Kukuřičné siláže s nižší stravitelností

Sklizeň silážní kukuřice, která tvoří základ krmných dávek skotu, patřila v loňském roce mezi výzkumné úkoly vědeckých pracovníků z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ti dospěli k neradostnému zjištění, že v roce 2003 došlo ve srovnání s předcházejícím rokem k podstatnému snížení stravitelnosti organické hmoty v těchto silážích, a to dokonce až 6%.

Nepříznivý loňský rok

Odborníci tento fakt připisují abnormálním klimatickým podmínkám pro pěstování kukuřice v loňském roce: časté povětrnostní změny, sucho, nedostatek vláhy, teplotní výkyvy. To se projevilo mimo jiné také na komplexu vlákniny této rostliny. Asimilace škrobu – hlavního energetického zdroje v kukuřičných silážích – tak byla předčasně ukončena, což má za následek nižší koncentraci energie v konzervovaných silážích. Také jejich kvalita z hlediska hygieny je nižší.
Pro loňskou sklizeň je totiž charakteristický vyšší obsah sušiny a ve srovnání s předcházejícím rokem i větší náchylnost ke kontaminaci plísněmi a kvasinkami, především během uskladnění v silážních silech. Ta je zvláště nebezpečná pro zdraví hospodářských zvířat. Má vliv i na kvalitu produkovaného masa a mléka.

Vysoký obsah sušiny

Sklizeň silážní kukuřice se obecně doporučuje, pokud je to možné, – v období, kdy se obsah její sušiny pohybuje v rozmezí od 28 do 33 %. Tyto hodnoty jsou totiž optimální pro asimilaci škrobu v zrnech a pro pozdější dobrou konzervaci silážováním. Pokud však obsah sušiny přesáhne v době sklizně 40 %, následné zkrmování hospodářských zvířat touto siláží může představovat určité zdravotní riziko.
Vyšší obsah sušiny je navíc doprovázen i odpovídajícím podílem palice na sušině celé rostliny a dále problémem předčasného ukončení asimilace škrobu a vyšším stupněm vegetace. Kukuřičné siláže jsou potom pro skot hůře stravitelné. Při konzervaci a během uskladnění v silážních silech mohou být dále napadeny toxiny, zejména různými plísněmi, čímž rovněž mohou přímo ohrozit zdraví zvířat.

Nejlepší je prevence

Možnosti snížení zdravotních rizik při vlastním zkrmování již hotových, méně kvalitních siláží, jsou navzdory nejrůznějším chemickým přípravkům stále velmi omezené. Pokud jsou v krmných dávkách zjištěny toxiny nebo struktury plísní, je možné k jejich eliminaci použít různé adsorbenty. Avšak touto cestou se pouze snižuje rozsah škod. Lepší cestou je jim předcházet.
Řešení spočívá ve zlepšení technologických postupů již při samotné sklizni, konzervaci, skladování, fermentačním procesu a zařazením siláží do krmných dávek.

Několik dobrých rad

Odborníci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity kladou velký důraz především na podmínky uskladnění v silážních silech. Zvláště upozorňují na nutnost zamezit změnám na uskladněných kukuřičných silážích v důsledku jejich aerobní nestability v teplejších obdobích roku. Těm lze poměrně snadno zabránit a to přidáním roztoku organických kyselin nebo jejich vodného roztoku. Ochranný nástřik má však jen omezenou působnost, většinou 48 hodin. Jeho opakovaná aplikace proto musí být sladěna s pravidelným a správně prováděným odběrem kukuřičných siláží ze sila.
Odebraná dávka by přitom neměla být přechodně uskladněna na jiném místě, ale měla by putovat rovnou do krmných žlabů. Optimální je přitom stav, kdy je krmivo ze sil odebíráno pravidelně třikrát denně.
Pozornost je třeba věnovat také technice odběru. Je totiž nutné zajistit takzvanou kompaktnost stěny siláží po odběru a brát přitom v úvahu také venkovní teplotu.
Krmiváři by neměli podcenit ani význam pravidelných kontrol a to jak podmínek uskladnění, tak i samotných siláží. Vyplatí se pravidelné kontroly těsnosti žlabů, zastřešení, měření teploty a podobně. V případě náhlého zhoršení kvality siláží není ještě vše ztraceno. Je možné tyto siláže v krmných dávkách ředit s jiným druhem krmiva.
Vyplatí se také pečlivě sledovat zdravotní stav zvířat během zkrmování. Ačkoliv diagnostická vyšetření na přítomnost toxinů z kukuřičných siláží v jejich tělech jsou ekonomicky velmi nákladné, některé příznaky lze rozpoznat i bez nich. Například přítomnost krve v mléce nebo výskyt krvavých průjmů může být indicií ukazující na přítomnost těchto toxinů. Potom je na místě veterinární vyšetření a nasazení adsorbentů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *