice. Moření osiva také nepůsobilo negativně na energii klíčení a klíčivost, na vzcházivost, délku rostlin i jejich hmotnost. Z několikaletých pokusů byly získány kladné výsledky s řadou insekticidních mořidel a proto předpokládáme, že v blízké budoucnosti budou povoleny nová insekticidní mořidla k ochraně vzcházející slunečnice před larvami kovaříkovitých brouků.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.
Výzkumný ústav pícninářský Troubsko, spol. s r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *