Kvalita půd se sleduje čtvrt století

Cílem mezinárodní konference pořádané k 25. výročí založení monitoringu zemědělských půd v ČR bylo upozornit na význam pravidelného monitorování půd. Díky monitoringu jsou pořizována objektivní data o stavu půd v České republice, která dále slouží jako důležité podklady pro udržitelnou ochranu zemědělského půdního fondu a racionální využívání půdy. Akce se zúčastnilo více než 220 zástupců státních i výzkumných organizací a zemědělské praxe.

Účastníky konference přivítal zástupce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ing. Miroslav Florián, Ph.D., který řekl, že systém půdního monitoringu hraje zásadní roli při sledování vývoje a prognózy trendů stavu zemědělských půd v České republice a na základě jeho výsledků lze přispět k tvorbě účinných opatření pro ochranu půdy.

V rámci monitoringu půd jsou prováděny odběry v šestiletých periodách na celkem 214 stálých pozorovacích plochách o velikosti 1000 m2. Pozorovací plochy byly vybrány tak, aby rovnoměrně zahrnuly základní půdní typy, půdně klimatické oblasti, základní zemědělské kultury i významné pěstitelské oblasti České republiky. Vzorky jsou odebírány z ploch orné půdy, trvalých travních porostů, v sadech, vinicích a chmelnicích.

Mezi sledované parametry v rámci monitoringu půd patří obsahy přístupných živin a mikroelementů, obsahy rizikových prvků a látek v půdách a zemědělských plodinách, či mikrobiologické parametry půdy, jejichž sledování umožňuje hodnocení změn v obsahu organické půdní hmoty a její akumulaci a mineralizaci v souvislosti se změnou obhospodařování. Analýzy vzorků provádí Národní referenční laboratoř ÚKZÚZ a podle jejího ředitele RNDr. Jiřího Zbírala, Ph.D., je zcela zásadní vysoce spolehlivý odběr vzorků a vzhledem k dlouhodobému průzkumu i použití analýz, které dávají porovnatelné výsledky.

Dosavadními výsledky monitoringu byly potvrzeny nepříznivé trendy zjištěné v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd. Došlo k významnému snížení výměnného pH půdy, to znamená, že dochází k okyselování půdy. Snížily se průměrné obsahy i mediány přístupných živin, z toho P, K, Ca o více než o 10 % proti roku 1995. „Z výsledků čtvrtého cyklu dále vyplývá snižování obsahu přístupného bóru a zvyšování obsahu přístupné mědi, železa, manganu a zinku,“ konstatovala Ing. Lenka Prášková, Ph.D., z ÚKZÚZ.

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *