Kukuřice vysokou intenzitu zaplatí

Intenzitou proti krizi – toto spojení slov se jako červená nit táhla většinou přednášek nedávno konané konference nazvané Kukuřice v praxi 2010 upořádané společností KWS Osiva, s. r. o., na několika místech republiky. Přední zemědělští odborníci na ní kladli pěstitelům kukuřice na srdce, ať při pěstování zmiňované komodity rozhodně nešetří. Jedině intenzivní výroba totiž dokáže snížit náklady na jednotku produkce a tak zlepšit celou ekonomiku výroby kukuřice i související výroby mléka.

Jak na úvod konference konané na jihu Moravy zmínil Ing. Karel Prokeš, Ph.D., jednatel společnosti KWS Osiva, kukuřice je plodinou, která má na polích celé Evropy stabilní postavení. Celkem se v Evropě v současnosti pěstuje na více než 17 mil. hektarech, přičemž asi 6,5 mil. hektarů je určeno k produkci siláže. Výměra silážní kukuřice se v průběhu posledních let nijak zásadně nemění, avšak výměra kukuřice na zrno zaznamenala v posledním období výrazný nárůst. Svůj podíl na tom má mimo jiné nárůst zpracovatelských kapacit. Ty vznikají i poblíž našich hranic a proto dávají našim pěstitelům šanci bezproblémového odbytu vypěstované suroviny.
Ing. Prokeš zmínil také významný nárůst ploch kukuřice určené k výrobě elektrické energie. Její plochu v Evropě odhaduje na 400 tis. hektarů a předpokládá další její zvýšení spolu s tím jak budou vznikat další bioplynové stanice.
Na závěr svého vystoupení Ing. Prokeš vyjádřil přesvědčení, že kukuřice je velice perspektivní i ekonomickou plodinou, která by si zasloužila v ČR nebýt až šestou v pořadí v podvědomí zemědělců nejpěstovanější v Evropě, ale posunout se na pomyslném žebříčku na druhé či třetí místo.

Klíč k úspoře nákladů
Vzhledem k nepříznivé situaci na trhu s mlékem se ve většině podniků snaží nalézt úspory při jeho výrobě. A protože se, jak na konferenci také zaznělo, na celkových nákladech výroby mléka podílejí krmiva 40–75 %, je pochopitelné, že se hledají právě tam. Jak však k tomu uvedl Ing. Josef Maňásek, zástupce společnosti KWS Osiva v jihomoravském regionu, při pěstování silážní kukuřice se zcela nesprávně jako první šetří na osivech či hnojivech, tedy na intenzifikačních faktorech. Je přitom faktem, že 50–60 % vstupů do výroby tvoří náklady vnitropodnikové (režie, pracovní náklady, náklady na mechanizace atd.) a například osiva se na celkových nákladech podílejí jen 15,5 %, hnojiva 17,1 %, pesticidy 8,6 %. Zkušenosti z praxe ukazují, že právě snížením intenzifikačních vstupů se výroba kukuřice prodražuje a s ní i výroba mléka. Ing. Maňásek to doložil na konkrétním příkladu. Zatímco při výnosu hmoty 25 t/ha a nákladech na 17 000 Kč/ha představují náklady na tisíc tun kukuřičné siláže 680 000 Kč, při výnosu 40 tun a nákladech 21 000 Kč/ha to je 525 000 Kč a při výnosu 50 t/ha na nákladech 23 000 Kč/ha je to 460 000 Kč. Proto by mělo být cílem pěstitelů, dosahovat výnos silážní kukuřice nad 45 t/ha. Navíc je třeba vzít v úvahu i ten fakt, že zvýšením výnosu se ušetří plocha potřebná k zajištění krmiv a je ji možno využít jinak – například pro pěstování tržních plodin. Uvedená čísla, a to jsou jen jedny z mála těch, které na konferenci zazněly, jednoznačně dokládají fakt, že při pěstování kukuřice se intenzita vyplácí.

V čem spočívá intenzita
Ing. Maňásek dále shrnul některé zásady intenzivního pěstování kukuřice. Jako první připomenul význam správné volby hybridu. Pěstitelé by podle něj měli vybírat výhradně z hybridů registrovaných v České republice. Varoval před setím kukuřice na pozemky ohrožené erozí. Doporučil věnovat se monitoringu a potlačování škůdců – zavíječe, drátovce, bázlivce, poradil přiměřeně hnojit a zbytečně hnojivy neplýtvat. Důležitá jsou také veškerá opatření, která jsou prevencí výskytu mykotoxinů v produkci. Tradičním tématem při setkáních pěstitelů kukuřice je termín sklizně. I o něm Ing. Maňásek hovořil, neboť správné načasování sklizně je další faktor ovlivňující ekonomiku výroby. Zmínil také použití vhodných konzervantů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *