Kukuřice pro bioplyn

To, co se před osmi lety zdálo jako vzdálené až neskutečné, může být v dnešní době běžnou záležitostí. Aktuální otázka bioplynu se také dříve zdála být jen hudbou budoucnosti, a v současnosti se šlechtí i pěstují hybridy kukuřice určené pro jeho výrobu.

Co je mýtus a co polopravda při pěstování a využití kukuřice potvrdili, nebo naopak vyvrátili odborníci z firmy Zea Sedmihorky začátkem prosince na jubilejních dvacátých ZEA hovorech v Krásné Hoře nad Vltavou. Jejich trvalým cílem je zprostředkovat svým zákazníkům nové poznatky z oblasti pěstování kukuřice i osvěžit znalosti z agrotechniky a silážování.

Kvalitní energetický materiál
Česká republika se zavázala do roku 2010 používat minimálně osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Na semináři zaznělo, že bioplyn lze produkovat sice z každé formy biomasy, ale kukuřice se ukázala k jeho výrobě velmi vhodná. Jako energetická plodina má přednost proti jiným z důvodu rychlého nárůstu energeticky kvalitní hmoty. Kukuřice ve srovnání s dalšími zemědělskými plodinami podle Ing. Petra Šreibera, produkt manažera firmy Zea, vyprodukuje nejvíce krychlových metrů bioplynu z hektaru. Například z hektaru pšenice se proti kukuřici vyrobí jen 56 procent a z luční trávy jen kolem 83 procent bioplynu.
V Německu si podle Ing. Šreibera včas uvědomili přednosti této plodiny. Kukuřici pro dané účely pěstují už na zhruba sto tisících hektarů a vystavěli kolem pěti tisíc bioplynových stanic. To je zřejmě dáno i odlišnou dotační politikou než v České republice. Původně k výrobě bioplynu sloužila hlavně kejda, u které se prozatím musí očkovat kukuřičná siláž metanovými bakteriemi. V budoucnu by se snad inokulant mohl přidávat podobně jako při výrobě siláže.

Jaký zvolit hybrid
Pro dostatečné zásobení bioplynových stanic je nezbytné značné množství silážní hmoty kukuřice s vysokou kvalitou. K daným účelům jsou vhodné hybridy s velmi vysokými výnosy suché hmoty, odolné vůči poléhání. Takové hybridy mívají pevnější stonek a výnos sušiny kolem 18 až 25 t/ha. Neméně důležitá je odolnost vůči chladu a tolerance k suchu, která zajistí stabilní výnosy i v klimaticky extrémních letech, jako byl ten letošní. Rovněž by takové rostliny kukuřice měly být odolné vůči houbovým chorobám. Ke vhodným hybridům s vysokým výnosem zelené hmoty i palic patří například Bt-hybrid Kuratus (FAO 270) od firmy KWS Osiva, s. r. o. Jde o rovnoměrně dozrávající stay-green, odolný vůči zavíječi, vhodný především na siláž, ale i na LKS a zrno.
Kukuřičná siláž, určená k výrobě bioplynu, by měla být zásadně jen ze zdravých, zelených a nepřemrzlých rostlin, s celkovým množstvím sušiny mezi 28 až 32 procenty. Pro co nejvyšší produkci metanu nesmí hmota obsahovat větší množství plísní a toxinů. Pokud je siláž dobře zakonzervovaná, vznikne také více energie, a tedy i více metanu. Pro plynulý chod bioplynové stanice je nezbytná dostatečná rezerva siláže.

Dostatek dusíku
Pro výnos 50 až 70 tun hmoty z hektaru potřebují rostliny dostatečnou dávku dusíku – minimálně 250 kg, ve vyrovnaném poměru i další živiny a vodu.U výnosu hmoty se sleduje podíl palic, který by měl činit minimálně 45 %, a obsah škrobu na úrovni kolem 25 %. Aby se pěstování kukuřice pro bioplyn ekonomicky vyplatilo, musí být pěstební plocha co nejblíže bioplynové stanice. Pěstitel, který chce vypěstovanou kukuřici využít pro bioplynovou stanici v oblasti s hospodářsky škodlivým výskytem bázlivce (Diabrotica virgifera virgifera), si musí být vědom rizika, že ji bude moci pěstovat na určitém pozemku jen jeden rok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *